Svět přišel v noci na dnešek o jednu ze svých nejvýznamnějších vědeckých kapacit. Ve věku 76 let zemřel britský teoretický fyzik Stephen Hawking, který za svůj život přispěl zejména do vědeckých oblastí kosmologie a kvantové mechaniky. Do roku 2009 zastával také post na univerzitě v Cambridge.
„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení Hawkingovy děti Lucy, Robert a Kim. Z jeho poznatků budou čerpat celé generace vědců – počet jeho publikaci se blížil ke dvěma stům, oceňovanými tituly jsou pak zejména populárně naučné knihy A Brief History of Time, The Universe in a Nutshell nebo The Illustrated Theory of Everything.
Převážnou část své vědecké kariéry věnoval studiu černých děr, věnoval se i takzvané teorii všeho, kdy propojoval Einsteinovu obecnou teorii relativity a kvantovou mechaniku. Hawking zemřel takřka symbolicky – ve stejný den, jako se narodil právě Albert Einstein.
V poslední době například prohlásil, že lidstvo by mělo do dvou set let kolonizovat Vesmír, jestliže chce přežít. Nebezpečí viděl v umělé inteligenci, dle jeho slov může jít o to nejlepší, nebo také to nejhorší, co kdy lidstvo potkalo. Hawking také ve svém vzkazu na listopadovém Web Summitu prohlásil, že v jednu chvíli nebude rozdíl mezi tím, co dokáže lidská a mysl umělá.
Od vědy k zábavě
Stephen Hawking byl známý také pro svůj humor a oblibu v sarkasmu. Nejednou tak zpopularizoval vědu skrz své krátké role ve Star Treku, Teorii velkého třesku, Simpsonových nebo Futuramě.
„Prožil jsem plnohodnotný a uspokojivý život. … Je to báječné být živ a bádat v teoretické fyzice. Pokud se mi podařilo nějak přispět k našemu pochopení vesmíru, jsem šťastný,“ napsal v jedné ze svých posledních publikací Stephen Hawking. Zemřel doma v Cambridge na následky amyotrofické laterální sklerózy, kterou mu lékaři diagnostikovali už v 21 letech. Tehdy mu dávali pouze dva roky života.
Nepřehlédněte:
