Pomůžete se stavbou svaté Barbory, nebo se budete soustředit na těžbu stříbra? Deskové hry si často berou historickou inspiraci a zpracovávají rozličné dějinné náměty. Právě jako v chystané novince vydavatelství Czech Games Edition, v níž budete řešit dilemata cechmistrů ve 14. století. Vaše plánovací schopnosti už brzy prověří Kutná Hora: The City of Silver.

Deskoherní společnost Czech Games Edition možná jako značku neznáte, ale o jejím světovém hitu Krycí jména jste nejspíš slyšeli. Vždyť je to jedna z nejúspěšnějších českých her vůbec. A to nejen těch stolních, s více než dvanácti miliony prodaných kopií se směle měří i s těmi nejprodávanějšími videohrami, jako je Euro Truck Simulator od SCS Software. Krycích jmen se prodalo dokonce více než třeba Kingdom Come: Deliverance. A teď CGE chystá další ambiciózní stolní hru s českými kořeny.

Kutná Hora: The City of Silver – podtitul domácího vydání bude nejspíš znít Město stříbra – je ekonomickou a stavitelskou hrou, jež vás přenese do českých zemí 14. století. Ve dvou až čtyřech hráčích budete zvelebovat titulní město a těžit stříbro, současně také spolupracovat na stavbě nejslavnější kutnohorské dominanty, gotického chrámu svaté Barbory. Cesta k vítězství totiž nemusí nutně znamenat hromadění bohatství, ale může vést i přes plodnou kooperaci.

„Také si dáváme velmi záležet na historické věrohodnosti. Ilustrace vycházejí z toho, jak mohly konkrétní budovy v dané době nejspíš opravdu vypadat. Inspirace pro mnohé herní prvky vzešly z důkladného studia historie Kutné Hory. Takže i fanoušek a znalec tohoto krásného města nebo historie obecně by si měl přijít na své,“ říká pro CzechCrunch developer hry Tomáš Uhlíř z CGE. Věrnost dějinám se zrcadlí třeba i v tom, že kdo bude město budovat blíž historickému vzoru, získá více bodů.

Hra je komplexním strategickým titulem, tvůrci však věří, že zaujmou i hráče, kteří s náročnějšími hrami nemají takové zkušenosti. „Dali jsme si záležet, aby byla stále přístupná a vše dávalo smysl. Každý si třeba snadno dovedeme představit, že víc obyvatel města vyústí ve vyšší poptávku a růst cen,“ popisuje jeden z celkem trojice designérů hry Petr Čáslava. „A naopak hodně hospod znamená, že budou poloprázdné a pivo bude nejspíš levné. Oproti tomu si majitel jediného řeznictví nejspíš pořádně namastí kapsu,“ popisuje očekávatelné fungování herního titulu.

Status deskoherního veterána, natož pak doktorát z dějepisu nebo ekonomie by tedy neměly být ve stolní Kutné Hoře potřeba. Ačkoliv, když je řeč o ekonomii… „Naším nejvěrnějším testerem a zároveň držitelem rekordního bodového zisku je můj bratranec, který je ekonom a bankéř,“ přidává úsměvnou anekdotu další z autorů Ondřej Bystroň. „Ale i proto si myslím, že hra bude dobře fungovat i za hranicemi hráčské komunity.“

Deskovka je navíc asymetrická, každý hráč ovládá několik různých cechů. Což má zároveň vést k větší interakci u stolu i během soupeřova tahu. To vše za doprovodu ilustrovaných kartiček budov, dolů nebo částí kutnohorského chrámu. A v takto nazvané hře samozřejmě nemůžou chybět ani stříbrné mince. Ačkoliv v základní krabici je nenaleznete vyražené z cenného kovu, ale kartónové. „Kovové mince ale budou zájemcům k dispozici jako samostatný doplněk,“ láká Uhlíř.

