Ve světě jsou architekti slavnější než fotbalisti. Ti nejlepší pracují na městě v poušti, říká Zdeněk Lukeš

Hostem podcastu Město je historik architektury Zdeněk Lukeš. Mluví o prestiži architektů i o návštěvě futuristické pouštní metropole.

Eliška NováEliška Nová

mesto-lukes2

Foto: CzechCrunch

Zdeněk Lukeš je historik a popularizátor architektury

0Zobrazit komentáře

Je historik architektury a o její popularizaci se zasloužil jako málokdo. Napsal o ní desítky knih i stovky novinových článků. Zdeněk Lukeš obvykle hovoří o velkých architektech, jako jsou Jože Plečnik, Jaroslav Fragner nebo Karel Hubáček. A také o velkých stavbách a českých městech. Nedávno ale navštívil také Masdar City, město budované ve Spojených arabských emirátech takzvaně na zelené louce. S tím rozdílem, že toto město je v poušti.

„Je to velkorysý projekt. Spojené arabské emiráty chtějí světu ukázat, že umí stavět, budovat moderní města. A také šetřit energii,“ říká Lukeš v novém díle našeho podcastu Město, který si můžete poslechnout v přehrávači níže nebo na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube. Masdar Ciry je podle něj něco jako předměstí Abú Dhabí, které má pojmout až padesát tisíc lidí.

Na novém městě se podíleli nejvýznamnější světoví architekti. Mezi nimi i slavný Brit Norman Foster. „Navrhl město, které těží i z tamních tradic. Většina budov je laděná do cihlové barvy, což připomíná tradiční pouštní stavby. Mají i zajímavý tvar,“ popisuje Lukeš dílo, na kterém mimochodem pracoval i český architekt Lukáš Sokol.

Zajímavé je, jak nové město přistupuje k dopravě. V blízkosti je letiště i rychlodráha. Auta ale musí zůstat za branami samosprávy. Individuální dopravu totiž obstarává speciální systém. „Ze sklepa se dostanete ke skleněným buňkám, kde je zaparkované takové autíčko, kterému jsme říkali kapsle. Dopředu si navolíte, kam chcete jet. Vejde se tam asi šest lidí. A pak vás to odveze systémem podzemních tunelů na místo,“ vzpomíná Lukeš na svoji návštěvu.

I když historik sám není velký fanouškem měst, která vzniknou v rekordně krátkém čase, říká, že v některých případech to fungovat může. Příkladem mohou být pražské Královské Vinohrady.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Lukeš v podcastu hovoří také o tom, jak jsme na tom byli s architekturou po revoluci a jak jsme na tom nyní. „Prestiž architektů se v poslední době zvýšila, i když by to samozřejmě mohlo být ještě lepší. Ve světě jsou mezi architekty hvězdy jako Zaha Hadid nebo třeba právě Norman Foster, kteří jsou slavní stejně jako ti nejslavnější fotbalisti. Možná dokonce ještě víc, protože jsou slavní pořád, zatímco fotbalisté zazáří a pak zmizí ze scény,“ míní Lukeš.

Podcast Město s historikem architektury Zdeňkem Lukešem si můžete poslechnout v přehrávači výše nebo na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube. Uslyšíte v něm mimo jiné odpovědi na tyto otázky:

  • Jak se staví ve Spojených arabských emirátech?
  • Proč se tam začali obracet na světové architekty?
  • Kdy podobné pokusy budování měst na zelené louce vyšly?
  • Je bloková zástavba principem dobrého města?
  • Zlepšuje se v Česku povědomí o architektuře?
  • A proč byla v devadesátých letech k architektuře v Česku skepse?

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Terminátory jen tak nezažijeme, říká Sara Polak. I Muskův robot je jen elektřina a železo

V dalším díle TechCastu byla řeč o průsečíku společnosti a umělé inteligence. Nebo o tom, co metaverza znamenají pro budoucnost států.

nahledova-fotka-do-red-vykopavaciho-cl-1

Foto: CzechCrunch

Sara Polak je hostem dalšího TechCastu

0Zobrazit komentáře

V jejím profilu na LinkedInu stojí, že je archeoložka umělé inteligence. Za kuriózním souslovím se ale skrývá popularizátorka technologií, absolventka Oxfordu, vědkyně a milovnice internetových memů Sara Polak, která přijala pozvání do dalšího dílu TechCastu, technologického podcastu z dílny CzechCrunche.

Jakožto vystudovaná antropoložka ráda propojuje sociální vědy právě s technologiemi a zabývá se tím, jaké dopady mají na lidské životy. Když tak mluví o horkých technologiích současnosti, dostává se k otázkám, jak například změní metaverse náhled na koncept občanství či osobní vlastnictví. A vyloženě se těší na simulaci, která ukáže, kdy se v poklidném virtuálním světě stane první vražda.

Většinu své práce věnuje konceptu umělé inteligence. „Když o ní firmy hovoří, v 99 procentech případů je řeč o strojovém učení,“ upřesňuje Sara Polak v podcastu jednotlivé pojmy. „Samotný termín umělá inteligence je trochu nešťastný, protože implikuje nějakou biologii, vlastní mozek a vědomí.“

Právě od vědomé umělé inteligence jsme však ještě daleko, byť to z médií může pravidelně vypadat, jako by měla za dveřmi číhat robotí apokalypsa. „To, že máme strojové učení, neznamená, že budeme mít hned terminátory,“ uklidňuje Polak. „Je to podobné jako tvrdit, že když jsme v urychlovači v CERN narazili na Higgsův boson (fyzikální elementární částice – pozn. red.), tak jsme rok od cestování v čase,“ dodává.

Týká se to přitom i robotů, kteří už existují alespoň v konceptuální podobě. Například nedávno představený Teslabot od automobilky Elona Muska není podle Sary Polak ve výsledku nic víc než trocha železa a elektřiny. A to navzdory marketingovým proklamacím, že robot bude například přátelský, což by znamenalo, že bude mít i vědomí – ale to zkrátka nemá. Skutečné použití umělé inteligence je přitom už v dnešním světě o dost prostější. Například ve spamových e-mailových filtrech, kde se její nasazení postupně výrazně zdokonalilo.

Svůj antropologický pohled Sara Polak často promítá i do toho, jak přemýšlí o dalších technologických oblastech. V případě aktuálně často zmiňovaného termínu metaverza (jemuž jsme se věnovali i v druhém dílu TechCastu), přemýšlí například nad tím, jak virtuální světy přispějí k předefinování konceptu národního státu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Myslím, že dnešní koncept národního státu možná vůbec nebude funkční. To, že se někde narodíme, někde bydlíme a tam platíme daně, je koncept s původem ve vestfálském míru, tedy po třicetileté válce,“ říká Polak. „Je dost možné, že do budoucna tvůj svět bude vypadat tak, že pořád budeš fyzicky v Paříži, budeš mít opravdové děti a fyzický život, ale všechna administrativa kolem něj bude naprosto decentralizovaná,“ popisuje svůj koncept metaverza.

Sara Polak v třetím díle podcastu TechCast ale mluvila i o dalších tématech, například o transhumanismu a jeho etických aspektech nebo o tom, proč je tak fascinována internetovými memy. Poslechněte si celý díl na YouTube, Spotify, Apple Podcastech nebo Google Podcastech.