V The Last of Us houby vyhladily lidstvo. My zkusili, zda se po nich budeme lépe soustředit na práci

Houby nemají kvůli seriálovému hitu dobrou reputaci. Do naší redakce se ale dostaly ve formě nápojů slibujících skvělé účinky. Jak uspěly?

Mezi adaptogenní houby se řadí také korálovec ježatý

0Zobrazit komentáře

Medicinální nebo také adaptogenní houby, mezi které se řadí i seriálem The Last of Us nechvalně proslavený cordyceps neboli housenice, jsou v čínské a tibetské medicíně známy stovky let. Právě housenice je v Číně dokonce součástí farmaceutické praxe a používá se na celou řadu zdravotních neduhů. Mezi další houby, kterým jsou připisovány mnohé příznivé účinky na lidský organismus, patří reiši, korálovec ježatý nebo čaga. V redakci jsme se rozhodli, že je vyzkoušíme na vlastní kůži. A abychom si konzumaci roztodivných hub co nejvíce usnadnili, sáhli jsme po variantě v podobě houbové kávy.

Začal tak měsíc, během kterého jsem každý den chodila po kanceláři s dotazem, jestli si dá někdo z kolegů „báječnou houbovou kávu“. Nutno říct, že ne všichni se do experimentu hrnuli s velkým nadšením. Ještě méně se hrnuli po tom, co zjistili, že cordyceps je parazitická houba vyrůstající z housenek – odtud její český název.

Někteří ale dali na moje přesvědčování o tom, jak skvělý vliv adaptogenní houby mohou mít. Obsahují totiž betaglukany, což jsou látky, které posilují imunitní systém, pomáhají proti chronické únavě, mají neuroprotektivní účinky, tudíž vliv i na kognitivní funkce, a skloňuje se také jejich role v prevenci a léčbě rakoviny.

Co si z toho má odnést běžný spotřebitel, který si chce pomocí hub zlepšit svoje každodenní fungování? Při jejich pravidelné konzumaci – a samozřejmě za předpokladu, že má dostatek spánku, neholduje neřízenému pití alkoholu, má zdravý pohyb a stravuje se pokud možno co nejvyváženěji – může být díky nim odolnější proti sezónním rýmičkám, mít víc energie i během pozdního odpoledne, pomoct mohou i v soustředění se na práci.

cordyceps

Foto: Unsplash / NoonBrew

Cordyceps, neboli housenice, je parazitická houba

Zmíněný efekt slibují dvě značky „báječných houbových káv“, které jsme v redakci podrobili důkladnému testování. Jednu vyrábí česká značka Blendea pod názvem Supercoffee. Spojuje benefity tří hub: reiši, korálovce ježatého a čagy. Jejich prášková forma je v balení smíchaná s instantní kávou, kořenem čekanky a trochou skořice. Kávomilci, kteří si potrpí na výběrovou, čerstvě mletou arabiku, tak musejí přivřít obě oči. Výsledek chutná prostě jako cereální nápoj.

Druhým objektem naší zatěžkávací zkoušky byly vytuněné instantní kávy od britské značky London Nootropics, které v Česku představil e-shop Systers. Ty houbové jsou ve dvou variantách. Flow s korálovcem ježatým pro běžný pracovní den a Mojo s housenicí, když člověk potřebuje extra dávku energie. První navíc obsahuje ještě kořen z rostliny rozchodnice růžová, která se využívá jako antioxidant, druhá pak bylinu ženšen pro zvýšení příznivého efektu na kognitivní funkce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Značka London Nootropics pracuje s výběrovou arabikou, takže i když jde stále o instantní prášek, chuťově je o něco jemnější. V kombinaci s přírodním aromatem má výsledný nápoj velmi příjemnou vůni. Co se chuti týče, v případě obou káv bylo její vnímání napříč redakcí hodně subjektivní. Kolegyně Eliška Nová po ochutnání Supercoffee vykřikla, že si konečně dává v kanceláři kávu, která jí chutná. A kolegovi Luboši Krečovi obě kávy až příliš připomínaly nenáviděnou kávu z čekanky. I přes vyzdvihované zdravotní benefity se tak do testování nezapojil.

Jak uspěly houbové kávy u těch, kdo se odvážili je měsíc zkoušet? Dopad na imunitní systém lze samozřejmě posuzovat jen stěží, co se ostatních efektů týče, zdá se, že na ženské a mužské osazenstvo naší redakce kávy působí rozdílně. Nikdo v nich ale nerozpoznal houbovou chuť, které se nejprve mnozí obávali.

