V Empírovém skleníku na Pražském hradě začala výstava Předjaří. Představuje mladé české umění

Přes čtyři tisíce květin a díla od 21 mladých českých umělců a umělkyň nyní ukrývá Empírový skleník v Královské zahradě Pražského hradu.

predjari-nahled

Foto: Pražský hrad

Do 17. března je možné vyrazit na výstavu do Empírového skleníku na Hradě

0Zobrazit komentáře

Pražský hrad a jeho okolí je známou lokalitou milovníků umění. Výstavy se konají v Jízdárně, sbírka Pražského hradu je k vidění ve zdejší Obrazárně, ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí sídlí Národní galerie Praha. Málokoho by ale napadlo, že může vyrazit za uměním také do Empírového skleníku v Královské zahradě. Začínajícím jarem rozkvetlé květiny zde totiž nyní doprovází umění mladých českých tvůrců a tvůrkyň, které je k vidění v rámci výstavy Předjaří: Pokušení smyslů do 17. března. Výstava vznikla pod záštitou Evy Pavlové, manželky prezidenta republiky.

Výstava Předjaří: Pokušení smyslů navazuje na několikaletou tradici výstav, které probíhaly v Královské zahradě i v minulosti. Nyní se však na Hradě rozhodli koncept proměnit. Podtitul výstavy tak bude každý rok jiný a bude reflektovat určité současné téma. Letos staví na tom, jaký význam má mladí a vše, co k němu patří: odvaha, hravost, v některých případech i provokace.

„Zahradnictví je řemeslem i uměním zároveň, stejně tak výtvarné umění je ve svém základu řemeslem, pro které je po staletí zásadní inspirací právě příroda. Svět přírody a umění, které se zde propojují, mají velkou moc silně působit na všechny lidské smysly, a to jak v pozitivním smyslu slova, tak i ve smyslu nebezpečného pokušení,“ říká kurátorka výstavy Kristýna Jirátová.

Kurátorka navíc podotýká, že důležitý moment výstavy je také její proměna v čase. Její neodmyslitelnou součástí jsou totiž rozkvetlé květiny. Zahradníci zde nachystali 43 odrůd tulipánů, 26 odrůd narcisů a sedm druhů drobných cibulovin, celkově se tak ve skleníku nachází asi 4,5 tisíce květin, mezi kterými jsou někdy umělecká díla doslova ukrytá. V prvních dnech návštěvníci a návštěvnice květiny uvidí v celé jejich kráse, s postupujícím časem budou odkvétat a vadnout.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Připomenou nám to, že každý začátek má svůj konec. Na výstavě tak bude patrná symbolika pomíjivosti. A na velice podobném principu pracují i výtvarní umělci,“ dodává Jirátová. Těch je zde zastoupeno celkem 21, mezi nimi například Ester Knapová, Josefína Jonášová, Patrik Kriššák, Dominik Běhal, Jakub Špaňhel, Magdaléna Roztočilová či Pavlína Kvita. Ve skleníku jsou zároveň k vidění různé umělecké techniky, od malby přes sochu či užité umění až po fresku.

„Jaro je symbolem nových začátků, budoucnosti. A takto já vnímám i tuto výstavu – jako něco, co hledí vpřed, co dává prostor nastupující generaci. Myslím, že je velmi důležité vystavovat mladé umění i na tak tradičních místech, jako je Pražský hrad. Je důležité dát mladým lidem vědět, že se s nimi počítá,“ řekla během zahájení výstavy Eva Pavlová.

K výstavě je připraven i pestrý doprovodný program. Děti se mohou zúčastnit víkendových výtvarných dílen s edukátorkou, s jejíž pomocí si vyzkouší malbu běžnou i netradiční technikou. Ze skleníku je pak možné se vydat na komentované prohlídky Královské zahrady se zahradníky Pražského hradu nebo komentovaných prohlídek výstavy s kurátorkou Kristýnou Jirátovou a zastoupenými umělci.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Česko-slovenský pavilon na bienále v Benátkách letos nebude prázdný. Zaplní ho žirafa Lenka od Koťátkové

Česko-slovenští umělci se dočkali. Letos se otevřou dveře „našeho“ pavilonu na benátském bienále. Česko zde bude reprezentovat Eva Koťátková.

nahled

Umělkyně Eva Koťátková a kurátorka Hana Janečková

0Zobrazit komentáře

Už příští měsíc propukne bienále umění v Benátkách, které je tentokrát zasvěcené tématu všudypřítomných cizinců. Českou republiku zde bude reprezentovat umělkyně Eva Koťátková s výstavním projektem Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí. Vypráví příběh žirafy Lenky, která byla v roce 1954 odchycena v Keni a následně převezena do pražské zoo, kde po necelých dvou letech v zajetí zemřela. Projekt, který má návštěvníky a návštěvnice přimět k zamyšlení nad tím, jak lidé přistupují nejen k přírodě, bude k vidění v dosud bezútěšně prázdném česko-slovenském pavilonu v parku Giardini della Biennale. Ten se v rámci benátského bienále otevře ještě před plánovanou rekonstrukcí.

Už na výstavě Evy Koťátkové s názvem Moje tělo není ostrov, která proběhla v Národní galerii Praha v loňském roce, se příběh žirafy Lenky objevil. Ta se v roce 1954 stala první žirafou umístěnou v zoo na území někdejšího Československa. Po devět měsíců trvající cestě z Keni do Prahy, během které musela absolvovat karanténu v Hamburku, přežila v zajetí necelé dva roky. Poté bylo její tělo darováno Národnímu muzeu v Praze, kde bylo vystaveno jako muzejní exponát až do roku 2000.