Ale nejen lesk stříbra přilákal designéry k deskohernímu zpracování středověké Kutné Hory. Ta byla ve své době jedním z největších a nejvýznamnějších českých měst, což prý autory přímo nabádalo k převedení do hry. „Zachycujeme počátky města od objevení stříbra až po jeho rozmach a propuknutí stříbrné horečky. Mnohé historické aspekty jsou zachyceny v jemných detailech, ve hře se objeví i ikonické stavby, které ve městě dodnes stojí,“ popisuje Čáslava.

Hráči se ale dozvědí i o tehdejším životě, například o významu měšťanstva, fungování středověké byrokracie či o sdružování se do cechů, jejichž znaky dodnes zdobí klenbu chrámu svaté Barbory. Inspirací pro tvůrce byl i takzvaný Kutnohorský graduál, tedy iluminované vyobrazení města s důlními šachtami ve spodní části a zástavbou nad nimi. „Herní plocha je tak stejně rozdělená na podzemí a povrch,“ popisuje Bystroň.

Historie ale kromě vizuálu či poučného obsahu ovlivnila i samotné mechanismy hry. „Na iluminaci je mimo jiné vyobrazena aukce stříbrné rudy. Nedalo mi to a zavolal jsem do muzea stříbra. Tam mi řekli, že aukce byla šeptaná. Prodávajícímu rudokupci nabídku pošeptali a on se rozhodl, komu ji prodá. Ten detail byl tou největší inspirací pro fungování naší tržní mechaniky, aby to nebyla jen další hra, ve které se něco staví,“ odhaluje neobvyklý smysl pro detail Bystroň.

Město stříbra je pro autory designérským debutem. Posledním, dosud nejmenovaným členem tria, je Pavel Jarosch, jinak projektový manažer, který dříve vedl herní obchod v Opavě a organizoval akce pro hráče. Ondřej Bystroň pracuje jako designér a marketér v agentuře Czech Promotion. Petr Čáslava pak bude příznivcům stolních her známý díky své aktivitě v herní komunitě. Deskovkám se věnuje už přes dvacet let a je šéfredaktorem populární Deskofobie. Navíc přímo pro CGE dříve pracoval, a to i jako herní skaut vyhledávající tituly k vydání.

„To, že má za sebou takové zkušenosti, je určitě nemalá výhoda. Riziko vydat hru od nových autorů je tu vždy, ale pro nás to zdaleka není první hra debutujících tvůrců. Podobně jsme vydali třeba Ztracený ostrov Arnak od Michaely a Michala Štachových, který dnes vévodí žebříčkům oblíbenosti,“ odpovídá za CGE Tomáš Uhlíř při dotazu, jestli není risk sázet na sice zkušené hráče, ale třeba už ne tak zkušené designéry. „Mnohem důležitější je, aby nás samotné hra bavila,“ dodává.

Mimochodem, Petr Čáslava před nedávnem mohl na proces vydávání hry nahlédnout z ještě jedné a vcelku neobvyklé pozice. Vedl porotu pořadu Den deskovek, reality show hravé společnosti Albi. V ní amatérští autoři soutěžili o možnost vydání vlastní hry. Podobný proces tedy nyní tak trochu zažívá na vlastní kůži. Jak se mu spolu s Ondřejem Bystroněm a Pavlem Jaroschem povedlo nápady přetavit v zábavnou hratelnost, se hráčská veřejnost dozví už na podzim.

Vydavatel chce hru prezentovat na známém veletrhu v Essenu začátkem října. Chystá se samozřejmě už zmiňovaná česká lokalizace, tu by zájemci měli získat do Vánoc. Doporučený věk pro hraní je třináct a více let, Kutná Hora navíc nemá být časožroutem na půl dne. Prý zabere zhruba hodinu až dvě. Což je při srovnání se skutečným chrámem svaté Barbory skvělý čas. S tím totiž stavitelé začali v roce 1388, ale definitivně ho dokončili až v roce 1905.