Sára Goldbergerová

Chuti Supercoffee jsem se trochu bála, ale nakonec mě díky skořici příjemně překvapila. Na vědomí jsem ale celou dobu brala to, že o chuť tady tolik nejde – zajímalo mě, jaký vliv bude mít nápoj na moje soustředění a energii. Dávala jsem si ho vždy kolem druhé hodiny odpoledne, kdy na mě padá největší únava. Jako první jsem pozorovala příliv dobré nálady, se kterým jsem ani nepočítala. Myšlenky mi méně těkaly, lépe se mi psalo, tolik mě nerozrušovaly okolní vjemy. Na rozdíl od klasické kávy jsem navíc vypozorovala, že přísun energie tak rychle neodeznívá, naopak je mnohem trvalejší.

supercoffee

Foto: Blendea

Díky skořici má nápoj příjemnou chuť a vůni

Ačkoliv je nápoj London Nootropics postavený na výběrové kávě, chutnal mi o něco méně, ale pořád jde o vcelku chutnou záležitost – zejména, když si člověk uvědomí, že jeho součástí jsou houby. Ty v nápoji nejsou vůbec cítit. Zkoušela jsem obě varianty, Flow i Mojo. Nepozorovala jsem mezi nimi významný rozdíl, co se přísunu energie týče. Nicméně stejně jako v případě první kávy měla i britská varianta dobrý vliv na moje soustředění, efekt jen možná netrval tak dlouho. Porce kávy jsou baleny jednotlivě v malých sáčcích, díky čemuž je nápoj fajn také na cesty.

Silvie Housková

Skořice v Supercoffee dodává kávě opravdu dobrou chuť. Stále je to ale instantní káva, takže pro lidi, jako jsem já, kteří mají opravdu rádi chuť dobrého espressa, je to gurmánsky slabší zážitek. Flow po kávě mi ale přišlo rozhodně delší a hlubší než po espressu.

I přesto, že má London Nootropics obsahovat výběrovější kávu, není chuťově nijak extra lepší než klasická instantní káva. Její účinky nabuzení ale v mém případě trvaly delší dobu. Navíc nešlo o rychlé nabuzení, ale spíše o zklidnění a lepší soustředění. Jelikož je to poprvé, co jsem si dávala kávy s houbami, mohou mít na mě větší účinek než na jiné lidi. U této se mi dokonce zdálo, že jsem měla i o dost živější sny. Což ale musím potvrdit dalším testováním.

Eliška Nová

Pro takzvané coffee nacisty bude Supercoffee naprosto nedostačující. Už jen proto, že voní i chutná po skořici. Kdo ke kávě přistupuje benevolentněji a možná ho ani netěší kafe à la zabiják, bude nadšen. Já jsem. Výborně chutná, probere podobně jako jiný šálek a navíc má nejrůznější benefity. Vzhledem k tomu, že obsahuje také vlákninu, zajistí, že se člověk nebude muset od rána do večera cpát zeleninou.

london

Foto: London Nootropics

Značka London Nootropics pracuje s výběrovou kávou

London Nootropics chutí mnohem víc připomíná kávu a je také o dost silnější. Kdo má raději kafe slabší, bude mu klidně stačit jeden pytlík. Kdo nechce moc experimentovat, ale zároveň by rád okusil něco trochu jiného, je pro něj tato varianta kávy s příměsí hub rozhodně vhodnější.

Vojta Sedláček

Je váš den na houby? Dejte si houbovou kávu a bude vám lépe. Tak by se dala shrnout základní myšlenka celého konceptu horkého nápoje s obsahem hub, které by měly člověka dostat do pohody. Zda to tak funguje, jsem si mohl otestovat ve dvou případech.

První káva Supercoffee byla naprosto v pořádku po chuťové stránce. Měla lehce oříškový nádech a připomínala klasickou cikorkovou kávu našich babiček. Po jejím vypití se však nedostavily žádné euforické stavy či pocit povzbuzení. Ba naopak se dostavila značná vlna únavy. V tomto případě však nejspíš nenesla vinu samotná káva, ale nachlazení. Nicméně ani síla hub nebyla silnější než bacil.

london-2

Foto: CzechCrunch / Sára Goldbergerová

Londýnská káva je prakticky balená v malých sáčcích

Káva London Nootropics měla pro mě podstatně horší chuťový profil. Pít se dala, ale že by si ji člověk vychutnával, to se říci nedá. Na druhou stranu tentokráte vlna únavy nepřišla, zároveň jsem však na sobě nepozoroval nijak zvlášť větší zápal do života, euforii či dokonce pocit nesmrtelnosti. Jestli houbová káva na někoho funguje, já to nejspíše nejsem.

