V Praze vzniká čtvrť s kancelářemi a „bydlením v lese“. Do Hagiboru se má stěhovat i Křetínského CNC

Na rozhraní Strašnic a Žižkova roste nová čtvrť. S blízkou stanicí metra Želivského ji propojí bulvár s obchody a restauracemi.

Eliška NováEliška Nová

hagibor-3

Foto: Crestyl

Na konci bulváru z Želivského by mělo vzniknout kruhovité náměstí

0Zobrazit komentáře

V devadesátých letech tu často stával cirkus, který vyplňoval prázdné, zanedbané místo v širším centru Prahy. Na dosah od Želivského nyní vyrůstá nová čtvrť, která si klade za cíl propojit Vinohrady, Strašnice a Malešice. Přinést má bydlení v lese.

Les by tu nyní člověk pohledal, v budoucnu ale developer plánuje vysázet asi dva tisíce stromů a keřů. Pro projekt nazvaný Hagibor navrhl veřejná prostranství jeden z nejvýznamnějších krajinářských architektů Michel Desvigne, který stojí za podobnými prostory a parky v Paříži, Tokiu nebo Detroitu. Pro Hagibor navrhl koncept městského lesa. „Zeleň má propojovat a zároveň oddělovat kancelářské a obytné prostory, stírá také rozdíly mezi tím, co je chodník a co trávník,“ vysvětluje mluvčí developerské společnosti Crestyl Ondřej Micka s tím, že veřejný prostor má tvořit až čtvrtinu celého území.

Michel Desvigne ale není jediné slavné zahraniční jméno, které za výstavbou v Praze 10 stojí. Čtvrť na osmdesáti tisících metrech čtverečních navrhovalo také oceňované londýnské studio Bogle Architects, které má sídlo i v Praze. Kromě něj se na podobě nových domů v projektu za více než devět miliard korun podílelo studio, které v české metropoli rovnou vzniklo, a to Ian Bryan Architects.

hagibor-6

Foto: Crestyl

Dva bytové domy byly zkolaudovány loni

hagibor

Foto: Crestyl

Dvě další bytové budovy budou hotové příští rok

hagibor-4

Foto: Crestyl

Pátá by měla následovat, určená je pro nájemní bydlení

„Při navrhování masterplanu nové čtvrti jsme museli brát v potaz limity dané stávajícím územním plánem. Přistupovali jsme k tomu dvojím způsobem. Jednak jsme vytvořili výrazné městské linie podél Vinohradské ulice, zároveň jsme navrhli inovativní a dynamické centrální kruhové náměstí a k němu vedoucí bulvár,“ popisuje pro CzechCrunch architektka Viktorie Součková z Bogle Architects. Bulvár by měl směřovat od jednoho z východů stanice metra Želivského přímo do centra území a měl by být jen pro pěší. V místě zároveň vznikne výstavba, která imituje tradiční vinohradský městský blok.

Zatímco bulvár by měly lemovat obchody, služby a restaurace, náměstí obklopí šest administrativních budov, které jsou podle architektky umístěné do vějíře. I jednotlivé budovy mají aktivní parter, tedy komerční využití. Kanceláře nabídnou asi osmdesát tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Ve výstavbě je nyní první etapa, na které se kromě Crestylu podílí rovněž EP Real Estate. To znamená, že vznikají dvě budovy podél Vinohradské ulice. Tato část by měla být dokončena příští rok. Sídlo by tady nově měl mít mediální dům Czech News Center Daniela Křetínského.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Hmoty jednotlivých administrativních budov mají trojúhelníkové půdorysy vycházející ze spirálovité koncepce celkového masterplanu. Vertikálně se pak budovy rozčleňují do ustupujících pater tvaru V, což nabízí řešení kancelářských ploch s rozsáhlými terasami,“ říká Součková.

V Hagiboru by se ale mělo především bydlet. Rezidenční budovy jsou navrženy ve východní části území, dohromady by jich zde mělo vyrůst pět s 650 byty. Využívat budou centrální recepci s ostrahou a nonstop provozem a k dispozici budou i podzemní garáže s nabíječkami pro elektromobily. Dva bytové domy byly zkolaudovány loni na jaře, nyní jsou ve výstavbě další dva, které by měly být dokončeny příští rok. V jednom z nich bude 168 bytů určených k pronájmu.

hagibor-1

Foto: Crestyl

Hagibor dotvoří na Vinohradské třídě uliční čáru

„Hagibor je jedna z nejvýše položených lokalit Prahy, takže přináší jedinečné výhledy. I proto každý byt disponuje balkonem, terasou nebo předzahrádkou,“ líčí Micka. Součková dodává, že klíčovými aspekty návrhu byly udržitelnost a pocit pohody v budovách i ve veřejném prostoru.

