V pražské zoo se začne stavět pavilon pro lední medvědy. Cenu srazil velký zájem firem o stavbu

Chov ledních medvědů v pražské zoo má dlouhou tradici a může se pyšnit několika úspěchy. Pokud by se nepostavil nový pavilon patrně by ze zoo zmizeli.

Eliška NováEliška Nová

arktika-5

Foto: Zoo Praha

Pražská zoo začne stavět nový pavilon pro lední medvědy Arktida

0Zobrazit komentáře

Lední medvěd se tu usídlil ani ne dva roky potom, co pražská zoo otevřela. Jejich chov je tu tak už od roku 1933. První medvěd sem mimochodem přišel z cirkusu. Od té doby zaznamenal pražský chov hned několik úspěchů, mezi nimi třeba i první mládě ledního medvěda, které bylo uměle odchované člověkem. Úspěchy a život zvířat doprovázel po celou dobu ten stejný pavilon, který je dnes nejstarším zařízením v zoo využívaným stále ke stejnému účelu. V mnoha ohledech nevhodné a zastaralé zázemí teď nahradí nový pavilon za tři čtvrtě miliardy korun.

Kromě toho, že má současný pavilon už svá léta, má ještě jeden problém. Je umístěný na jihovýchodním svahu, který patří k nejteplejším místům v zoo. Plán proto je, že se přesune na místo nejchladnější – tedy do severozápadního cípu areálu, nedaleko Gočárových domů, kde jsou pro to nejlepší podmínky. Výhodou má být to, že severozápadní vstup tím získá na atraktivitě a uleví tak vytíženému přístupu z Troji.

Medvědi budou mít v novém domově k dispozici dva velké výběhy s bazény, lidé je budou moci sledovat pod hladinou i nad ní. V zázemí pak vznikne také samostatný výběh, kde budou stavebně oddělené ubikace, aby samice mohla mít klid, který je nutný pro úspěšný odchov mláďat. A díky pavilonu s názvem Arktida přibude v Praze také nový druh – domov tu najdou tuleni obecní, které bude možné pozorovat z hlediště, ale také z nové restaurace. Ta by se měla zaměřit na speciality z mořských ryb.

Nový výběh dostane také nové technologie, z nichž nejpodstatnější je ta na čištění vody. Výtvarné pojetí expozic je pak spojené s příběhem Eskyma Welzla, českého dobrodruha, který strávil tři desítky let na Nové Sibiři. Připomenout ho má mezinárodně uznávaný ilustrátor a grafik Petr Sís.

Stavět by se mělo začít už letos. Ve výběrovém řízení na stavbu pavilonu uspěla firma Metrostav DIZ. Zoo plánuje staveniště předat v druhé polovině ledna, v březnu, spolu se začátkem nové sezóny, by mělo být poklepáno na základní kámen. Cena za nový pavilon se oproti původním předpokladům, podle kterých by vyšel na více než miliardu korun, snížila na 755 milionů. Dílem je to poklesem cen stavebních materiálů, dílem i to, že o realizaci stavby byl mezi firmami velký zájem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nový pavilon je podle ředitele zoo Miroslava Bobka nezbytný k tomu, aby chov ledních medvědů, který má v Praze tak velkou tradici, v zoo pokračoval. „Jistě, cena tohoto expozičního celku bude odpovídat vysokým nárokům, jimž bude muset dostát. Jenže zatímco v přírodě lední medvědy existenčně ohrožuje globální oteplování, v lidské péči je to právě náročnost a nákladnost jejich chovu,“ vylíčil Bobek před pár lety ve svém zápisníku.

Právě kvůli vysokým nákladům podle ředitele od osmdesátých let klesly počty bílých medvědů v zoologických zahradách na polovinu. „Náklady spojené s dalším chovem ledních medvědů v Praze však vedle mimořádné tradice ospravedlňují i jejich neradostné vyhlídky v tající Arktidě a radost i poučení, jež poskytují jak dětským, tak dospělým návštěvníkům,“ dodal Bobek.

Pavilon by měl v zoo zabírat přes osm tisíc metrů čtverečních a dostavěný by měl být za tři a půl roku. Návštěvníci pražské zoo by ho tak měli mít možnost navštívit v roce 2028.

Nároky na chov ledních medvědů se neustále zvyšují a pražská zoo se svým pavilonem dnes zastává z pětačtyřiceti sledovaných zařízení pětatřicáté místo. A to navzdory mnoha jeho slavným obyvatelům. Mezi ně patřila kromě první cirkusové medvědice Nory také Polárka, lední medvěd, který dal jméno mraženému smetanovému krému. Zmíněným prvním uměle odchovaným mládětem ledního medvěda se pak stala Sněhulka, která se narodila za okupace, v roce 1942. Pokud by nová expozice nevznikla, patrně by oblíbení medvědi ze zoo úplně zmizeli.

Na jaře otevře opravený hotel Intercontinental. Náměstí před ním si na proměnu ještě počká

Hotel Intercontinental se vrací jako pětihvězdičkový Fairmont. Urbanistická proměna jeho okolí zajistí přímý průchod k řece.