Jiří Blatný

Obě značky jsem zkoušel pár týdnů. Chuťově mi nevadila ani jedna. Kdybych si ale měl vybrat, sáhnu po té londýnské, protože měla jemnější chuť a více mi voněla. Obecně asi chápu, že to specifické aroma a chuť není pro každého. Co se týče nějakého zlepšení kognitivních schopností – nepozoroval jsem nic, co by se mnou neudělala běžná káva.

S kimčchi začínali ve sklepě. Dnes Kuderovi vyrobí 2 tisíce produktů denně a dosáhli obratu 10 milionů

Pro kimčchi od Martina Kudery chodili během pandemie všichni známí a sousedé. Společně s manželkou se tak rozhodl, že na něm vybuduje vlastní byznys.

zivina-nahledStory

Foto: Živina

Manželé Kuderovi založili Živinu v roce 2021

0Zobrazit komentáře

Martin Kudera měl podle svých slov k jídlu vždy blízko. A nejen k jeho konzumaci, ale především k jeho přípravě. To, co mu pod rukama vzniklo, pak rád testoval na své rodině a blízkých, díky čemuž si k dobrému a kvalitnímu jídlu vytvořila vztah i jeho manželka Markéta. Když během pandemie covidu začal dělat kimčchi pro celou rodinu, uvědomil si, že by se na fermentované pochoutce dal postavit slušný byznys. Manželé tak na začátku roku 2021 založili značku Živina. Loni přesáhli desetimilionový obrat a chtějí docílit toho, že budou vyrábět až 10 tisíc produktů denně.

Manželé Kuderovi žili v době propuknutí pandemie na pražských Vinohradech. Jenže s tím, jak houstla atmosféra ve městě, se rozhodli, že bude pro ně i jejich dva malé syny lepší přesunout se za Markétinou rodinou do třígeneračního domu na Moravě. Zde měl Martin Kudera podstatně větší prostor pro své kulinářské experimenty – zejména tedy pro přípravu po korejském způsobu nakládaného zelí kimčchi. A do procesu se postupně z dlouhé chvíle zapojila celá rodina, která se ráda seznámila s tím, jak fermentovaná potravina prospívá zdraví.

„Jednou jsem vyrazil na procházku s kočárkem a hlavou mi vířila spousta nápadů. Měl jsem ji zejména plnou kimčchi. A došlo mi, že bych klidně mohl spojit svou vášeň pro podnikání s vášní pro vaření. Že kdybych začal dělat ještě další produkty bez přidané chemie, mohl by z toho být skutečně dobrý byznys,“ vzpomíná Martin Kudera. Jeho manželka se smíchem dodává, že jeho nápad musela nejprve trochu zbrzdit.

„Pro kimčchi si k nám chodili už všichni známí a sousedi, takže Martin viděl, že je o něj reálně zájem. Ale řekla jsem mu, že ho nemůžeme dělat ve sklepě mých rodičů, že i já bych chtěla, aby se ke mně nakládané zelí dostalo už v hotové formě ve sklenici,“ usmívá se. Její manžel tak začal hledat zázemí, ve kterém by mohl byznys zprofesionalizovat. A po krátké době se naštěstí podařilo najít místo přímo nedaleko jejich covidového útočiště – v bývalé továrně, jejíž součástí byla i závodní kuchyň s jídelnou.

zivina-1-1

Foto: Živina

Prvním a stále nejdůležitějším produktem je kimčchi

Výroba se tudíž mohla z testování ve sklepě rodinného domu přesunout do větších prostor. Přes covid tak podle Martina Kudery uzrála myšlenka na vlastní podnik, která se však do reality překlopila až po tři čtvrtě roce v únoru roku 2021. Na začátku přitom portfolio značky Živina tvořila vlajková loď v podobě kimčchi, z něhož podnikavý milovník jídla vyráběl také několik druhů omáček. Důležitou součástí nabídky byly také klasické cizrnové humusy, které však měly moc krátkou trvanlivost, takže s jejich výrobou manželé přestali.

„Martin by do humusu mohl dát třeba kyselinu citronovou pro delší trvanlivost, jenže mu kazila výslednou chuť, na kterou je vážně pedant. Vyrábět jsme ho tak přestali i přes to, že nám spousta lidí psala, že lepší humus nikdy neochutnali. Pořád tedy doufáme, že se s ním někdy vrátíme. Pomoci by mohly nové technologie balení, které vytahují vzduch nebo do balení vstříknou inertní plyn, který trvanlivost dvojnásobně prodlužuje,“ dodává Markéta Kudera.

