V pražských Radlicích vyroste největší bytový dům ze dřeva. Nabídne prémiové bydlení v malých bytech

Dřevo bude fyzicky přítomné i v interiérech. Kromě toho půjde o energeticky úsporné bydlení, které ušetří stovky tun oxidu uhličitého.

Eliška NováEliška Nová

Dřevák

Foto: Skanska

Skanska začne příští rok stavět svůj první bytový dům ze dřeva

0Zobrazit komentáře

Před časem oznámila společnost Skanska záměr postavit v Česku svoji první dřevostavbu. Takzvaný Dřevák se má nyní začít budovat a developerská společnost pouští do prodeje první byty. Dřevo se tak přibližuje blíž do centra metropole. Dům totiž vyroste v Radlicích.

V Česku pořád platí poměrně přísné protipožární normy, které ze dřeva dovolují stavět do dvanácti metrů požární výšky. To znamená de facto čtyři patra. Takové výšky dosáhl nyní dokončený projekt Timber Praha, což je rovněž dřevostavba, ale od konkurenční společnosti UBM a nachází se v Řeporyjích. Dřevák bude mít vyšší počet bytů, a to 76 oproti 62. Má se tak stát zatím největším bytovým domem ze dřeva v Česku.

Dřevák navrhl architekt Matyáš Cigler z architektonického studia Cigler architekti, který je velkým propagátorem dřevostaveb. Pro Skansku stvořil budovu, která využívá dřevěné CLT desky nejen jako pohledový materiál, ale i jako součást nosné konstrukce. Ty mají podle developera nahradit až polovinu potřebného objemu betonu.

V konečném součtu to znamená o třetinu nižší zátěž oxidem uhličitým než u klasické výstavby. V konkrétních číslech je to úspora zhruba 560 tun CO2. Dalších 1 400 tun oxidu uhličitého má dům ve dřevě uchovat po dobu svojí životnosti. Celý ze dřeva ale projekt není, bude stát na železobetonové monolitické podnoži.

Stavba má mít nejlepší možnou energetickou účinnost, které dosáhne díky zateplení, izolačním trojsklům v dřevěných oknech a jsou tu i exteriérové žaluzie a centrální rekuperace. „V létě to znamená přirozené snižování vnitřní teploty až o sedm stupňů Celsia, v zimě snížení spotřeby na vytápění. Rekuperace zajišťuje čerstvý vzduch při úspoře až osmdesát procent tepelných ztrát větráním,“ popisuje Skanska. Dřevák bude vybaven také fotovoltaickými panely na střechách. Fototermické panely spolu s teplem, které vzniká při recyklaci šedé vody, pak mají předehřívat teplou vodu.

Šedá voda, tedy přečištěná odpadní voda, bude sloužit ke splachování WC. Veškerá technologie v domě má znamenat úsporu pitné vody až o 44 procent, což je zhruba 48,5 litru na obyvatele denně. Dřevěný dům má stejně tak hospodařit s vodou, která spadne při dešti. Ze zelených střech bude stékat a hromadit se v akumulačních nádržích, počítá se rovněž s použitím poldrů, které patří k opatřením na zadržování vody v krajině. To všechno má přispět ke zlepšení místního mikroklimatu.

Skanska chce svůj první dřevěný bytový dům začít stavět v první polovině roku 2025 s termínem dokončení na začátku roku 2027. Půjde o polootevřený vnitroblok, vedle kterého vzniknou dvě klasické budovy. V nich bude dalších 101 bytů. Celý projekt dostal název D.O.K.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dřevák počítá s menšími bytovými jednotkami, většina je tedy 1+kk nebo 2+kk. Pouze jeden byt je o jednu místnost větší, tedy 3+kk. „Dřevák má být městským bydlením především pro jednotlivce a páry, abychom vyhověli rostoucí poptávce po menších bytech,“ uvádí ředitel obchodního oddělení Skansky Lukáš Maděra s tím, že právě menší byty tvoří přes sedmdesát procent celkových prodejů na pražském trhu. Větší byty mají nabídnout dvě konvenční budovy.

Projekt má patřit do sekce prémiového bydlení, to znamená například bezpečnostní vstupní dveře, interiérové bezfalcové dveře o výšce až 210 centimetrů, uvnitř je lepená dřevěná podlaha s vytápěním nebo systém Smart Home. Některé byty budou mít rovněž k dispozici lodžii, předzahrádku či terasu.

