V další tak obří investiční úspěch jako UiPath jsem už nevěřil. Stavím vlastní startup, říká Andrej Kiska

Andrej Kiska mladší po dvanácti letech opouští svět startupových investic a vrhá se do vlastního projektu. V podcastu popisuje, co chystá.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

andrej-kiska-podcast

Foto: CzechCrunch

Investor Andrej Kiska se pouští do vlastního startupu

0Zobrazit komentáře

V mládí se mu dařilo na lyžích, což mu nakonec vyneslo stipendium na americké univerzitě. Když na ní končil, jako finančník zrovna vstupoval do světa, který se po pádu banky Lehman Brothers zásadně měnil. Právě tam přitom Andrej Kiska chvíli před krachem málem nastoupil. Nakonec se rozhodl vrátit do rodného Slovenska a zakotvil v Česku u venture kapitálového fondu Credo Ventures. Během dvanácti let se z něj stal jeden z nejzkušenějších startupových investorů u nás. Před časem však došel k závěru, že větších úspěchů už v této oblasti nedosáhne, a tak se pouští do vlastního byznysu. „Často jsem cítil nutkání se k některým týmům přidat,“ říká Kiska v podcastu.

Na Slovensku je se jménem Andrej Kiska spojován zejména bývalý prezident a spoluzakladatel charitativní organizace Dobrý Anjel. Jeho syn, dnes šestatřicetiletý Andrej Kiska mladší, se ostatně i proto v mládí vydal do světa, aby si mohl budovat vlastní jméno. Když se později stal jeho otec na Slovensku prezidentem, rychle se o něm dozvěděli i Češi, ale to už Kiska mladší z Prahy pracoval na své kariéře ve světě rizikového kapitálu, který se hrne do startupů. Po návratu z USA předtím na Slovensku působil v private equity fondu Benson Oak, kam jednoho dne nakráčeli Ondřej Bartoš a Jan Habermann.

Kolem roku 2010 představovali svůj první investiční fond v Credo Ventures, s nímž chtěli investovat do startupů. A Kiskovi se to okamžitě zalíbilo. Měli podobné myšlení a vize, jaké se učil a viděl ve Spojených státech, a tak pro mnohé nepochopitelně vzdal potenciálně lukrativní kariéru v private equity a připojil se ke Credu. Právě tam během následující dekády zažil největší milníky své kariéry. Společně s kolegy investovali do řady úspěšných startupů jako Apiary, Represent, Productboard, Around nebo Manta. A pak také do UiPath, který kdysi v Rumunsku objevil Ondřej Bartoš a trefil jackpot.

„To je určitě největší highlight mé investiční kariéry. Je to obrovský úspěch, protože to nebyla miliarda dolarů, ale čtyřicet miliard,“ vypráví Andrej Kiska v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete poslechnout níže nebo v podcastových aplikacích včetně SpotifyApple PodcastůGoogle Podcastů a také na YouTube. Na mysli má astronomické zhodnocení, které tuzemskému fondu vyneslo díky vstupu UiPath na burzu miliardy. Firmě se tam teď sice tolik nedaří, ale pro Credo Ventures jde stále o zdaleka největší a nejvýznamnější zářez v portfoliu. I to nakonec Andreje Kisku dovedlo k přemýšlení o své další budoucnosti.

Celých dvanáct let, během kterých investoval do nadějných firem, bojoval s tím, že by se občas k některým z nich rád přidal. Teď tak skutečně učiní. „Po UiPath jsem si říkal, jak velká je šance, že se nám něco tak velkého podaří znovu? Chci trávit další dekádu snažením se zopakovat něco takového, o čemž si myslím, že je šance minimální?“ pokládal si řečnické otázky Kiska.

Na rozdíl od Bartoše s Habermannem, kteří rozjeli další startupový fond, se rozhodl z venture kapitálu udělat krok na druhou stranu barikády – do startupů, jimž dlouho pomáhal růst. „Ještě nevím, na čem budu přesně pracovat, mám totiž dva nápady,“ přemítá Kiska. Je ale takřka jasné, že se pustí do kryptosvěta. Na první nápad, který se týká obchodu s aplikacemi pro novou generaci internetu zvanou web3, přišel sám, druhý mu vnuknul v USA kolega investor.