S Živinou se tak začali soustředit spíše na trvanlivější produkty bez éček a konzervantů, kterých bylo na začátku dvanáct – mezi nimi například kečupy, sezónní nakládané okurky či bylinková pesta. Nyní mají manželé Kuderovi v nabídce přibližně 122 produktů a se svým týmem 25 lidí jsou schopni vyrobit asi 2000 balení denně. Od původních dvanácti tak během dvou let celkem rychle poskočili.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nejoblíbenější je ale stále kimčchi, kterého v současnosti vyrobí asi 10 tisíc skleniček měsíčně. Ale podle Martina Kudery stále větší oblibu získávají i další asijské produkty. Ty začal vyrábět ve spolupráci s šéfkuchařem Štěpánem Návratem, který v Praze provozuje známé restaurace Pru58, Café Buddha a Benjamin 14. Jde zejména o hotové omáčky a směsi, s jejichž pomocí lze velmi snadno a rychle uvařit například pad thai či několik druhů thajského kari.

„Tyhle omáčky vycházejí z našich potřeb, protože kolikrát na cestách, ale i doma potřebujeme připravit rychlé a chutné jídlo. Zároveň stavíme na současných trendech, protože asijské restaurace jsou velmi oblíbené a lidé si mnohdy chtějí podobné jídlo připravit doma – jen na něj nechtějí pracně shánět ingredience. Chtěli jsme proto, aby si mohli pokrm tak, jak ho znají v restauraci, uvařit doma za zlomek ceny a za 15 minut,“ říká Markéta Kudera.

Spolupráce se Štěpánem Návratem vznikla proto, že manželé Kuderovi původně stavěli receptury na svých vlastních zkušenostech a také na zkušenostech ostatních lidí z týmu, ale jelikož se před založením vlastní značky profesionálně nepohybovali v gastronomii, rychle studnici nápadů vyčerpali. Napadlo je tak, že nabídku mohou rozšířit právě tím způsobem, když do jejího vývoje zapojí inspirativní tváře z české gastronomické scény. Spoustu originálních receptur lze totiž snadno dostat do skleničky a potom domů k zákazníkům.

zivina-3

Foto: Živina

Nově se v Živině zaměřují na spolupráci s talentovanými kuchaři a kuchařkami

„Se Štěpánem jsme ke každému produktu natočili také videorecept, aby lidé viděli, jak si mohou jídlo připravit. Lidem ale neříkáme, aby nechodili do restaurace a jen si vařili doma. Spíš předpokládáme, že do restaurace chodí za komplexním zážitkem, takže se do ní budou stále rádi vracet, i když si mohou pad thai uvařit sami – my ale tu nejtěžší část odmakáme za ně,“ vysvětluje Martin Kudera.

Živina brzy svou nabídku rozšíří ještě o produkty, které vzešly ze spolupráce s kuchařkou Chili Ta – půjde například o pesta z hub šitake, čatný a speciální chilli omáčku bez konzervantů a jiných přísad, které mohou negativně ovlivnit chuť. Těm se v Živině vyhýbají napříč celým portfoliem. S nutriční koučkou Kristýnou Skalickou pak vytvořili řadu krémových kešu omáček, mezi ně přibude i varianta carbonara nebo kešu na paprice – obojí bez smetany. A v plánu je také produktová spolupráce s restaurací Červený Jelen.

V nadcházejícím roce se chtějí manželé Kuderovi zaměřit i na expanzi do zahraničí. Během několika málo měsíců spustí distribuci na Slovensko, kde mají už nyní po produktech přirozenou poptávku z obchodů. Ambice mají ale také na rozšíření do německy mluvících zemí. „To bude ale nejspíš až zkraje příštího roku, až budeme mít dostatečně široké produktové portfolio, více spoluprácí a budeme stabilní na českém trhu,“ doplňuje Martin Kudera.

Do Živiny manželé Kuderovi se třemi společníky a externími investory postupně vložili asi 15 milionů korun a loni dosáhli obratu 10 milionů korun. Nyní chtějí výrobnu rozšířit o nové technologie, aby ještě více zautomatizovali nejnamáhavější procesy. Důležitý je pro ně ale stále velký podíl ruční výroby, jelikož má zásadní vliv na výslednou chuť produktů. Aktuálně podle Martina Kudery mohou denně vyprodukovat asi 2000 produktů, dostat by se ale chtěli až na 10 tisíc. „Péče a kvalita budou ale pořád stejné, jen eliminujeme ty nejpalčivější věci, které proces výroby brzdí. Jedině tak se budeme moci dostat na desetinásobný obrat, na který letos cílíme,“ uzavírá Martin Kudera.

zivina-2

Foto: Živina

Se Štěpánem Návratem vytvořil Martin Kudera asijskou kolekci produktů

zivina-1

Foto: Živina

V Živině je velmi důležitý podíl ruční výroby