„Systémy běží, obvody vodí a my můžeme vyrazit.“ ČEZ přenesl i druhou českou jadernou elektrárnu do virtuální reality. Podívat se je možné tam, kam smrtelníkova noha normálně nevstoupí. Po cestě se navíc lidé mohou rozhodnout, kam přesně se vypraví.

V prosinci 2021 dostalo návštěvnické centrum Temelína nový, virtuální rozměr. Od té doby si jadernou elektrárnu prohlédlo víc než třicet tisíc lidí. Od loňského listopadu jsou ve virtuální realitě také Dukovany a zážitek je to snad ještě o něco větší.

Komu sebral dech už výlet skrze chladicí věž elektrárny z jihu Čech, ten si možná myslí, že už ho v Dukovanech nic nečeká. Opak je pravdou. Prohlídka starší české jaderné elektrárny je totiž koncipována mnohem interaktivněji. A také otevřeněji. „Ideální je sedět na otočné židli, protože brýle vám umožní se otáčet do všech směrů. Děj se záměrně odehrává vzadu, aby to lidem došlo a prohlédli si opravdu všechno,“ líčí Robin Pultera, šéf společnosti Brainz Immersive, která s ČEZem na vytvářením virtuálních prohlídek spolupracuje.

V případě, že se člověk vydá na prohlídku elektrárny na Vysočině, novinkou pro něj budou ruce. Ty při prohlídce Temelína nevlastní, zato tady s nimi aktivně pracuje. Průvodce z videa dává různé možnosti a po návštěvníkovi chce, aby buď mávl doleva, nebo doprava – podle toho, jakou odpověď strana představuje.

„Vycházeli jsme z toho, co jsme se naučili v Temelíně. Je to autoplay, to znamená, že se rozdají brýle a sluchátka, lidé si je nasadí a samo se to rozběhne. V Dukovanech to funguje stejně, jen jim tam dodají, ať se ničeho nebojí, že jim přístroj sám naskenuje ruce, bude to intuitivní a sami uvidí, co mají dělat,“ říká vedoucí infocenter ČEZu Kateřina Bartůšková.

Průvodce virtuální realitou na začátku ponoukne, aby si to každý vyzkoušel. Nikdo s tím prý zatím neměl problém. Ten navíc nenastane ani ve chvíli, kdy nebudete dělat vůbec nic, sám přístroj pak vybere jednu z možností. Ruce jsou dobré také v tom, že se lidem, kteří jsou k tomu náchylní, nedělá ve virtuální realitě tolik špatně. Dokážou je totiž uzemnit, i když zrovna stojí ve vzduchu nad obrovskou místností.

Novinkou ve virtuální realitě vysočinské jaderné elektrárny je také to, že informace nepředává jen samotný průvodce, mnohem víc se tady zapojují také zaměstnanci. Ti prozradí například to, že reaktor se neukrývá pod zemí, ale skoro celý nad zemí, nebo proč tu vlastně nosí rukavice. „Jeden by si mohl myslet, že to je proto, aby palivo neuškodilo člověku, ale je to naopak – my nechceme uškodit jemu, třeba nečistotami nebo mastnotou,“ popisuje jeden z nich.

Do třetice je také novinkou to, že s návštěvníkem průvodkyně přímo mluví a dává mu otázky. Na ty se pak dá opět odpovídat díky rukám a máváním doleva či doprava. „V Temelíně se nám hlavně u dětí stávalo, že vstávaly a chtěly si sáhnout. Proto jsme se chtěli, aby měli návštěvníci možnost o svojí prohlídce rozhodovat,“ říká Bartůšková.

Na jihu Čech se tvůrci poučili také v tom, že odhalují i jinak zakryté přístroje. Pokud jste ve virtuální realitě, uvidíte i to, co je i zdejším zaměstnancům skryto – ve strojovně například turbínu.

Film dlouhý zhruba dvacet minut se běžně promítá v infocentru samotné elektrárny. Brýle ale mají tu výhodu, že s nimi lze i jednoduše cestovat, ČEZ je proto bere na různé akce. Třeba nedávno na olympiádu dětí a mládeže, kterou pořádal Český olympijský výbor. Před stánkem se prý stály fronty a během pár hodin se do srdce výroby elektřiny z jádra podívaly stovky dětí.

Nemusí jít ale zdaleka jen o ty nejmenší. Jaderná elektrárna v Temelíně navštívila v brýlích také mezinárodní konferenci OSN o změně klimatu COP 27. V anglické verzi si ji tam prohlédl mimo jiné i Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Prý byl nadšený. „Je to skvělé. Máte tak malou věc, s níž můžete vzít do Temelína celý svět,“ říká Bartůšková.

Běžně elektrárnu, respektive její infocentrum, navštěvují školou povinní. Od základní až po vysoké školy tvoří žáci a studenti během školního roku valnou část těch, kteří tudy projdou. Za rok je to na 40 tisíc lidí. Za několik měsíců ale přijde i hora k Mohamedovi. ČEZ plánuje brýle vzít a vyrazit s nimi do škol.

„Ze škol máme dobré odezvy i z jiných projektů. Třeba nyní je ve školách, ale i v některých domovech pro seniory, divadelní platforma Brejlando. Technologie pomáhá udržet dětskou pozornost,“ uvádí Pultera z Brainz Immersive. Celý zážitek ale studio hodlá posunout ještě dál. Sází na nové technologie, které zlepší obraz, víc budou využívat také interaktivitu. Budoucí projekty by tak měly být hravější.

V ČEZu už mají ostatně další projekt vymyšlený. Rádi by tu zobrazili celou životní cestu elektřiny. „Chtěli bychom, aby si lidé uměli představit, jak vzniká, kudy elektrárnu opouští a co všechno se musí stát, aby se dostala až do zásuvek,“ uvádí Bartůšková. Dukovany mimochodem zásobí elektřinou na dvacet procent české spotřeby, o dalších dvacet se stará Temelín. Čtyřicet procent elektřiny v Česku má tak původ v jádru.

Virtuální realita se minimálně ve státní společnosti osvědčila. Hlavně proto, že se díky ní daří bořit mýty. Kdo si představuje, že se v jaderné elektrárně děje něco nekalého, díky prohlídce zjistí, že není důvod mít takový strach. „Toho, co si skutečně umí představit, se člověk bojí daleko méně,“ říká šéfka infocenter.

Kdo by si chtěl obě české jaderné elektrárny prohlédnout, musí navštívit právě jejich infocentra, variantou je ale také koupit si domů vlastní brýle. Podle Pultery začínají být dostupné a v současnosti stojí kolem deseti tisíc, tedy obdobně jako třeba tablet nebo herní konzole. Prohlídky jsou navíc i v angličtině a otevřené celému širokému publiku Meta Questu. To má komunitu asi dvaceti milionů lidí. Temelín už v nabídce pro domácí virtuální realitu je, Dukovany se k němu brzy přidají.