Kdyby existovala místní a časová definice slova „šinout se“, byla by to chvíle po skončení úvodní řeči Marca Benioffa, šéfa technologického obra Salesforce, na události, kterou tato firma označuje za největší AI konferenci na světě. V jeden moment se tisíce lidí šinuly tempem několika metrů za minutu k východu z konferenčního a výstavního centra v San Francisku. Zdejší prostory jsou zvyklé hostit nemálo lidí, jen obvykle ne v tu samou chvíli a na jednom konkrétním místě. Vzdálenost, kterou by člověk běžně ušel do minuty, mi nakonec zabrala 25 minut. I to znamená zúčastnit se konference pro více než 40 tisíc lidí.

Tedy, takový počet jich navštívil konferenci Dreamforce přímo na místě. Online byly podle firmy miliony zájemců. Extrémně pomalá chůze tak vlastně byla jen ochutnávkou rozlehlosti celé události, která se konala v polovině září a na níž nechyběl ani CzechCrunch. Velkolepý start pod Benioffovou taktovkou obsahoval vedle plánů firmy s umělou inteligencí třeba taky havajské požehnání celé akce.

Dreamforce je konference zaměřená právě na umělou inteligenci, na kterou směřují lidé téměř ze všech kontinentů. Letos pořadatelé napočítali účastníky z více než stovky zemí světa. Akce se koná tři dny a zahrnuje přes 1 500 přednášek a dalších událostí. Je významná nejen pro technologické nadšence, ale pro celé San Francisco. Salesforce je i přes letošní propouštění zdejším nejvýznamnějším soukromým zaměstnavatelem. Předpokládá se, že hlavní i doprovodné akce letos přinesou městu celkem 89,3 milionu dolarů (před dvě miliardy korun).

Konference má řadu neoficiálních označení. Za všechny jmenujme třeba „Burning Man pro lidi, kteří mají práci“ – o obou akcích lidé mluví jako o excentrických, obě lákají neobvyklé množství účastníků a obě jsou ve své kategorii nejznámější. A taky, pokud jde evropským pohledem zhodnotit, jsou velmi americké.

Na Dreamforce pobíhají plyšoví maskoti mezi sály, kde se ve vší vážnosti probírá budoucnost umělé inteligence. Téma národního parku dokreslují všudypřítomné dekorace. Na každém kroku lidem pomáhají „rangeři“ v odpovídajícím oblečení a z reproduktorů se ozývá ptačí zpěv. Nechybí řada her a aktivit, které působí, jako by akce s desítkami světově uznávaných technologických odborníků byla promíchaná se zábavním parkem.

Nepřehlédnutelný je vodopád proudící z umělé skály. Ostatně, motiv vody v pohybu byl letošním propojovacím prvkem. Tekoucí voda odkazovala na „vodopády důvěry“, o nichž autoři vyprávěli, že se metaforicky vlévají do konferenčního a výstavního centra, kde se lidé můžou ponořit hluboko do odbornosti. Ovšem trendem je taky udržitelnost – a ani ta na Dreamforce nechyběla.

Jen ne hovězí. Ani mandle

Dreamforce je malé město uvnitř velkého. Pokud návštěvníci nepotřebují, nemusejí z vyhrazených prostor vůbec odcházet. Na místě jsou odpočinkové i herní zóny nebo obchod se zbožím s označením Dreamforce, od kancelářských tužek po sportovní soupravy oblečení. A samozřejmě jídlo a pití.

Už dopředu pořadatelé oznámili, že k dispozici nebude žádné červené maso a servírovat se nebude ani vepřové nebo třeba mandle. Nejsou dostatečně udržitelné, burgery proto byly jedině kuřecí. Konference je takzvaně net zero, nemá vytvářet žádný oxid uhličitý. Pokud mají účastníci špatný pocit z toho, že sem přicestovali letadlem, můžou si svou uhlíkovou stopu snížit sázením rostlinek do květináčů. Anebo odlehčí svému svědomí sestavováním kol, která Salesforce později daruje znevýhodněným dětem. Recyklovatelné jsou i šňůrky na visačky.

Vše je promyšlené: díky nabídce udržitelných jídel se má ušetřit skoro 40 milionů litrů vody. Důraz je kladen na vegetariánské pokrmy, k dispozici je až nezvyklé množství quinoy nebo bulguru. Pokud ale ke stánkům, které je rozdávají, přijdete pozdě, maso na vás nezbyde. Bez ohledu na uhlík lidem stále chutná.

Že není jednoduché zbavit se svých zvyků, ukazují každý den před začátkem konference i přeplněné kavárny Starbucks mimo brány areálu. Fronta běžně zaplňuje nejen provozovnu, ale line se i na přilehlé ulici. Lidé na kávu čekají desítky minut, ač mají uvnitř Dreamforce k dispozici běžnou americkou překapávanou variantu.

Po jejím vypití můžou přijít nové problémy. Zatímco v Evropě se objevují vedle dámských a pánských záchodů i toalety, které jsou určené pro nebinární osoby, americká konference se vytasila s místností plnou kabinek, které jsou jednoduše pro všechny a volbu dámy či páni vůbec neumožňují. Bez výjimky nenadchly. Když na přelepené cedule nějakou chvíli hleděla muslimka, rozhodla se nepokoušet štěstí a najít alternativu na jiném patře.

Pospíchat někam je paradoxně úkol jen pro ty nejtrpělivější. Lidé tu bez ustání proudí z místa na místo, ale pohybovat se lze jen v předem vytyčených koridorech, které obepínají neprůhledné ploty a ochranka. U vstupu se účastníci dozvědí, že nejsou povoleny žádné zbraně. Na vše dohlíží na 2 200 pracovníků, což znamená, že na každých zhruba 19 návštěvníků připadá jeden, který se o ně stará.