Eliška NováEliška Nová

intercontinental-1

Foto: aK Architects & Richmond International

Hotel Intercontinental se otevře na jaře jako Fairmont Golden Prague

0Zobrazit komentáře

Byl první a také poslední americkou investicí do Československa po druhé světové válce. Dohoda mezi vládou a Američany zněla, že z Intercontinentalu bude brána do západního světa. Praha byla totiž považovaná za pojítko mezi Západem a Východem. Jenže člověk míní, život mění. Hotel se dokončoval už za normalizace a ze stavebních postupů zmizela důslednost. A nakonec se všechno, co v zamýšlené bráně do západního světa mělo hodnotu, rozkradlo. Zbytek dokonala nekvalitní rekonstrukce.

Letos na jaře však Intercontinental začne psát novou kapitolu. Ovšem pod jiným jménem. V březnu či dubnu se vrátí do Prahy jako Fairmont Golden Prague. Řetězec luxusních hotelů má budovy po celém světě, patří k nim přitom například Savoy v Londýně nebo Plaza v New Yorku. I v Praze ho čeká pět hvězd.

Slavný hotel, ve kterém se na návštěvě Prahy ubytoval například Michael Jackson, Luciano Pavarotti, Jackie Chan nebo Andre Agassi, koupila v roce 2018 investiční kancelář R2G Oldřicha Šlemra, Pavla Baudiše a Eduarda Kučery. Budovu se rozhodli od základu rekonstruovat, k čemuž si přizvali studio Tak Marka Tichého, které se podobným projektům věnuje. Nedávno například dokončil oceňovanou rekonstrukci Elektrických podniků na Bubenské.

Intercontinental spolkl asi deset miliard korun a rekonstrukce se o dva roky protáhla. Nyní se ale chýlí ke konci. Ve druhém až osmém podlaží bude k dispozici 320 pokojů, apartmánů a servisovaných rezidencí. Hotel se vrací do měřítek, jaká měl při svém dokončení v sedmdesátých letech, pokoje by ale měly být větší a komfortnější.

Místo někdejších koupelen jsou tak v pokojích šatny, které jsou od zbytku místnosti oddělené skleněnou stěnou od Lasvitu. Koupelna pak vznikla z poloviny vedlejšího pokoje. Z koupelen orientovaných do ulice bude výhled rovnou do Pařížské ulice. Interiéry jsou vybavené přírodními materiály jako je dřevo, sklo nebo kůže a kromě Lasvitu by se v nich měly objevit i další české značky. „Je pro nás důležité, aby si hotel uchoval českého ducha a aby host na každém pokoji našel nějakou českou stopu,“ říká k tomu generální ředitel hotelu Gerhard Struger.

Speciální pozornost věnovali architekti také veřejným prostorům hotelu. Vraceli je do původní podoby, a tak umělecká díla, kterých tu bylo při otevření vrchovatě, skupovali po aukcích, kde většinou předměty končily, nebo vytvářely jejich kopie. Ne všechno se podařilo, většina ale ano. Znovu tu tak bude například betonový strop konferenčního sálu do Jana Šrámka, lustry od Reného Roubíčka, svítidla od Huga Demartiniho nebo stropní řezbářské práce Čestmíra Kafky.

Do hotelu se ale vracely i místnosti. Třeba konferenční sál, který poškodila přestavba v minulém století, má nově místo až pro šest stovek hostů. Samozřejmě se v něm počítá s moderními technologiemi. Součástí hotelu bude také spa a wellness s vnitřním bazénem, který bude napojený do venkovní části hotelu.

A trávit čas budou moci lidé také v restauracích a barech. I ty se vrátily víceméně do původních podob. Počítá se s moderní restaurací s českým pivem, která bude přístupná z Dvořákova nábřeží, budou tu ale i asijské speciality i zážitková gastronomie. Na střeše se pak bude nacházet restaurace Zlatá Praha. Fairmont tu slibuje jeden z nejlepších gastronomických zážitků obohacený výhledem na panorama hlavního města.

Spolu s hotelem se firma R2G chtěla pustit také do obnovy venkovního prostoru kolem hotelu. A tak zatímco na straně směrem k Dvořákovu nábřeží – tedy k řece – bude už na jaře hotový nový skleněný pavilon, zahrada hotelu a také průchod přímo na nábřeží, prostor ve směru na náměstí Miloše Formana zůstane zatím stejný. Původně ho měla zdobit skleněná kostka stejně jako na druhé straně hotelu, zmizet měly výduchy i vjezdy do garáží, měla přibýt zeleň a být posílena průchodnost.

Plácek před Intercontinentalem je soukromým pozemkem, který k hotelu patří, dříve sloužil hlavně k parkování, náměstím se plocha stala až v roce 2018. Přesto se na plánované úpravy snesla od některých lidí kritika. Investor změnil polohu skleněného pavilonu a došlo i k dalším úpravám, nakonec se ale dohodl s magistrátem i městskou částí Praha 1, že na místo vypíše mezinárodní architektonickou soutěž. Až tehdy bude přeměna hotelu i jejího okolí hotová zcela.