Charkov, Kyjev a Mariupol jsou města, na která je upřen zrak celého světa. Miliony očí pozorují šeď ulic bez života a zkázu odehrávající se v betonových kulisách. Ještě před necelým měsícem však tato města kypěla životem, radostí a hýřila barvami. Jak moc hluboké šrámy na nich zanechá běsnění ruských vojsk, se dozvíme až v momentě, kdy boje ustanou. Již nyní je ovšem jasné, že Rusko nahlodává krásu měst s bohatou historií i pestrou architekturou.

Když se před týdnem objevily informace, že ruské rakety zasáhly budovu opery v Charkově, bylo jasné, že ruskému vojsku nejsou svaté ani kulturní a architektonické památky napadené země. Ukrajinská města jsou přitom architektonických skvostů plná. Jedná se o pestrý soubor objektů budovaných od dob starých vládců Kyjevské Rusi až po megalomanská mementa Sovětského svazu.

Charkov, vzpomínka na dobu revoluce

Právě éra počátků Sovětského svazu výrazným způsobem formovala dnešní tvář Charkova. Budova zasažené opery leží na Náměstí svobody, jednom z největších náměstí světa a třetím největším v Evropě. Mimo opery je nedílnou součástí náměstí ve tvaru kapky navrženém v roce 1924 například i budova Domu státního průmyslu nazvaná Gosprom či Charkovská národní univerzita.

Právě tyto dva objekty nesou znaky konstruktivismu, stylu charakteristického pro období po Velké říjnové revoluci. Vyznačuje se prolínám funkcionalismu spolu s dynamismem a masivností, kterou tříštila zeleň a vodní prvky. V těsné blízkosti náměstí se nachází i zoologická zahrada.

Archeologické nálezy dokládají osídlení oblasti Charkova již v druhém tisíciletí před naším letopočtem, přesto se město svého největšího architektonického boomu dočkalo až v meziválečném období a za sovětské éry. Proto řada významných objektů nese znaky charakteristické pro stalinistickou éru. I přes tuto skutečnost jsou některé z nich jedinečnými památkami.

Kromě Náměstí svobody a jeho budov patří mezi významné architektonické památky charkovské hlavní nádraží kombinující prvky klasicismu, baroka a art deca. Jedinečná je též budova regionální správy v Charkově, kterou před několika dny zasáhla ruská raketa. Jak charkovské hlavní náměstí vypadá dnes, ukazuje například web deníku Financial Times.

Vynechat bychom neměli ani jeden z hlavních symbolů města – Zrcadlovou fontánu. V Charkově se nachází i řada církevních objektů, tím nejstarším je klášterní chrám vybudovaný roce 1689 ve stylu takzvaného ukrajinského či kozáckého baroka.

Kyjev, město tisíce kostelů

Vůbec nejvíce sakrálních budov v oblasti Ukrajiny je koncentrováno v Kyjevě. Ukrajinská metropole s 950 kostely boří veškeré stereotypy o postsovětské metropoli. Před válečným konfliktem se jednalo o pulzující město evropského střihu, které v sobě snoubilo budovy z více než třiceti architektonických stylů.

Mezi kláštery, kostely a katedrálami – i díky zlatým kopulím – vyčnívají katedrála sv. Michala a katedrála sv. Sofie spolu s klášterním komplexem Kyjevskopečerské lávry. Jejich základy byly položeny již v 11. století a dnes jsou ikonami celého města. Mezi další sakrální památky patří také byzantská katedrála sv. Volodymyra a gotická katedrála sv. Mikuláše, která náleží římskokatolické církvi, zatímco většina ostatních budov spadá do správy církve pravoslavné.

Kostely jsou nedílnou součástí i samotného centra města, ve kterém lze narazit také na Národní operu Ukrajiny a její jedinečně dekorovanou fasádu v secesním stylu. V tomto stylu byl vybudován i takzvaný Dům chimér, před kterým se před časem zvěčnil v projevu i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jedná se o jeden honosných kyjevských domů zdobený výjevy mořských panen a dalších fantaskních stvoření.

Náměstí nezávislosti, známé též jako Majdan, se po protestech v letech 2013 stalo symbolem ukrajinské snahy přiblížit se Západu. Na Majdanu je možné obdivovat celou řadu jedinečných budov, památník Nezávislosti a také zpívající fontánu s barevným osvětlením.

Не вірте фейкам. pic.twitter.com/wiLqmCuz1p

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 26, 2022

Právě barvám byla zasvěcena i jedna ze čtvrtí na východním předměstí Kyjeva. Čtvrť Comfort Town je komplexem pestrobarevných obytných budov, které vypadají jako stavebnice LEGO. Jsou příkladem moderního urbanistického plánování, díky kterému nabízejí veškerý sociální komfort a klid uvnitř svých vnitrobloků. Podobně hravou čtvrtí, i když s daleko bohatší historií, je také barevná Vozdviženka, která byla přestavěna ve stylu baroka na počátku 21. století.

Mariupol, kus západu u Azovského moře

Dalším těžce zkoušeným městem posledních dní je Mariupol, přístavní město, ve kterém zanechal výraznou stopu ruský architekt s dánskými a německými kořeny Viktor Nielsen. Ten pro město znamená to samé, co pro Hradec Králové Josef Gočár či Josip Plečnik pro Prahu. Nielsen dal Mariupolu hned několik významných budov evropského ražení, přičemž tou nejvýznamnější je vodárenská věž, která se stala hlavní zásobárnou pitné vody pro celé město.

Nielsen navrhnul budovu ve stylu eklektismu. Vodárenskou věží však jeho práce ve městě neskončila. Mimo ni navrhnul také celou řadu dalších objektů, mezi kterými je i jeho vlastní dům – známý jako Dům plačících nymf – a několik dalších vil. Dle jeho návrhu byla postavena i budova technické univerzity či kostel Konstantina a Heleny.

Tento kostel však v Mariupolu dnes již nenajdeme, na rozkaz Kremlu byl ve 30. letech minulého století stržen a Nielsenovi byla zakázána další architektonická činnost. Je jen otázkou, kolik ukrajinských objektů padne za oběť mocenským rozmarům Vladimira Putina a kolik osob by potkal stejný osud jako architekta Nielsena, pokud by se Rusku podařilo Ukrajinu uchvátit.