„Dostanete se na druhou stranu. Slibuju,“ opakuje stále dokola jedna zaměstnankyně, když na ulici směřuje obrovský hrozen lidí, snažící se využít zjevnou okliku. Zjevně si nechce ani představit, co by se stalo, kdyby se střetl s lidmi přicházejícími z druhé strany. Jiní pořadatelé stojí na přechodech s cedulí STOP a zastavují auta podobně, jako jsou na to Američané zvyklí před školami.

Dohromady tady rozsáhlý tým odpracuje více než 185 tisíc hodin. Po celou dobu jej však neopouští proslulý americký úsměv na tváři. A nadšenecké technologické nápady: podél hlavní uličky stojí třeba tabule podobná těm letištním, která pravidelně mění nápis, aby ukázala, co umělá inteligence „vymyslela“ za budoucí zlepšováky. „Pojďme udělat aplikaci pro farmáře, která bude využívat umělou inteligenci pro předpověď sklizně a pomáhat s obranou proti škůdcům. Pomůže k udržitelnějším zemědělským postupům. Budeme jí říkat Sustainafarm,“ navrhuje.

O kus dál hrají lidé hru, ve které počítač dokáže číst jejich pohyby a podle toho nechá proudit vodu a zobrazuje v ní motýly. Jinde hrají hudebníci instrumentální verzi písně Hotel California a lidé posedávající na vacích se pohupují do rytmu. U další konferenční budovy vyhrává oblíbené hity DJ.

Během konference vystupují nejen jména známá v technologickém světě, ale letos taky herci a producenti Matthew McConaughey nebo Viola Davis. Ovšem o zápalu Benioffa, pořadatelů, ale i účastníků akce zřejmě nejvíc vypovídá koncert Foo Fighters – velký hudební koncert je pravidelnou součástí Dreamforce a naznačuje vedle štědrého rozpočtu i konexe, které šéf firmy Salesforce má. Účinkující bývají jeho známí či přátelé a s Foo Fighters to bylo stejně tak.

Právě jejich koncert ukazuje velikost celé akce nejlépe. Stadion, na který se vejde nejvýše 18 tisíc lidí, zaplnili výhradně účastníci konference.

Dražší, ale čistější město

Letošních 40 tisíc účastníků se může zdát jako vysoké číslo, ale ve skutečnosti je to oproti předcovidovým letům ještě málo. Nejvyšším počtem návštěvníků se konference chlubila v roce 2013, kdy jich mělo být přes 120 tisíc. V minulosti uváděla bývalou první dámu Michelle Obamovou, později i samotného Baracka Obamu nebo taky nejvyšší šéfy z IBM či Applu. Letos to byl třeba Sam Altman, zakladatel OpenAI.

Dreamforce mění celé město ležící na západě Spojených států. Stoupají ceny v hotelích i jakékoliv krátkodobé nájmy. Nejen začínající startupisté se tak na pár dní stěhují mimo něj – je výhodnější pokoj pronajmout za dvě stovky dolarů na noc. Zvedají se ceny Uberu i Lyftu.

Přesto je město nadšené. Zmíněných téměř 90 milionů dolarů je pro něj podstatná částka, zvlášť v době, kdy se San Francisco potýká s nárůstem počtu bezdomovců nebo problémy spojenými s drogami. Ty kromě mnoha oblastí zásadně ovlivňují i místní proslulou podnikatelskou scénu. Sídla startupů se obvykle nacházejí mimo centrum města a největší firmy se koncentrují ve známém Silicon Valley, které je víc než 60 kilometrů daleko.

Ve skutečnosti Marc Benioff, zakladatel a ředitel Salesforcu, krátce před začátkem konference městu pohrozil, že pokud se něco nezmění, obrovská událost by se taky příště mohla konat jinde. „Dal jsem najevo, že je velmi důležité, aby následující tři dny proběhly opravdu dobře. A zatím to tak je,“ uvedl v průběhu konference. „Letos jsme na město vyvíjeli velký tlak,“ vysvětloval novinářům. „Když chce San Francisco vypadat dobře a nablýskaně, být čisté a bezpečné, ví, jak na to.“

Nablýskané město během Dreamforcu opravdu bylo – tedy jeho konkrétní části. Jen pár dní před začátkem události se nezvykle zvýšila úklidová aktivita a přibylo i policistů a jejich rozhovorů s lidmi žijícími na ulici. Auta nahradil (umělohmotný) trávník a obrovské dekorace a v bezprostředním okolí místa konání se objevili pouliční umělci všeho druhu, od kouzelníků po zpěváky.

Benioff dlouhodobě zdůrazňuje statistiku, že v San Francisku je 1 400 policistů místo dřívějších dvou tisíc. Na konferenci je doplňovaly bezpečnostní posily přímo z Dreamforcu, ale policisté hlídkovali i za hranicemi místa konání. „San Francisco teď vypadá jinak. A když to jde zařídit pro Dreamforce, proč by to tak nemohlo být každý den?“ ptá se Benioff – ale jen tak řečnicky.

San Francisco totiž podle mnohých vypadá v posledních letech jinak, ale pochvala to není. Bojuje například s velkým počtem úmrtí na předávkování drogami, z nichž velké množství případů tvoří i rychle se šířící opioid fentanyl. I na to jsme se v CzechCrunchi podívali a přineseme reportáž o tom, jak se město mění.