V Žatci vyroste sportovní hala inspirovaná venkovem. Navrhli ji architekti ze Španělska

V Žatci chybí zázemí pro míčové hry, což by se ale mělo brzy změnit. Vyrůst by zde totiž měla hala, která bude díky svému pojetí novou dominantou města.

hala-nahled

Foto: CCEA MOBA

Novou sportovní halu v Žatci navrhla skupina španělských architektů

0Zobrazit komentáře

Do realizace nové sportovní haly v Žatci se zapojí barcelonští architekti, jejichž návrh zvítězil v soutěži vyhlášené vedením města. Objekt, jehož realizace by měla začít do roku 2026, je inspirovaný venkovskou architekturou, jeho interiér i exteriér budou ze dřeva a střechu bude mít osazenou solárními panely. Architekti halu navrhli se záměrem vytvořit udržitelnou dominantu obklopenou zeleným parkem.

Do soutěže se přihlásilo celkem 31 návrhů, mezi nimiž byli zastoupeni jak čeští, tak italští, španělští, dánští či dokonce texaští tvůrci. Jejím cílem bylo vybrat sportovní halu, která bude sloužit především jako zázemí pro míčové hry. Porota nakonec zvolila podobu v podání španělských architektů Carlose Maristanyho Ortize, Luíse Bellera Fernándeze de la Cruz, Eduarda Palao Valverdeho, Laiy Gelonch Llongarriu a Marca Subirana Ribery.

„Návrh je detailně propracovaný ve všech svých částech a vysoce hodnotíme úsilí, které do něj autorský tým vložil. Oceňujeme výrazný krajinářský a architektonický koncept i úzké provázání s přilehlým veřejným prostorem a parkem,“ komentuje vítězný návrh porota, jejímž předsedou byl architekt Jakub Našinec.

hala-3

Foto: CCEA MOBA

Stavba má být udržitelnou dominantou města

Podle porotců byl důležitý také důraz, který architekti v návrhu kladli na místní komunitu. Jasně z něj vyplývá snaha o propojení sportovců s návštěvníky parku. Šikmé střechy pak hravě odkazují na lokální architekturu, díky čemuž hala nepůsobí ve venkovském prostředí jako rušivý element. Zajímavým prvkem jsou také výřezy do hmoty objektu, díky kterým má celý prostor jistou dynamiku.

„Konstrukční řešení haly je srozumitelné, kladně hodnotíme využití prefabrikovaných dřevěných a betonových prvků. Detailně zpracovaný je také energetický koncept budovy s důrazem na udržitelnost,“ dodává porota. Vyzdvihuje tím využití solárních panelů, které budou rozprostřeny na ploše 2 000 metrů čtverečních, využití ekologických materiálů, biofilické pojetí stavby podpořené výhledy do zeleně a systém pro záchyt vody v okolní krajině.

Tu zajistí mimo jiné také propustné chodníky, díky kterým se dešťová voda snadno dostane do půdy pod nimi. Část chodníků bude mít také fotokatalytickou vrstvu, která umožňuje vstřebávat z okolního vzduchu oxid uhličitý. I přes pozitiva udržitelné výstavby ale porota vytkla využití dřeva v exteriéru, a to kvůli klimatickým podmínkám v Žatci, kvůli nimž by se v průběhu let zvýšily náklady na údržbu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Novou žateckou sportovní halu si představujeme jako udržitelnou dominantu zasazenou do zeleného parku. Projekt vychází ze staré rurální architektury a pod jednou střechou sjednocuje komplexní sportovní program. Domáckou atmosféru pak vytváříme vnesením malých a středních meziprostorů do projektu tak velkého rozsahu,“ přibližují architekti.

Nová sportovní hala po svém dokončení umožní konání soutěžních utkání i tréninků. Využívat by se měla jak v době školní výuky, tak i ve večerních hodinách nejen místními sportovními oddíly, ale otevřená bude také pro veřejnost. Odhadované náklady pro realizaci vítězného návrhu se nyní pohybují kolem 250 milionů korun.