Momentálně jsem startupový CEO, který nemá ani čárku kódu ani jednoho zákazníka, ale mám dvě naleštěné prezentace.

Tady ostatně Andrej Kiska uznává svou možnou nefér výhodu proti jiným zakladatelům – perfektně totiž zná investorské prostředí po světě a má v něm řadu kontaktů, na které se teď může obrátit při validaci svých nápadů. I proto je zatím nemá úplně vyšperkované a dotažené do konce, protože se snaží odstranit všechny slepé uličky a stočit plány tím nejlepším směrem, aby fungovaly po všech stránkách.

„Momentálně jsem startupový CEO, který nemá ani čárku kódu ani jednoho zákazníka, ale mám dvě naleštěné prezentace, se kterými budu ještě pár měsíců obíhat Ameriku, a uvidíme, jak to dopadne,“ směje se Kiska. Vědom možných rizik v kryptosvětě si je dostatečně, avšak stejně tak věří, že v nějaké podobě technologie spojené s blockchainem či kryptoměnami následující dekádu přežijí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zkušenosti přitom nepřímo získával nejen jako jeden z partnerů Credo Ventures, ale také jako velmi aktivní andělský investor. Na zajímavé projekty narážel různě, občas přišla i situace, kdy se s kolegy v Credo Ventures neshodli, zda mají do daného projektu investovat, ale Kiska mu věřil natolik, že mu poslal peníze sám.

„Dnes mám zhruba čtyřicet soukromých andělských investic, dalších deset investic do jiných investičních fondů a pak asi deset až patnáct investic do již rozvinutějších startupů. Mým cílem je mít zhruba stovku takových investic, aby fungovala andělská investiční matematika,“ plánuje Kiska. Díky svým kontaktům se dokázal dostat jako jeden z investorů i do nejrenomovanějších amerických fondů jako Sequoia Capital či Andreessen Horowitz.

V novém díle CzechCrunch Podcastu s Andrejem Kiskou došlo také na tato témata:

  • Jak mu pomohlo studium v zahraničí?
  • Proč je podle něj důležité, aby děti poznaly svět?
  • Proč se po krizi v roce 2009 rozhodl pro venture kapitálový svět?
  • Kolik má vlastních andělských investic a do čeho všeho investuje?
  • Proč se mu obvykle vyplatilo, když šel proti proudu a zariskoval?
  • Jaké má při rozjedu vlastního startupu výhody jako bývalý investor?

To všechno a ještě mnoho dalšího se dozvíte v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit ve vašich podcastových aplikacích včetně SpotifyApple PodcastůGoogle Podcastů a také na YouTube.

Spojila právo s IT a přidala správu firemních procesů. Mladá firma z Brna si tím získala globální hráče

Legito se původně soustředilo na tvorbu dokumentů na míru. Poslechlo ale požadavky firem, které chtěly víc. Byznys ve světě našlo obrovský.

Iva BrejlováIva Brejlová

ondrej-materna_3_legito_kredit-jakub-pirozek-ludwig-2Story

Foto: Jakub Pirožek Ludwig, Legito

Ondřej Materna, zakladatel společnosti Legito

0Zobrazit komentáře

Během studia na vysoké škole dokázal skloubit práva a informatiku a to samé udělal i v byznysovém světě. Ondřeji Maternovi tak rostl pod rukama projekt, ve kterém si jednotlivci mohli stahovat, upravovat a doplňovat třeba vzory právních dokumentů. Ale jeho zákazníci si více či méně – a tady čtěte spíš více – vymohli lehkou změnu zaměření. A tak z původní firmy Legito vznikla nová firma. Opět Legito. Ale místo regionálně úspěšného produktu teď umožňuje i těm největším globálním společnostem jak vytvářet, spravovat a ve svých strukturách posouvat smlouvy, tak i stavět složitější systémy v rámci firemního koloběhu dat a informací. Nenápadná brněnská firma už je proto světová.