Nová čtvrť se stane sousedem hotelu Don Giovanni nebo Rádia Svobodná Evropa. Jméno dostala podle židovského sportovního klubu, který tu měl základnu od dvacátých let minulého století. Hebrejsky slovo znamená hrdina. Zajímavostí je, že když měli Židé během druhé světové války zákaz navštěvovat nejen školy, ale také hřiště a parky, Hagibor byl jedním z posledních míst, kde si ještě židovské děti mohly hrát. V roce 1944 se z Hagiboru stal pracovní tábor, kterým prošli například herec Oldřich Nový nebo spisovatel Ondřej Sekora. Byť současná výstavba roste o kus dál, původní jméno spjaté s celou lokalitou si nechala.

hagibor-2

Foto: Crestyl

Každý byt by měl mít kus venkovního prostoru

Nový saunový svět v Třeboni je moderním pojetím tradičních lázní, ve kterých je podzim hned příjemnější

Třeboňský lázeňský komplex se rozrostl o novou budovu, která propojila tradiční lázně s moderní architekturou, jež ctí historii i přírodu.

trebon-lazne2

Foto: Radek Úlehla

Nové lázně v Třeboni nabízejí moderní pojetí tradice

1Zobrazit komentáře

Přes nezvykle teplý start na sebe podzim vzal svou tradičně sychravou podobu plnou dešťů, mlh a nízkých teplot. Toto roční období je ideální prožívat pěkně v teple, ať už domova, případně lázní se saunami, parními komorami a vířivkami. Takové místo lze navštívit i v Třeboni, kde zcela nová lázeňská budova nabízí kromě příjemného relaxu a ozdravných procedur také architektonicky zdařilé kulisy. Objevujte více příkladů zajímavé architektury v pravidelném newsletteru Arch.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Třeboňské lázně Aurora jsou vyhledávanou odpočinkovou a ozdravnou destinací, kde si hosté mohou dopřávat například příjemné bahenní zábaly, které mají blahodárný účinek na pohybový aparát. Lázně zde byly vybudovány v 70. letech minulého století, jsou obklopeny lesoparkem a nedaleko se třpytí i hladina rybníka Svět. Celý komplex se v průběhu času rozrůstal a nyní byla dokončena další část jeho rozšiřování.

Hosté lázní si teď mohou dopřávat nové procedury v přistavěné budově wellness centra z rýsovacích prken architektů studia Plus One Architects, které ve svém návrhu ctí původní hmotu lázní i přírodní materiály.

„Dostavba třeboňských lázní pro nás byla velkou výzvou, snahou navázat na kvality původního lázeňského areálu ze 70. let minulého století. Pokračujeme s lokální aplikací drceného kamene, světlou dlažbou a dřevěným obkladem. To vše doplňují prvky z betonu a mramoru v podobě umyvadel nebo ledovačů,“ uvádějí architekti ve své zprávě.

trebon-lazne8

Foto: Radek Úlehla

Vstup do budovy byl pojat velkoformátovým prosklením

Zajímavostí je, že původně byli k projektu přizvání coby autoři designu interiérů. V rámci vzájemných konzultací s investorem jej však architekti přesvědčili o přínosech celkového otevření dispozice a zjednodušení prostoru nových lázní. „Jelikož musely úpravy dispozic respektovat existující nosný systém, navrhli jsme pro lázeňské procedury prostory, které mezi stávajícími sloupy přirozeně proplouvají,“ dodávají architekti.

Do nového objektu se vstupuje velkými skleněnými dveřmi, za kterými se rozprostírá hala sloužící jako pojítko mezi původním, tedy starší budovou, a současným, tedy novými prostory lázní. Po průchodu šatnami se hostům v přízemí nabízí parní procedury či masáže a nechybí ani Kneippův chodník. Tato léčebná procedura spočívá v rychlém střídání pobytu ve studené a teplé vodě, díky čemuž dochází k lepšímu prokrvení. V Třeboni k této proceduře slouží bazénky plněné oblázky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V druhém patře se nachází několik saun, parních komor a také prosvětlené odpočívárny nabízející výhled do zeleně přilehlého parku. Vychutnávat si tuto idylku nemusejí jen hosté se zdravotními obtížemi, ale prostor se našel i pro soukromé wellness, které si je možné pronajmout.

Budovou procházejí různě barevné podhledy s rozdílným zavěšením, které zajišťují akustický komfort a jsou příjemné na pohled. Masérny byly vybaveny vestavěnými truhlářskými prvky ze smrkové biodesky a design světel byl koncipován tak, aby korespondoval se skleněnými příčkami a kovovým zábradlím. Tyto prvky tvoří kontrast k přírodním materiálům, kterým dali architekti v lázních velký prostor, i z důvodu historické tradice.