Letos 3. června uběhne přesně sto let od smrti Franze Kafky, jedné z nejvýznamnějších osobností světové literatury 20. století. Ačkoliv jeho dílo, obsahující trojici románů, řadu povídek a novel a dopisy, se dočkalo mnoha filmových zpracování, jeho osobní příběh dosud mnoho prostoru na plátně nedostal. Teď se ale v Praze začíná oficiálně natáčet film Franz od režisérky Agnieszky Holland, která si klade za cíl vzdát mu hold v komplexním životopisném dramatu.

Vystudovaný právník, jenž se většinu života živil coby úředník v pojišťovně, je známý především jako autor existencialistických textů, které se zabývají tématy vyřazenosti, izolace, odcizenosti a neporozumění. Jeho hrdinové často čelí ponížení a končí v bezvýchodných situacích. Kafkovo dílo ovšem obsahuje i specifický typ absurdního humoru a ironie, který zdůrazňuje nesmyslnost mnoha aspektů života a utrpení. Autorovy postavy se většinou stávají oběťmi byrokracie nebo bizarních systémů společenského uspořádání.

Důležitou roli v Kafkově tvorbě přitom hrají zkušenosti z práce a z města, kde strávil většinu života – Prahy. V roce 1902 v dopise Oskaru Pollakovi sám napsal: „Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit, nebo -. Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout.“

Foto: Marlene Film PRoduction

Fotografie z natáčení filmu Franz. Zleva: Štěpán Klán, Šárka Cimbalová, Agnieszka Holland, Tomasz Namiuk

České hlavní město je tak nejlepší možnou lokací pro natáčení jeho biografie. Chystaný snímek Franz byl ve fázích příprav od konce loňského roku a podle informací serveru The Prague Reporter první klapka padne v pátek. Filmový štáb začne kolem Malé Strany a Starého Města, tedy v místech Kafkova narození. Později se má produkce přesunout na malostranskou část Karlova mostu, do Josefova, do ulice Konviktská a na Loretánské náměstí. Natáčení má probíhat do konce května.

Návštěvami míst v Praze, která jsou úzce spojená se slavným spisovatelem, lze strávit mnoho času. Na náměstí Franze Kafky, sousedícím se Staroměstským náměstím, koncem 19. století stával Kafkův rodný dům a dnes zde lze najít alespoň pamětní tabuli označující místo jeho narození. Nedaleko se nachází Staronová synagoga, kde se konala jeho bar micva, a následně lze vyrazit například do Zlaté uličky, kde stojí dům číslo 22. Kafka zde pobýval se svojí sestrou, když chtěl mít klid na psaní.

Z Dělnické úrazové pojišťovny, někdejšího pracoviště spisovatele, je dnes Hotel Century Old Town, a z Kafkovy pracovny je jeden z dostupných apartmánů. Po cestě v jeho stopách pak lze navštívit Café Louvre na Národní třídě, kde se Kafka často setkával s blízkými přáteli, nebo Café Arco, odkud to měl blízko do práce. Na Novém židovském hřbitově v Olšanech se nachází místo jeho posledního spočinutí.

Zatímco za svého života vydal jen pár povídek a coby umělec byl téměř neznámý, během Hitlerova nástupu k moci se Kafkovo dílo stalo známé ve Francii a po válce také v německy mluvících zemích. V 60. letech pak proniklo do celého světa. Časem se – dokonale v duchu jeho absurdistické vize světa – z míst s ním spojených, pomníků a soch staly až bizarní turistické atrakce.

„Když jsem přijela do Prahy, vnímala jsem to město skrze jeho dílo a život. Viděla jsem Kafku všude a téměř se ztotožnila s jeho stydlivou povahou, ambivalentním židovstvím a jeho protiklady,” vysvětlila Holland v rozhovoru pro Czech Film Magazine. Franz bude pro režisérku druhým biografickým filmem o známé osobnosti spojené s českem – v roce 2020 vyšel její film Šarlatán oléčiteli Janu Mikoláškovi. Na historické látce pracovala také mnohokrát v minulosti, ať už jde o válečné drama Evropa, Evropa nominované na Oscara nebo oceňovanou minisérii HBO Hořící keř.

Kafkova biografie pro zkušenou filmařku nicméně představuje nemalou výzvu, ať už kvůli vlastnímu vztahu s ním, nebo jejím uměleckým ambicím. Snímek má shrnout mnoho aspektů Kafkova života, ať už jde o složitý vztah s otcem, několik selhaných lásek a neustálou úzkost, nebo tragickou smrt způsobenou rakovinou hrtanu. Zároveň má však zkoumat jeho umělecký význam, silně rezonující dodnes.

„Chci to pojmout jako svým způsobem koláž, sestavu scén a příběhů z jeho života a knih. Scén, které ukazují, co se jeho blízkým stalo v budoucnu – jako jeho sestře, jejíž smrt předpověděl. A také scén z dnešní Prahy, kde plní roli turistické atrakce, a přesto se jeho tichá přítomnost zdá nesmrtelná,“ řekla režisérka. Úryvky z života spisovatele se ve filmu mají prolínat s vlivy jeho tvorby.

Foto: Michaela Mazáneková/CzechCrunch

Hrob Franze Kafky v pražských Olšanech

Mezi nejznámější Kafkova díla patří novela Proměna, jejíž hrdina se na začátku jednoho dne probudí a zjistí, že se z něj stal obří hmyz. Místo aby ale, zcela adekvátně, propadl šílenství z naprosto neskutečné události, začne řešit, jak svůj stav skrýt před rodinou nebo jak půjde do práce. Novela má řadu interpretací, od označení za prostou grotesku, přes kritiku měšťanské povrchnosti, po symbolické vyobrazení osamělosti.

Nedokončený román Proces zase představuje úředníka obviněného z jakéhosi neidentifikovaného trestného činu. Je za něj stíhán na svobodě a probíhá s ním mnoho soudních jednání, žádného z nich se ale není schopen zúčastnit, ani se nemůže jakkoliv obhájit. Soudní pracoviště je ve zdánlivě obyčejném činžáku, v jehož složitém labyrintu chodeb se ale hrdina nedokáže zorientovat. Mezi hlavní témata Procesu patří odcizení konkrétního člověka vůči systému bez tváře a absurdní boj se státní byrokratickou mašinérií. Kafka byl velice plodným autorem, podle odhadů ovšem 90 procent vlastní tvorby za života spálil a velká část zbytku se ztratila.

Snímek Franz má do kin vstoupit ještě letos. V obsazení uvidíme debutujícího německo-židovského herce Idana Weisse, režisérku minisérie Neortodoxní Marii Schrader nebo Ivana Trojana. Jednu z hlavních rolí ztvární také Jenovéfa Boková.

Úprava 12. dubna: V předchozí verzi článku bylo uvedeno, že natáčení filmu začalo počátkem dubna. Ve skutečnosti se začalo natáčet až v pátek 12. dubna.