Má tržby v řádech stovek milionů korun, čtyřicet zaměstnanců jen v Brně a dalších deset v zahraničí. Kromě Česka má malé pobočky ve Spojených státech, Velké Británii a v Kolumbii. A klienty ve více než 50 zemích.

Aktuálně si Legito platí tisíce firem. Což znamená stovky tisíc uživatelů uvnitř nich. Mezi klienty jsou i tací, kteří za služby aplikace Legito dávají víc než milion dolarů ročně.

„Je to jen špička ledovce,“ říká Ondřej Materna, který má kromě zakladatele taky funkci CEO, když mluví o těch největších klientech. Vysvětluje, že jich jsou desítky. Ale pro byznys zdejšího softwaru, který si zákazníci předplácejí, je důležité velké množství menších klientů. Přitom dokáže oslnit velkými jmény zákazníků.

Mezi ty české patří například Škoda Auto nebo Komerční banka, ze světových pak PwC, Santander, Unicredit či Grant Thornton. A další. Zhruba 90 procent svých tržeb firma získává ze zahraničí, převážně ze západní Evropy a ze Spojených států. Výzkum a vývoj ale zůstávají „doma“, zdůrazňuje Materna.

Ostatně počítá s tím, že o produktu se v Česku i dál bude rozhodovat a že i díky tomu dokáže oslovit další zaměstnance. Jejich počet chce rozšířit během dvanácti měsíců na dvojnásobek.

Žádná hokejka, je to příkrá křivka

„Já jsem v tom notoricky špatný,“ usmívá se Materna, když vzpomíná, co ho k nápadu přivedlo. „Nejde mi opakování stejných věcí. Dělám chyby. A stresuju se,“ říká.

Kdysi si to uvědomoval prakticky každý den. V době, kdy ještě studoval, začal pracovat v právním prostředí. A jak to tak bývá, jako začátečník měl na starosti právě takové věci – opakující se, rutinní, nezáživné. „Protože jsem u toho dostudovával informatiku, říkal jsem si, že na to snad udělám robota. Že bude rychlejší a přesnější,“ popisuje.

Místo robota ale přišel na řadu právě projekt, který komukoliv – ale především lidem, jako jsou freelanceři – umožňoval nakonfigurovat si smlouvu na míru a stáhnout si ji. Takové služby si ovšem brzy oblíbili nejen jednotlivci. Začaly se o ně zajímat mimo jiné firmy, které poskytovaly například služby v oblasti pronájmu realit. Kupovaly si celé balíčky.

V roce 2017 mělo Legito tržby v jednotkách milionů korun a čtyřčlenný tým. Přesto nebylo jednoduché růst. Každý stát má jiný právní systém, takže nešlo jen o to produkt přeložit, bylo třeba smlouvy vytvářet pro každou další zemi znovu od začátku, což Legito brzdilo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jenže pak přišly ještě větší firmy. Software se jim zalíbil, ale daly najevo, že by ocenily možnost nakonfigurovat si podle sebe jakýkoliv svůj právní, obchodní nebo i finanční dokument. Tedy program zkrátka vyplnit vlastním obsahem. „Když se na nás s tímto přáním obrátilo více společností nezávisle na sobě, říkali jsme si, že to možná nebude špatný nápad,“ shrnuje Materna.

Zřejmě nebyl. Firma změnou zaměření kolem roku 2018 prošla přerodem, který znamenal odsun modelu s předpřipravenými smlouvami na SaaS projekt určený pro další firmy. Společnost začala růst. A podepisovat opravdu zajímavé smlouvy s velkými zákazníky.

Teď se Legito dostalo na řády stovek milionů korun, zatím nižší, a už roky vykazuje roční růst trojciferným tempem. „Neměli jsme takový ten velký zlom, že by bylo nic, nic – a pak hokejka. Je to celkem příkrá křivka. Ale je fakt, že je rok od roku těžší ten trojciferný růst zachovávat, jak násobíte vyšší částky,“ usmívá se Materna.

