Prakticky všechna odvětví v současnosti procházejí digitální transformací. Je přitom snadné propadnout pocitu, že člověku někde ujíždí vlak. V záplavě nových technologií není jednoduché najít ty podstatné. Šéf české technologické a konzultační firmy Trask, která na trhu působí již od roku 1994, proto ve svém komentáři realisticky popisuje, jaké inovace budou letos z pohledu českých firem skutečně relevantní a které naopak mohou minout.

Na samém vrcholu žebříčku nejdiskutovanějších technologií se momentálně nachází umělá inteligence, respektive neuronové sítě. Problém je ovšem už v samotném názvu – AI není ani chytrá, ani inteligentní. Jde „pouze“ o mimořádně efektivní nástroj pro statistické vyhodnocení velkého množství dat. Dobře hledá vzory, učí se souvislosti, velmi rychle vyhodnocuje. To je dobré pro zlepšení rozhodování a efektivitu procesů. Dokáže také například generovat značnou část kódu při vývoji aplikací.

Umělá inteligence není všespásná

Není to sice kreativní proces, ale ušetří obrovský objem mechanické práce. Jen mnohé firmy ještě bezpochyby čeká vystřízlivění z naivního pohledu, že nasazení AI jakýmsi kouzlem vyřeší jejich problémy. Přitom právě to od umělé inteligence často bez větších znalostí očekávají.

Využití této sofistikované výpočetní metody je každopádně i tak lákavé. Podle společnosti Gartner bude za tři roky u 40 % nových projektů součástí týmu AI vývojář. A spolu s ním také datoví analytici, protože bez datového inženýrství nelze umělou inteligenci rozumně využít – data se nejprve musí náležitě připravit. Aktuálně strojové učení reálně využívají 4 % velkých firem, dalších 46 % to ovšem v dohledné době plánuje.

Je přitom velmi zajímavé sledovat, jak se mění jejich pohled na to, zda umělá inteligence nahradí lidské pracovníky. Tam, kde AI zatím nemají, to očekává celých 77 % respondentů. Tam, kde už nějakým způsobem funguje, hlásí v 58 % případů nulovou změnu a ve 26 % dokonce nárůst zaměstnanosti. Jen je zatím těžké konkrétní výsledky nasazení AI předvídat – učením se totiž neustále mění a v důsledku je nepředvídatelná.

Firemní digitální dvojče

V našich podmínkách však prozatím bude větším tématem technologie Digital Twin of Organization (česky digitální dvojče firmy). Hlavně proto, že je snáze uchopitelná. V zásadě jde o to, vzít veškerá data o firmě a vytvořit virtuální, ale v každém ohledu reálný model fungování jejího byznysu – tedy její digitální dvojče.

S pomocí analytických nástrojů pak lze rozkrýt fungování společnosti nejen koncepčně, ale hodnotit ho i v reálném čase. Zjednodušeně řečeno se jedná o schopnost sledovat v reálném čase vše, co se děje ve firmě, a možnost na to okamžitě reagovat. Lze přitom odhalit neefektivitu až na úroveň konkrétního procesu, pobočky, zaměstnance či klienta. Tím se otevírají velké možnosti pro optimalizaci, detekci podvodů, predikce a inovace.

Nejedná se přitom o žádné sci-fi, pomocí automatizovaných nástrojů dnes v Trask solutions umíme obchodní proces kompletně zmapovat během dvou až tří týdnů. Podle našeho průzkumu mezi zástupci českých bank celých 67 % respondentů očekává, že jejich společnost bude v příštích pěti letech do svého digitálního dvojčete investovat. Limitem může být spíše sociální rozměr – u jednoho z našich klientů tento proces zastavily odbory. Lidé přeci jen nejsou stroje a nelze je neomezeně optimalizovat.

Pokročilé analytické metody a nástroje jsou ostatně technologickým trendem samy o sobě. Používá se pro ně označení Augmented Analytics a jde v zásadě o analytiku obohacenou o automatizaci. Není přitom třeba obávat se výhrad ze strany zákazníků. Již 63 % lidí v současnosti očekává, že firmy použijí klientská data k tomu, aby byly relevantní a neobtěžovaly nesmyslnými nabídkami.