„Taxidermie Lenky byla k vidění v muzeu přímo pod velkou velrybou. Nyní se nachází v archivu Národního muzea v Horních Počernicích, kde je ustájena jako objekt vědy. Nás velice zajímaly právě metaforické přeměny těla – z divokého zvířete, které bylo chyceno v Keni v době, kdy byla součástí britského impéria, přes Lenku v zoologické zahradě až po muzeologický objekt a předmět vědy,“ přibližuje kurátorka projektu Hana Janečková.

umelkyne-kuratorka

Foto: Národní galerie Praha

Projekt pro bienále vzniká jako kolektivní dílo

Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí je kolektivní projekt, na kterém se umělkyně s kurátorkou podílely společně s Himali Singh Soin a Davidem Soin Tappeserem, uměleckým duem žijícím v Londýně, kolektivem Gesturing Towards Decolonial Futures a kolektivem dětí a seniorů, kteří se zhostili rolí vypravěčů příběhu žirafy. Jejich společným cílem bylo vytvořit dílo, jež návštěvníkům a návštěvnicím nabídne kritický pohled na to, jak bychom se měli vztahovat k přírodnímu světu, ale také k zemím globálního Jihu a k naší historii.

„Lenčin příběh je pro mě víc než jen výstavní projekt. Vnímám ho především jako otevřený rámec, v němž mohou v celé své mnohosti zaznít hlasy, které se vymykají oficiálnímu pojetí dějin. Jsem velmi vděčná za všechny inspirativní spolupráce, které snad budou pokračovat a rozvíjet se i po skončení bienále – pevně totiž věřím, že je stejně důležité vyprávět Lenčin příběh na školách a v dalších neuměleckých kontextech, aby mohl podněcovat představivost o jiných, rovnějších a empatičtějších světech,“ říká Eva Koťátková.

Výtvarně ztvárněná žirafa Lenka vyplní celý prostor česko-slovenského pavilonu v parku Giardini della Biennale. Ponese se jím také zvuková koláž poskládaná z vyprávění zapojených dětí a seniorů. Samotná instalace bude mít podobu zvětšeného žirafího krku, respektive jeho sochařsko-architektonické rekonstrukce, která z krku vytvoří tunel na procházení. Zevnitř bude vyplněný textilními orgány – ty ale nemají být odpudivé, naopak mají vytvořit pohodlné prostředí, v němž je možné se na chvíli usadit a vnímat prostor a zvuky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Neméně podstatná část jsou sochařské odlitky žirafy Lenky. Měli jsme možnost se s žirafou-objektem setkat v archivu v Horních Počernicích a vytvořit sochařské zpracování částí jejího těla. Zaměřili jsme se na ty, které disponují nějakým narušením povrchu a které vypovídají o jejím putování. Je to tak metaforický vstup do jejího příběhu,“ doplňuje Koťátková.

Konec česko-slovenské ostudy v uměleckém světě

Prezentace Evy Koťátkové se může uskutečnit v česko-slovenském pavilonu díky tomu, že bude pro letošní bienále dočasně zrekonstruován tak, aby jej mohlo využít jak Česko, tak Slovensko. Právě fakt, že byl pavilon během posledního bienále umění v Benátkách v bezútěšném stavu poté, co jej v roce 2019 poškodil pád stromu, vzedmul vlnu kritiky. Na bienále totiž kvůli tomu neproběhla oficiální prezentace českého a slovenského umění, která zde měla tradici od roku 1926. Český performer Vojtěch Fröhlich v pavilonu dokonce uspořádal protestní intervenci, během které otevřel jeho dveře. Akci rozpustila ochranka a italská policie.

„Náš pavilon dlouhou dobu připomínal spíše ruinu. V loňském roce jsme začali přemýšlet nad tím, co se situací udělat. Došli jsme k nápadu, že i přesto, že je pavilon poškozený, bychom jej mohli využít už v roce 2024. Společně se slovenskou stranou jsme vytvořili plán rekonstrukce, která se bude skládat ze dvou etap. První umožní výstavu Evy Koťátkové v letošním roce a druhá bude znamenat definitivní rekonstrukci pavilonu,“ vysvětluje ministr kultury Martin Baxa.

czsk-pavilon

Foto: Národní galerie Praha

Prezentace letos proběhne v česko-slovenském pavilonu

První etapa rekonstrukce by měla být hotová na přelomu letošního března a dubna. Po výstavě začne druhá etapa, která skončí nejspíš na přelomu let 2025 a 2026. Celkové náklady na rekonstrukci budou okolo 70 milionů korun. Vzhledem ke spoluvlastnictví dvou zemí dvě třetiny částky zaplatí české ministerstvo kultury a jednu třetinu to slovenské. Samotný projekt Evy Koťátkové byl podpořen z Národního plánu obnovy částkou 8,5 milionu korun a partnerem Českého pavilonu se od letošního roku stala J&T Banka.

Na 60. mezinárodní přehlídce umění La Biennale di Venezia se ale bude prezentovat také Slovensko, a to v podání umělce Oty Hudce. Hudec na fasádě a v okolí pavilonu představí projekt Floating Arboretum, který se zabývá ohroženými stromy po celém světě a jejich ochranou. Budou se zde prolínat různé tematické linie: klimatická krize, imaginární dystopická budoucnost a autorovo volání po záchraně. Výstavu připravila Slovenská národní galerie ve spolupráci s kurátorkou Lydií Pribyšovou.