V našem světě ruku nenatáhnou, ve virtuálním ano. Speciální rehabilitace z Česka pomáhá stovkám lidí

VR Medical věří, že díky virtuální realitě může zvedat z postelí i dlouhodobé „ležáky“. Lidé v ní zapomínají, že něco nemohou.

novy-projekt104

Foto: VR Medical

Fyzioterapeuti vidí na tabletu to, co pacienti před sebou

Úkol, který mají v rámci fyzioterapie tito lidé splnit, se nemusí zdát vůbec náročný. Vlastně může na většinu lidí působit spíš odpočinkově. Pokud lidé s virtuálními brýlemi na očích vzhlédnou, v místech, kde ostatní nic nevidí, před nimi stojí strom, ze kterého si mohou utrhnout třeba jablko a dát ho do košíku, který opět vidí jen oni. Je to součást léčby.

Trhání jablka znamená, že natáhnou ruku a se zápěstím a prsty udělají pár pohybů, na které se běžně člověk nemusí nijak zvlášť soustředit, ale které ve skutečnosti vyžadují nemalou koordinaci mnoha svalů a zapojení kloubů. Pro některé, například po úrazu, je to běžně bolestivý zážitek. Nebo rovnou dokonce neuskutečnitelný.

Tady ne. Ve virtuální realitě lidé snadno zapomenou, že něco nemůžou. „Úplně odpoutáme člověka od fyzického světa a od fyzických problémů. Odbourávají se limity, které lidé měli. Běžně se nám stává, že když nám někdo řekne, že něco nedokáže, ve virtuálním světě s tím nemá problém. Lidé tu nevnímají svoje fyzično,” vysvětluje Konstantin Novikov.

Je strůjcem myšlenky a CEO projektu VR Medical, který virtuální realitu pro potřeby fyzioterapie v Česku dokázal už zajímavě rozšířit do ordinací, neurologických klinik či rehabilitačních zařízení. Spolupracuje například s Fakultní nemocnicí Plzeň, Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, s Janskými Lázněmi nebo s rehabilitačním ústavem v Kladrubech. Celkem je to 16 různých organizací, kde už se uplatnil.

VR Medical dokáže pomoci s ortopedickými pacienty, to jsou ti, kteří mají za úkol natáhnout ruku k plodům stromů. Jiní se vypořádávají s neurologickým problémem: pacienti po mrtvici, s roztroušenou sklerózou nebo dětskou mozkovou obrnou. Jejich úkolem může být třeba rozhýbat jednotlivé články prstu nebo zažít simulovanou realitu, která jim umožní zorientovat se v prostoru a po cestě splnit ještě další zadání.

vr medical

Foto: VR Medical

Konstantin Novikov, šéf VR Medical

Firmě se podařilo vyškolit celkem už 80 fyzioterapeutů. S jejím produktem se dosud setkalo přes 500 pacientů. V posledních měsících se společnost dostala do fáze, kdy přešla ze zkoušek do reálného provozu a začala rozhýbávat také obchodní potenciál produktu. „Nejtěžší věc je mít prvního platícího zákazníka,“ usmívá se Novikov. Tým si vyzkoušel, že tu jsou. Že organizace jsou ochotné za takovou službu platit. Dnes tak firma cílí na výnosy, které se počítají na miliony.

Abstraktní prostory i mrkev v kuchyni

Virtuální prostředí může být úplně obyčejné. Je možné jednoduše být někde v obýváku a čistit zeleninu nebo tu třeba uklízet skleničky. Či sekat na dvorku dřevo. „Konkrétně například pacienti po mrtvici se chtějí vracet k tomu, co dělali předtím. Mají to rádi,“ vysvětluje Novikov.