Počítá se se sklepy, garážovými stáními, kolárnou a kočárkárnou a místností pro mytí kol či psů. V poloveřejném vnitrobloku vznikne altán s místy k sezení, budou tu lavičky i dětské hřiště. „Dřevák je pro ty, kterým voní dřevo a svým způsobem života chtějí odpovědně přistupovat k řešení globálních problémů,“ dodává k tomu architekt Jakub Cigler.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Očekávaný vlak na letiště zastaví v Praze v devíti stanicích. Podívejte se, jak budou vypadat

Vlak z centra Prahy do Kladna s odbočkou na letiště by měl začít jezdit ve třicátých letech. Podívejte se, na kterých zastávkách v Praze zastaví.

Eliška NováEliška Nová

dlouhamile

Foto: Správa železnic

Terminál Dlouhá Míle, jedno ze zastavení na trati na letiště

0Zobrazit komentáře

Až jednou pojede, tak vlak mezi Masarykovým nádražím a pražským Letištěm Václava Havla projede devíti zastávkami. Některé už existují, jiné budou novostavbou. U všech ale platí, že se v jednotlivých zastávkách veřejný prostor zásadně promění. CzechCrunch dal nyní dohromady vizualizace a popis všech plánovaných devíti zastávek. Podívejte se, jak budou vypadat.

„Je to jeden z nejrozsáhlejších a nejsložitějších infrastrukturních projektů v Česku, celkové náklady přesahují 50 miliard korun,“ uvádí tisková mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová s tím, že finance na projekt jdou jak z národních, tak evropských zdrojů. I když se v minulosti hovořilo o tom, že příprava trati mezi Prahou a Kladnem s odbočkou na ruzyňské letiště má zpoždění, správce železniční cesty stále uvádí termín dokončení na přelomu let 2029 a 2030.

Co se týče jednotlivých stanic na trati, celkové náklady ještě nejsou jasné. Některé zastávky jsou totiž stále v přípravné fázi a ceny mají být upřesněny v projektové dokumentaci. Známá je ale částka za proměnu Masarykova nádraží, která bude stát 3,4 miliardy korun. Úsek mezi Bubny a Výstavištěm, a to včetně nádraží na obou těchto zastávkách, pak vyjde na 4,7 miliardy korun.

Při budování trasy chce stát využít také soukromého kapitálu v takzvaném PPP projektu, konkrétně pro trať mezi Veleslavínem a letištěm. Počítá se také s ražením tunelů, a to mezi Dejvicemi a Veleslavínem. „Zde aktuálně běží příprava na projednání dopadu na životní prostředí, projekt bude následně pokračovat do povolovacího procesu,“ dodává Friebová.

Podívejte se v galeriích níže, jak bude devět železničních zastávek z centra Prahy až na letiště, vypadat.

Masarykovo nádraží

Z nejstaršího koncového pražského nádraží by měly vlaky vyjíždět. Aktuálně se kvůli tomu přistavují dvě koleje, které by měly sousedit s budovou Masaryčka od Zahy Hadid. Jejich celkový počet tak stoupne na devět. Správa železnic tu také chystá přestřešení kolejiště, díky čemuž vznikne nový veřejný prostor. Seshora pak povedou eskalátory přímo na nástupiště. A také rychlejší cesta napříč Prahou. Střecha usnadní především cestu mezi Florencí a hlavním nádražím.


Bubny

Původní nádraží v Bubnech bude nově sloužit jako památník těch, kteří odsud odjeli na poslední cestu směrem do nacistických koncentračních táborů. S Bubny se ale na trase stále počítá, jen tu vznikne nové nádraží, které Správa železnic začala stavět už na začátku loňského roku. Nádraží se přesune blíž rekonstruovanému Negrelliho viaduktu, bude tedy blíž i stanici metra Vltavská. Přibyde tu také kolej a počítá se rovněž se vznikem nové lávky, která povede do Stromovky. Projekt Jakuba Ciglera počítá mimochodem také s náměstím, ostatně v okolí nádraží by měla vzniknout nejen celá nová čtvrť, ale také Vltavská filharmonie.


Výstaviště

Na Výstavišti vznikne zcela nová zastávka. Trať tu bude rovněž dvojkolejná a povede nad úrovní terénu po několika mostních estakádách. I tady se počítá se vznikem pěší lávky, která usnadní cestu na nádraží z Letné. Díky nové trati se uvolní některé drážní pozemky, ostatně už teď tu vznikla cesta pro pěší a cyklisty. Ta mimochodem po dlouhých letech propojila Letnou s Holešovicemi – dvě čtvrti pod Prahou 7, které rozdělovaly právě koleje. Zároveň se počítá s tím, že u zastávky vzniknou obchodní prostory.


