S příchodem nového roku majitelé restaurací bedlivě vyhlíželi, jak se promění chování spotřebitelů kvůli změnám v DPH. Pivo se totiž přesunulo z 10procentní sazby do té 21procentní a to stejné se týká kávy, limonád a džusů. První dva lednové týdny ukazují, že některé provozovny už stihly zvýšené DPH propsat do svých ceníků, zdaleka se to však netýká všech. Nadto nejde o růst, který plně odpovídá změně DPH, a lze tak očekávat, že k většímu zdražení teprve dojde.

„Zatímco loni v lednu jsme nezaznamenali téměř žádné meziměsíční posuny cen točeného piva nebo kávy, letos už v prvních týdnech pozorujeme nárůsty. Například průměrná cena dvanáctistupňového točeného piva byla v polovině ledna 57,8 koruny, zatímco ještě v prosinci se stejný půllitr prodával za průměrných 55,5 koruny,“ vypočítává Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka, která se věnuje pravidelným analýzám gastronomického trhu.

V loňském roce k takovému posunu vůbec nedošlo, letos průměrná cena piva narostla o více než dvě koruny. Nejdražší je pivo aktuálně v Praze, kde už se půllitr dvanáctistupňového piva vyšplhal bezmála k 70 korunám – zbývají mu k tomu jen dva desetníky. Před rokem přitom pivo v Praze v průměru vyšlo na 63 korun, jde tak o meziroční zdražení o 10,6 procenta.

Stejný nárůst se týká i segmentu vesnických hospod, kde hraje pivo v rámci útraty mnohem větší roli než v Praze. Podle Luboše Kastnera, člena představenstva Hospodářské komory ČR a spolumajitele společnosti BC21, totiž v tomto segmentu dělá až 20 procent tržeb – zejména v Plzeňském a Moravskoslezském kraji –, kdežto v hlavním městě jde asi o devět procent. Ve vesnicích půllitr piva aktuálně vyjde na téměř 50 korun. Ve větších restauracích je průměrná cena piva momentálně srovnatelná s Prahou.

Foto: Dotykačka

Srovnání cen piva v různých segmentech

„Propad tržeb z konce prosince 2023 na začátek ledna 2024 je poměrně významný. V prvním týdnu byl devět procent pod loňským lednem a šest procent pod loňským druhým týdnem. První týden je potřeba brát s rezervou, ale v tom druhém pokračuje znatelný pokles tržeb, což můžeme určitě přisuzovat změně cenové hladiny, která proběhla mezi prosincem a lednem. Myslíme si, že leden bude pro gastronomii jeden z nejhorších měsíců za poslední roky,“ říká Vladimír Sirotek z Dotykačky.

Průměrné dvoukorunové zdražení ale přitom neodpovídá plnému zvýšení sazby DPH z 10 na 21 procent. Čísla tedy ukazují, že hospodští nechtěli přenést do cen plné zdražení. Nyní vyčkávají a k zásadnějšímu zdražení teprve dojde v nadcházejících měsících. I dlouhodobé sledování trhu naznačuje, že velká část podniků upravuje ceny až v únoru. Podle dat Dotykačky navíc od začátku prosince do prvního lednového týdne 35 procent provozoven vůbec nepohnulo s cenou dvanáctistupňového piva.

„Vláda nyní hospodským sahá do kapes a budou držet, dokud budou moct. Zdražení o jedenáct procent je totiž strašně vysoké – jde v průměru o pět až šest korun na pivo, což je zejména v menších městech pro hosta skutečně velký náraz. Nedošlo k němu částečně také díky tomu, že někteří hospodští mají ještě zásoby z loňského roku, někteří zdražovali už v minulém roce, kdy ale zdražovaly i samotné pivovary,“ vysvětluje Luboš Kastner.

Co se týče obecných výsledků gastronomického trhu v loňském roce, nejsou příliš přívětivé. Praha a Jihomoravský kraj totiž za loňský rok shodně dosáhly sedmiprocentního nárůstu tržeb, jejich úspěch na druhé straně vyvažovaly kraje, které skončily v minusových hodnotách, například Pardubický, Karlovarský a Moravskoslezský. Souhrnné tržby za rok 2023 meziročně stouply, proti tomu šla ale vysoká loňská inflace.

Celoroční analýza společnosti Dotykačka dále potvrzuje proměnu spotřebitelských preferencí. Dlouhodobě se nejvíc daří kavárnám, jejichž zákazníci tolerují i nadprůměrnou míru zdražování. Dobře si vedou také bistra a restaurace – zejména pak ty pro náročnější klientelu. Po několika letech propadů se v uplynulém roce stabilizovaly segmenty hospod a hotelů, zásadní propady ovšem nadále zažívají podniky orientované na noční život.