Dánsko čeká vzrušující víkend. V neděli abdikuje královna Markéta a na její místo nastoupí její syn. Dánského trůnu se tak ujme pětapadesátiletý Frederik André Henrik Christian. Proč se panovnice rozhodla odstoupit z trůnu, kdo je budoucí král, co od něj mohou Dánové očekávat a jak významná je vlastně dánská monarchie?

K popisu zatím stále ještě prince Frederika se nabízí hned několik paralel s jeho vzdáleným bratrancem, britským králem Karlem III. Oba muži si jsou v lecčems podobní či zažívají podobné situace. Tak například většina obyvatel v obou zemích za svůj život nepoznala na trůnu jiného panovníka než jejich matky, které vládly obě přes půl století. Nástup Karla III. v Británii a Frederika v Dánsku je tedy pro obě země velká změna. A i když byl předloňský skon oblíbené Alžběty II. velkou ránou, nečekaný konec vlády dánské královny Markéty byl šokem ještě větším.

Asi málokdo totiž čekal, že její projev z posledního dne roku 2023 bude mít tak velký význam a že v něm královna sdělí národu, že hodlá abdikovat. „Padesát dva let po tom, co jsem vystřídala mého milovaného otce, se vzdám trůnu královny Dánska,“ uvedla třiaosmdesátiletá Markéta, která je aktuálně, po smrti zmíněné britské královny Alžběty, nejdéle vládnoucím monarchou v evropském prostoru.

Datum své abdikace, které připadá na zítřek, zřejmě nevybrala náhodně. Právě 14. ledna 1972 nastoupila po smrti svého otce na trůn. Svou vládu tedy uzavře přesně v den dvaapadesátého výročí své vlády. Předání koruny princi Frederikovi bude navíc výrazně veselejší než její vlastní korunovace, jelikož jí nebude předcházet smrt panovníka.

Přitom ještě ale v roce 2016 v rozhovoru královna tuto možnost vyloučila: „V téhle zemi to takhle neděláme. Vždycky to bylo: zůstaň tak dlouho, jak budeš živ. Tak to udělal můj otec i jeho předkové. A já s tím souhlasím.“ Důvodem k odchodu je s největší pravděpodobností nakonec královnino zdraví. V loňském roce podstoupila operaci zad, která zřejmě v jejím rozhodování hrála důležitou roli. „Je čas předat odpovědnost další generaci,“ uvedla při oznamování své abdikace.

Přestože dobrovolný odchod z trůnu není v monarchiích běžným jevem, v posledních letech není až tak vzácný. Nizozemská královna Beatrix abdikovala v roce 2013 také kvůli zdravotním potížím. Ve stejném roce odstoupil i belgický král Albert, také kvůli zdraví.

Reálnou moc ale panovník v Dánsku, stejně jako v ostatních evropských monarchiích, už nemá. Dánsko je od roku 1849 konstituční monarchií, v jejímž čele je sice panovník, ale fakticky moc drží v rukou premiér a vláda, kteří se odpovídají parlamentu. Na politické dění tedy změna na trůnu vliv mít nebude.

Zdroj: Per Morten Abrahamsen/ www.kongehuset.dk

Dánská královna Markéta tento víkend abdikuje

I přes drobné aférky jejích členů, včetně těch korunního prince, dánskou královskou rodinu stále stabilně podporuje 84,5 procenta Dánů, což je například více než kolik Britů stojí za tamní královskou rodinu. Je to prý i proto, že žijí výrazně civilnější život než Windsorové. Velkou pompézní korunovaci, jakou měl král Karel III., tedy zítra nečekejme. Stejně jako posledních více než sto let v neděli na balkonu Christiansborského paláce v Kodani předseda vlády (momentálně předsedkyně) pouze uzná korunního prince Frederika za panovníka.

Co se týká již zmíněných bratranců, tak jak král Karel, tak princ Frederik jsou vášniví ekologové. Frederik často mluví o tom, jak si díky cestám do Arktidy uvědomil, že klimatická krize je závažný problém. To je velký posun od názorů jeho matky, která v roce 2020 pro dánský Politiken uvedla, že není zcela přesvědčená o tom, že klimatickou změnu působí přímo člověk, a vyzvala k vyhýbání se klimatické panice.

Přes velkou změnu v přístupu ale například dánská novinářka věnující se tématu královské rodiny upozorňuje, že nelze varovat před klimatickou krizí a zároveň bydlet na zámku a létat soukromým letadlem. Budoucí král Dánska by se tedy měl pokusit najít rovnováhu mezi tím, co propaguje, a jak reálně žije.

Zdroj: Dennis Stenild/ www.kongehuset.de

Korunní princ Frederik s manželkou a dětmi

Na rozdíl od krále Karla, který zamlada holdoval leda pólu, je Frederik velký sportovec a propagátor zdravého životního stylu. Ví se o něm, že běhá maratony. V roce 2013 dokončil závod železného muže, což je 3,86 kilometru plavání, 180,25 kilometru jízdy na kole a 42,2 kilometru běhu, který se konal v ulicích Kodaně. Je také členem Mezinárodního olympijského výboru.

Co ale bratrance spojuje, je svatba z lásky. Karel i Frederik si našli partnerky, ze kterých jejich rodiny nebyly nadšené. V té dánské ale nakonec, možná také vlivem tragického příběhu princezny Diany, australskou marketingovou poradkyni přijali napoprvé. Na rozdíl od krále Karla, který si musel možnost být se svojí ženou Camillou vybojovat, si princ Frederik Mary Elizabeth mohl vzít v roce 2004 a mají spolu čtyři děti. Vztah ale zřejmě není bez mráčků, bulvární deníky spekulovaly loni na podzim o aférce prince s mexickou prominentkou, který ale oba údajní aktéři důrazně popřeli.

Změna na dánském trůnu bude ale i tak nejspíš přijata dobře. Minimálně podle toho, co ve svém novoročním projevu podle NY Times řekla dánská premiérka Mette Frederiksen: „Královna řekla svým vlastním způsobem: ‚Mám syna, kterému naprosto důvěřuji.‘ A já mohu dodat, že my mu také důvěřujeme. Víme totiž, kdo bude náš budoucí král.“