Po celém světě se ročně vychová zhruba 25 miliard kuřat. Mnoho z nich ve velkochovech, tedy v obrovských halách, kde žijí pohromadě tisíce, případně i desetitisíce ptáků. Jsou to velmi hlasitá zvířata – a když mají problém, na hlasitosti ještě přidají. Takové volání jde snadno poznat. Jenže v prostoru s obrovským množstvím kuřat není možné jednoduše vysledovat, kterým z nich se nedaří. Umělá inteligence by to mohla změnit.

„I pro netrénované ucho není příliš obtížné je rozeznat,“ říká podle listu The Guardian Alan McElligott, docent na hongkongské univerzitě, který se chováním a vhodnými životními podmínkami zvířat zabývá.

Teoreticky by volání mohli naslouchat lidé, jenže jejich přítomnost hejno ještě víc stresuje. U takového množství ptáků není navíc pro člověka možné objektivně vyhodnotit, které kuře volání o pomoc vlastně vydává.

Zato umělá inteligence umí kvokání naslouchat nenápadně a také najít a rozlišit volání o pomoc od ostatních zvuků, a to s přesností 97 procent. Dokáže tak určit, které zvíře je vystresované. Informace může ukázat lidem, aby životní podmínky konkrétní drůbeže vylepšili.

Je to zajímavé nejen pro zlepšení situace jednotlivých zvířat, ale i pro samotné farmáře. Zvuky konkrétních kuřat můžou předpovědět, jak bude kuře přibývat na hmotnosti nebo kolik úhynů celé hejno vykáže. I proto odborníci předpokládají, že farmáři budou ochotni technologii rychle přijmout.

Nástroj založený na hlubokém učení vědci natrénovali na univerzitě v Hongkongu, když stroji předložili volání kuřat z nahrávek z velkochovů rozdělené a popsané podle toho, co který zvuk znamená. McElligott předpokládá, že technologie bude dostupná do pěti let.

Podobný přístup by se navíc mohl uplatnit i pro zvýšení standardů dobrých životních podmínek u dalších hospodářských zvířat. Podle McElligotta jsou podobně hlasitá a stejným způsobem chovaná například prasata nebo krůty.