Rozšířená analytika má dva zásadní přínosy. Prvním z nich je rychlost, tedy schopnost měřit a vyhodnocovat ne v měsících nebo hodinách, ale téměř okamžitě. Druhým je přístupnost. Tyto nástroje umožňují dotazování reálným jazykem a nejsou tedy vyhrazené pouze specialistům. Samy například dokáží generovat a automaticky ověřovat hypotézy. I díky tomu má počet amatérských datových vědců růst pětkrát rychleji než počet expertů.

Všechny výše popsané trendy kladou obrovské nároky na technickou infrastrukturu a asi příliš nepřekvapí, že mnoho firem tento boj „vzdá“. Čeká se proto výrazný propad investic na vnitřní infrastrukturu, a naopak rychlejší přesun ke cloudovým řešením. Například v bankách mají investice do cloudu v dalších letech růsto o zhruba 20 % ročně. Paradoxně nejčastějším argumentem je dnes bezpečnost, která v počátcích bývala považována za hlavní riziko cloudových služeb. A pak také větší agilita, která umožňuje držet krok s dobou. Cena je až na třetím místě.

Nechápat blockchain zatím nevadí

Světem samozřejmě rezonují i další „buzzwords“, většina z nich však zatím šéfy firem ze spaní budit nemusí. O blockchainu v posledních dvou nebo třech letech slyšel asi každý, očekávaná revoluce v transakcích bez prostředníků však stále není na dohled. Blockchain je totiž extrémně náročný a většinu problémů lze řešit nesrovnatelně jednodušeji a efektivněji jinak.

Stále se hledá – a nenachází – způsob, jak přesně tento koncept využít v byznysu a současně v dostatečně širokém měřítku. Změna bezpochyby jednou přijde, ale bude to za dlouho a zatím nevíme, jak bude vypadat. Podobné je to i s neméně očekávanými kvantovými počítači. Přestože jde Quantum Computing každý rok obrovskými kroky kupředu, stále je to sci-fi a na zásadní průlom teprve čekáme – kvantové stavy trvají velmi krátce a výsledky vykazují velkou chybovost.

Uvidíme, kdy se tato technologie s potenciálem ve vteřině prolomit jakékoliv heslo nebo vyřešit logistické problémy světa dočká produkční fáze. V dalších letech každopádně výrazně přibude firem, které s ní budou experimentovat.

I když se to zatím může zdát nepředstavitelné, může se také blížit doba, kdy chytré telefony přestanou být středem našich životů (tzv. smartphone disintermediation). Kolem nás totiž exponenciálně přibývá chytrých zařízení s mnoha senzory a poměrně velkým výpočetním výkonem. Od domácí elektroniky přes auta až po zařízení v restauracích nebo na úřadech. Ta mezi sebou mohou komunikovat, sdílet informace. Výpočty přitom nemusí běžet v cloudu, ale přímo na koncových zařízeních (používá se termín Edge Cloud).

Otevírají se tak možnosti pro úplně nové aplikace, u kterých ani nebude jasné, kde přesně vlastně běží – budou rozprostřené ve světě a nemusíme si je nosit s sebou. Anebo naopak – propracovaná nositelná zařízení mohou posílit propojení člověka s počítačem, přinášet okamžitou vizualizaci dat, překlady, nové smysly.

Vybrat si to podstatné

Jak zaznělo v úvodu, člověk má v dnešní době neustále pocit, že mu někde v něčem ujíždí vlak. Spousta nastupujících technologií je velmi přitažlivá, ale zároveň jsou jen těžko uchopitelné. Nelze držet krok se všemi. Pokud jde například o české banky, je zřejmé, že pasivita v oblasti blockchainu nebo nositelných technologií asi ztrátou konkurenceschopnosti nehrozí. Zato nečinnost v digitalizaci byznysu a rozvoji analytických metod by výhledově mohla.

Z ankety mezi účastníky letošní konference Future Insight 2019 jasně vyplynulo, že tuzemské finanční instituce vidí největší příležitost, a tedy i prostor pro investice v migraci do cloudu, zmíněném konceptu Digital Twin of Organization, využití možností umělé inteligence a rozšířené analytice. A přesně to jsou podle nás technologie, které budou definovat rok 2019.