Aby tu dokumenty žily napořád

Tým Legita začal postupně vyvíjet a přidávat nové funkce. S každou další bylo vidět, že firmy využívají službu ve více oblastech. A utěšeně rostl počet uživatelů. Společnosti si automatizovaly pracovní postupy nebo třeba schvalovací procesy k dokumentům a jejich životnímu cyklu, pak Legito umožnilo spolupráci na dokumentech a prostor k vyjednávání o nich. A ještě o něco později doplnilo možnost tvořit vlastní firemní aplikace bez programování. Legito se posunulo k řadě dalších možností – onboardingu dodavatelů, zaměstnanců nebo třeba správě poboček.

legito

Foto: Jakub Pirožek Ludwig, Legito

Legito si chce nechat vývoj v Brně

„Dokumenty jsou vlastně jen malá část toho, na co teď Legito klienti používají,“ vysvětluje Materna. Legito se podle něj stalo stavebnicí. Podobně jako často zmiňované no-code platformy. „Umožňuje různým oddělením ve firmách vytvořit si interní aplikace přesně na míru. Ale nejsme všeobjímající platforma. Máme navržené ‚funkční kostky‘ uvnitř naší no-code stavebnice pro profese z takzvané back office. Tedy třeba pro právní, účetní, nákupčí, procurement, administrativu nebo HR. Víme, jaké potřeby tyto týmy mají. Hodně se prolínají,“ popisuje.

Aktuálně poslední větší inovací ze strany Legita bylo přidání vlastního elektronického podpisu, který funguje podobně jako třeba Adobe Sign nebo DocuSign. A je stejně vymahatelný. „Byla to poslední komponenta, která nám chyběla, aby dokumenty v Legitu žily pořád. Aby nemusely náš ekosystém vůbec opustit od prvního návrhu až po podpis. Tím se kruh uzavřel,“ usmívá se Materna.

Napodruhé a lépe

Před roky Materna Legito startoval se spolužáky a kamarády. Dnes ho v tom nejužším vedení s minoritním podílem doplňuje z pozice CFO jeho bývalý spolužák z informatiky Michal Mládek, desetinový podíl ve společnosti pak má německý investiční fond Carl Gottlob Invest.

Ač zakladatel hodlá budovat a rozšiřovat firmu hlavně doma, zmiňuje, že zahraniční pobočky jsou pro Legito velmi důležité. Do Spojených států se ale firma musela vydávat nadvakrát. Poprvé nepřesně odhadla náročnost trhu a musela se odsud stáhnout. Napodruhé – už úspěšně – se sem vrátila před rokem a čtvrt. Bez lokálního zkušeného obchodního týmu by prý Legito jen těžko získalo v očích místních a dalších zahraničních zákazníků kredibilitu.

legito

Foto: Legito

Legito umožňuje provázet životem dokumentů i celých projektů ve firmách.

Další hodlá budovat novými funkcemi. Ta příští má být založená na strojovém učení a dokázat analyzovat data. Zdrojů může být spoustu. Už teď systém dokáže ukázat firmám zajímavá analytická data, takže pracovníci vědí třeba to, kolik smluv za poslední měsíc uzavřeli, v jakém objemu a jak se čísla vyvíjejí. Ale do budoucna bude stroj moct lidem také radit. Při procesech, vyplňování dokumentů i v dalších oblastech. Nebo i předvídat budoucí vývoj a to, co se s dokumenty stane.

Třeba při jejich vyplňování – jakmile lidé u položky 1, 2 a 3 vyplní dané odpovědi, software ví, že naprostá většina z nich u čtvrtého bodu dá stejnou odpověď. A pokud tak neučiní, může se jich zeptat, jestli takto opravdu dokument chtějí vyplnit.

Ale taky pokud nějaké firmě u konkrétního dokumentu zabere vyjednávání v průměru tři týdny, systém upozorní, že deadline pro takový typ smlouvy za jeden týden nebude to pravé. Zároveň bude vědět, že pokud pracovníci ze smlouvy vypustí smluvní pokutu, už by to měli stihnout.