V Praze začala výstava Mucha. Představí dosud neprezentovaná díla z největší sbírky na světě
Prostory Valdštejnské jízdárny zaplnila díla jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, která mapují nejdůležitější etapy jeho života.
Ve Valdštejnské jízdárně začala výstava s názvem Mucha, rodinná sbírka
Při vyslovení jména Alfons Mucha se každému vybaví věhlasná Slovanská epopej. Monumentální dílo, ve kterém se výtvarníkovi podařilo zachytit na dvaceti velkoformátových obrazech dějiny slovanských národů. Jenže Mucha byl také grafik a designér, součástí jeho tvorby tak nebyly jen obrazy plné secesních ornamentů, ale také všední užitkové předměty, šperky nebo plakáty.
Právě tyto záhyby Muchovy tvorby chce současná výstava poodhalit. Příběh českého umělce, kterého zná celý svět, tak kromě maleb vypráví také sochy, fotografie, reklamní předměty, litografie, olejomalby a různé návrhy pro užitkové předměty, jako je například krabička na sušenky.
V soukromé sbírce potomků umělce se totiž nachází přes tři tisíce uměleckých děl a čtyři tisíce fotografií, které se podařilo udržet pohromadě i přes válečný režim a komunistické období. Jde tudíž o největší soubor Muchových děl na světě. Na výstavě, kterou spolupořádá Senát Parlamentu ČR s Nadací Mucha založenou v roce 1992 vnukem malíře Johnem Muchou a snachou Alfonse Muchy Geraldine Thomson Mucha, je nyní k vidění více než 220 děl.
„Můj dědeček byl velmi pracovitý člověk, což reflektuje velké množství děl, která během svého života vytvořil. Byl mimořádně vnímavý, zajímalo jej hodně věcí a sám řešil různá témata. Proto také vstoupil do veřejného prostoru a navrhl první československé bankovky, známky a dekoroval Primátorský sál v Obecním domě,“ říká vnuk Alfonse Muchy a předseda nadace John Mucha.
Umělcův vnuk John Mucha a architektka Eva Jiřičná
„Pevně věřil, že umění má být dostupné všem. Tato výstava ukáže, nejen jak kvalitní umělec byl, ale že jeho umělecký odkaz žije dál,“ vysvětluje Muchův vnuk. Výstava tak v šesti částech mapuje všechny významné etapy Muchova života. Začíná v dětských letech na jižní Moravě a pokračuje přes studia v Paříži, kde také došlo ke zlomu v jeho kariéře v podobě tvorby plakátů francouzské herečky Sary Bernhardtové, dotýká se také pobytu v Americe a vrcholí návratem do Československa a tvorbou Slovanské epopeje.
Jedinečný exponát představuje alegorická bronzová busta ženské hlavy s názvem La Nature. Jedna z prvních verzí této plastiky byla k vidění na Světové výstavě v Paříži roku 1900, ale přímo tuto bustu může veřejnost vidět na aktuální výstavě poprvé na světě. Na další rys Muchovy tvorby ukazuje například zlatý prsten se vsazeným opálem připomínající oko v pavím peru, který vznikl ve spolupráci se šperkařem Georgesem Fouquetem, pro něhož Mucha navrhl i interiér jeho obchodu.
Ucelenost celé výstavy podtrhuje také architektonické pojetí od Evy Jiřičné a jejího studia AI Design. Známá minimalistka byla pro pořadatele zajímavou kontrastní volbou, vzhledem k tomu, že Muchova díla se vyznačují silnou dekorativností. Jiřičná se rozhodla prostor pojmout tak, aby díla mohla co možná nejvíce promlouvat sama za sebe. Návštěvník se tak díky tomu může ponořit do Muchova světa a ani nevnímá, že se nachází v prostorách jízdárny.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Chtěli jsme dát návštěvníkům možnost podívat se na autorovo dílo novýma očima. Aby si s Muchou mohli projít jeho bohatým životem, vidět, jak se vyvíjel, rostl a stárl, pochopit a sdílet jeho radosti, naděje i smutky, sledovat odraz života v jeho díle a zároveň si uvědomit, nakolik jsou jeho názory i vlastenectví relevantní v dnešní době,“ přibližuje Jiřičná.
„Výstava ukazuje mého dědečka nejen jako všestranného umělce, ale také jako Čecha, Evropana a světoobčana v tom nejlepším smyslu slova, který pevně věřil v to, že jedním ze základních úkolů umění je ‚ne bořit, ale stavět mosty‘. Tedy něco, co v dnešní době potřebujeme možná více než kdy předtím,“ dodává vnuk Alfonse Muchy. Výstava Mucha je k vidění do konce října letošního roku.
Výstava je rozdělena do 6 tematických částí