„V současné době zpracovatelé vítězného návrhu připravují kompletní projektovou dokumentaci jak k povolení stavby, tak i k samotné realizaci. Je to proces dlouhodobější a velmi náročný. Předpoklad zahájení prací na výstavbě sportovní haly je v letech 2025 až 2026,“ upřesňuje Kateřina Mazánková z vedení města Žatec.

hala-1

Foto: CCEA MOBA

Hala bude určená zejména pro míčové hry

hala-2

Foto: CCEA MOBA

V interiéru bude hrát prim dřevo a výhledy do zeleně

 

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

V Japonsku mají místo náměstí obchodní ulice, říká architekt. Stavěl tam dům z milionu hůlek

Když Japonci přijdou do Evropy, často podle Jana Vranovského zjistí, že úroveň detailu, v jaké jsou zvyklí pracovat, tady vůbec neexistuje.

Eliška NováEliška Nová

mesto_1-4

Foto: CzechCrunch

Hostem nového dílu podcastu Město je Jan Vranovský

0Zobrazit komentáře

Po bakalářském studiu na Technické univerzitě v Liberci odjel do Japonska, kde začal studovat architekturu na magisterském stupni. V zemi vycházejícího slunce nakonec zůstal déle, než čekal. Dnes nese Jan Vranovský zkušenost, jakou má málokdo. Prošel tam totiž několika ateliéry – včetně studia od známého architekta Juna Aokiho.

„Spousta Japonců magisterský obor už nedělá, skončí u bakaláře. To studium je specializovanější, odpovídá asi našemu Ph.D. – a je to trochu výzkum. Stavěli jsme tam například pavilon z milionu jídelních hůlek. Odnesl jsem si z toho zkušenost, že zvládnete cokoliv, pokud je potřeba to udělat. Člověk si ověří, že je mnohem ohebnější, co se nějakých schopností týče,“ vypráví v podcastu Město architekt Jan Vranovský.

O japonské architektuře Vranovský říká, že jí pořád plně nerozumíme a Japonci naopak nerozumí té naší. Je to dané tím, že ta východoasijská vychází z velmi dlouhé tesařské tradice. „Velmi často máme dojem, že chápeme, co se tam děje, nebo že se Japonskem inspirujeme. Nebo že jsme se mu přiblížili minimalismem. Ale pořád je to velmi vzdálené. To, co tvoří, ta jinakost a krása… Pořád to není jasně popsané,“ líčí.

Z tesařské tradice pak plyne také velmi silný smysl pro detail. Kvůli němu japonští architekti nechtějí stavět ve světě. Když přijdou do Evropy, často podle Vranovského zjistí, že úroveň detailu, v jaké jsou zvyklí pracovat, tady vůbec neexistuje. S jinou řemeslnou úrovní než tou japonskou pak pracovat zkrátka neumí.

Ostrovní stát má v architektuře také velmi silnou tradici mezi mistrem a učněm. Ten přetrvává řadu let, v Japonsku se tak vždy mluví o něčím učni, který byl zase učněm toho a toho architekta. „To, kdo byl koho učitel či mistr, je velmi důležité. Vznikají z toho linie, ve kterých se předávají spojující myšlenky nebo přístupy. Jsou to několikagenerační linie. Tím pádem je tam i hodně těžké získat smlouvu, vybírají si, aby pak člověk neudělal všem předchozím generacím ostudu,“ vypráví Vranovský.

Rozdílná jsou v konečném důsledku i japonská města. Vranovský říká, že tam třeba vůbec neexistují náměstí. Města tradičně vznikala kolem cest, kde se lidé zastavovali a nakupovali. Živým jádrem měst je tak jedna lineární ulice s obchody, což funguje dodnes.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podcast Město s architektem Janem Vranovským si můžete poslechnout na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube. Uslyšíte v něm mimo jiné odpovědi na tyto otázky:

  • Jak to chodí na japonské univerzitě při studiu architektury?
  • Proč je v japonských ateliérech ticho?
  • Jaké to bylo pracovat u Juna Aokiho?
  • Co jsou v architektuře pojmy ma, oku nebo wabi-sabi?
  • Co z Japonska zůstalo v jeho práci v novém studiu v Praze?
kancelar-v-knihkupectvi-2

Foto: vvaa-studio.com

Kancelář v knihkupectví v Tokiu