Pak je tu skupina lidí, kteří mají už od dětství nějakou degenerativní neurologickou poruchu, takže neměli možnost vycestovat. „Pro ně je mnohem zajímavější podívat se na místa, jako jsou ostrovy a pláže, kam se v běžném životě nemůžou dostat,“ dodává Novikov. Ale je možné zažít i prostředí poněkud atypické. Místnost bez rohů. Barevné abstraktní prostory. Něco, co působí jako by vzešlo mimo náš svět. Takové prostředí má vyvolat pocit, že máme co objevovat.

Je to něco víc než klasická fyzioterapie, kde odborník učí lidi cvičit nebo hýbat s jednotlivými částmi těla. „Můžeme mít vsugerováno, že nedokážeme dát ruku do nějaké úrovně. Nebo rozevřít prsty. Ale když se ocitneme ve světě, který nemá bariéry, pocit bolesti odkloníme. Lidé se soustředí na plnění svého úkolu a dokážou fungovat líp než při cvičení. Je to koncept, který se opakuje u různých diagnóz i jejich kombinací. Nějaký vztah k fyzickému světu tam vždy je,“ popisuje.

Tak třeba když ve virtuální realitě zdejší odborníci cvičili s pacienty, kteří nedokázali stát ve vzpřímené pozici na nohou víc než dvě minuty, ve světě s brýlemi na hlavě dokázali ustát i víc než 15 minut. Lidé dlouhodobě umístění ve zdravotnických či sociálních zařízeních, kteří ztratili motivaci k pohybu a dlouhodobě leželi na posteli, najednou s brýlemi vstali a začali prozkoumávat svět okolo. Ti první délce svého stání nevěřili. A pracovníci VR Medical je museli nahrávat, aby jim ukázali, že něco takového zvládli. Jiní si zase skutečnost, že vstali, prý ani neuvědomili.

vr medical

Foto: VR Medical

V Česku se už VR cvičení dostalo do řady zařízení

Firma stojí na softwaru. Na VR Medical se podílí přes dvě desítky lidí a největší zastoupení tu mají právě vývojáři a programátoři. Důležitým momentem je ale i skutečnost, že brýle, které VR Medical používá, mají systém kamer, díky kterým uživatel vidí vlastní ruce. Tedy ty skutečné. Není to tak, že by hýbal s ovladači a v neskutečném světě viděl jen jejich virtuální ztvárnění. Brýle to dokážou s detaily na desetiny milimetru a navíc pohyby ukazují v reálném čase.

Pak je tu práce s pacientskými daty. Ta se ukládají k pozdějšímu vyhodnocení. Takže odborníci vidí, co přesně se dělalo, s jakým úspěchem a jak se lidem vedlo. „Virtuální realita je už poměrně známá. Je to koncept, který působí hezky. A každému, kdo si poprvé nasadí brýle, se to líbí. Ale abychom z toho udělali funkční nástroj, na to je aspektů mnohem víc. Nebavíme se o jedné aplikaci. Ale o ekosystému. Neslouží pro jednu věc, která by se využila na pět minut. Potřebujeme, aby dokázala pracovat s různými druhy pacientů a s různými problémy,“ popisuje Novikov.

Jsme realisté

Ředitel firmy věří, že když společnost pořádně rozjede své aktivity, ještě rychle vyroste. Představuje si, že do konce letoška bude zdejší virtuální realita dostupná ve více než 30 organizacích a u 150 fyzioterapeutů. A počet pacientů, kteří jí projdou, překročí 1500.

Do konce roku 2024 hodlá firma překonat tržby ve výši 100 milionů korun. S tím by měla pomoci expanze do Německa a Velké Británie. Společnost má certifikaci od českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která platí i v těchto zemích. A navíc podporu programu, který je součástí britské Národní zdravotní služby. Pohlíží ale i na další trhy.

Dlouhodobým cílem je expanze do Spojených států. Na to ale potřebujeme mimo jiné tam platnou certifikaci. „Bavíme se o zajímavé technologii a spousta lidí je z ní nadšená, ale přistupujeme k tomu celému realisticky. Víme, co musíme splnit, abychom fungovali hodně dlouhodobě,“ zdůrazňuje Novikov.

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.