Dejvice

Staré dejvické nádraží patří k těm nejkrásnějším v Praze, po cestě na letiště ovšem lidé budou využívat podzemní dvojkolejnou stanici, která bude mít společný vestibul se stanicí metra Hradčanská. Díky tomu vznikne i snadný přestup na tramvaje na povrchu. Druhý vestibul stanice je navržený západně u křižovatky Dejvické a Eliášovy ulice.

Vestibul i trať budou v podzemí a část tunelu pro železnici sousedí přímo se stěnou tunelu Blanka. Ve Stromovce ale vlak vyjede opět na povrch. Díky vedení trati v tunelech se uvolní koridor takzvané buštěhradské dráhy, která vede mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Vzniknout by tu měla Zelená radiála, místo pro cyklostezku, hřiště a odpočinkové plochy. Propojit by se tak mohla Stromovka se Šáreckým údolím.


Veleslavín

Ve Veleslavíně počítá Správa železnic rovněž s novostavbou. I ta ale zůstane lidem z ulice skrytá, bude totiž rovněž podzemní. To znamená, že přestoupit na vlak bude možné přímo z vestibulu metra. Podobné řešení zvolila Správa železnic v Česku vůbec poprvé. Sloužit by nová stanice měla nejen těm, kdo pojedou na letiště, fungovat by měla i jako klíčový přestupní bod pražské veřejné dopravy. Schází se tu tramvaje, autobusy, metro a vlak.

Design stanice vyšel z architektonické soutěže, ve které uspělo studio Idhea Architekti. Ti se soustředili na ekologický aspekt stavby, budou tu tak vzrostlé stromy i zelené střechy. Vybrané prvky návrhu by zároveň měly posloužit jako jednotící design na dalších stanicích trati. Kromě dvou průjezdných kolejí tu budou také dvě koleje pro ukončování části spojů z Kladna. Stará nádražní budova tu zůstane zachována.


Liboc

V minulém století tato malebná čtvrť Prahy 6 železniční zastávku měla, v osmdesátých letech byla ale zrušená. Obnoví se právě s budováním trati na letiště. Byť ne na původním místě, ale o pár desítek metrů dál. V Liboci vznikne novostavba, která má kromě snadného spojení na letiště přinést místním benefit v podobě rychlé cesty do centra Prahy. Součástí nádraží je podchod, který má umožnit komfortní přístup.


Ruzyně

Stanice už tady existuje, Správa železnic ale stávající budovu hodlá zbourat. Stanice se přesune na opačnou stranu ulice Drnovská. Nová ruzyňská zastávka by měla mít větší kapacitu, zároveň by ale měla například usnadnit průjezd cyklistům. Stanice bude mít jediné ostrovní nástupiště, které umožní snadný přestup mezi vlaky od Kladna a na letiště.


Dlouhá Míle

Ve stanici Dlouhá Míle vznikne nový terminál, který bude zásadní pro přestup mezi jednotlivými druhy dopravy. Nádraží bude napojené na autobusové linky a tramvajovou trať. Bude tu také parkoviště P+R, které se bude zároveň nacházet blízko Pražského okruhu. To by mělo ulevit dopravě v Praze 6. Za architektonickým návrhem stojí Afry a Pavlíček Hulín architekti.

Bezbariérový terminál si bude hrát se střechami, jejich výška se totiž mění podle jednotlivých částí objektu. Nejnižší je nad autobusovými nádražími, stoupá pak k hlavnímu vstupu do podzemní části s přestupem na vlak. Ve střední části je střecha prosklená, na jižní jsou fotovoltaické panely. Počítá se také s čekárnou i drobnými obchody. I toto nádraží myslí na ekologii, počítá se zelenými střechami i zadržováním dešťové vody.


Letiště Václava Havla

Na tuto zastávku čeká Praha už mnoho let. Spojení mezi letištěm a centrem dlouhodobě chybí. Původně sem mělo jezdit metro, nakonec je to tedy vlak. Železniční zastávka počítá s jedním ostrovním nádražím, které bude mít z každé strany kolej, což má umožnit snadný a rychlý přestup cestujících. Nástupiště má být navíc spojeno podchody s oběma letištními terminály. Stanice má být zároveň připravená ke zprůjezdnění. Trať by totiž v budoucnu měla vést směrem na Kladno přes odbočku Jeneček, díky čemuž by vznikla velká smyčka. Stanici Správa železnic koordinuje s pražským letištěm, které se také chystá na další rozvoj.