V pražském Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí začínají s neobvyklou metodou, která podle jejích tvůrců představuje podobnou změnu v reprodukční medicíně, jakou přineslo umělé oplodnění. Lékaři tu pacientkám začínají odebírat malé kousky vaječníkové tkáně, aby je později mohli zase implantovat. Cílem je zachovat plodnost, pomoct s mnoha zdravotními problémy, ale taky třeba oddálit menopauzu. Už si ověřili, že je to možné třeba i na patnáct let. Ale možná se dostaneme i k dvaceti, představují si.

Je to první místo v pevninské Evropě, kde se tato metoda určená původně pro léčbu spojenou s onkologickými a dalšími závažnými onemocněními začíná používat. Přišli s ní odborníci ze společnosti ProFaM Health, britsko-irské firmy, jejímž výkonným ředitelem je Čech Matěj Stejskal a obchodním Lukáš Beránek.

Významná má být nejen proto, že umožňuje otěhotnět ženám po onkologické léčbě, ale že dovoluje odebrat významně víc vajíček pro zachování plodnosti. Místo zhruba dvaceti při několika cyklech jsou to stovky až tisíce. Ale i z důvodu, že pomáhají řešit problémy spojené s životem po menopauze. Tedy se ztrátou produkce hormonů, osteoporózou nebo zvýšeným rizikem srdečních onemocnění. Se stále vyšší očekávanou délkou života totiž dívky, kterým je dnes pět let, s takovým znevýhodněním budou žít čtyřicet let svého života.

Záchrana možnosti mít děti je v současnosti stále výraznější téma. V Česku se po různých metodách asistované reprodukce rodí kolem šesti tisíc dětí ročně. To je asi pět až sedm procent ze všech zde narozených dětí a s různými problémy s neplodností se aktuálně potýká zhruba každý pátý pár.

Tomu nepomáhá ani stále se zvyšující věk žen ve chvíli, kdy mají děti. „Průměrný věk rodiček, které rodily v Podolí, byl skoro 33 let, pro prvorodičky to bylo přes 31 let,“ říká Ladislav Krofta, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě. „Poprvé jsme se dostali za hranici toho, že mají ženy dítě kolem 30 let a víc. Je to stále později. To je v pořádku, dokud to jde. Může se ale stát, že to nepůjde,“ dodává Simon Fishel, předseda představenstva ProFaM Health.

Co se týče prodloužení možnosti oplodnění, ze zákona může mít žena v Česku s pomocí asistované reprodukce dítě maximálně do 49 let věku. To nová metoda nemění, ale může zařídit jednodušší proces. „To, že ženy řeší pozdější otěhotnění, je důsledek změny životního stylu. Ony si to nevybraly. A asistovaná reprodukce je v současnosti už naprosto přijatelná metoda i v zemích, které ji zakazovaly,“ dodává Stejskal.

K vaječníkům nebo do ruky

Vaječníky, tedy orgány, z nichž každý má velikost zhruba padesátikoruny, mají dvě významné funkce. V první řadě udržují plodnost. Jejich druhým úkolem je produkce hormonů, jež působí na celkovou pohodu a zdraví organismu. Ovlivňují řadu částí těla, od mozku přes svaly, játra až po pleť. A zásadní snížení produkce ženských hormonů způsobuje zmíněné problémy s kostmi, kardiovaskulárním systémem, deprese, pokles kognitivních funkcí i pomočování.

Metoda zamražení tkáně z vaječníků (OTC) vypadá přesně tak, jak zní – jde o zmražení vaječníkové tkáně. Oproti klasické IVF, tedy poměrně běžně používanému zamražení vajíček, znamená odebrání kousku tkáně a její zpracování na tenké proužky.

Dál se postupuje stejně, dojde k hlubokému zamražení, což umožní uchování na dlouhé roky. V potřebnou chvíli je možná implantace do vaječníků nebo jejich blízkosti, v obou případech dokáže navrátit plodnost. Ale pokud je cílem zachování hormonální rovnováhy, stačí štěp vložit pod kůži například na paži – jednoduše tam, kde je dostatečný přívod krve.

OTC už mají za sebou víc než čtyři tisíce žen, dosud ale šlo o pacientky s rakovinou nebo jiným závažným onemocněním. Narodilo se díky ní na 150 dětí. Nyní se rozšiřuje i na další nemoci, jako je endometrióza či autoimunitní onemocnění. A pro zájemkyně, které si chtějí uchovat hladinu hormonů, které navíc pochází z jejich vlastního těla. Hormonální funkce se podle odborníků s OTC prodlužuje minimálně o deset až patnáct let. Ale pak je možné implantovat další štěp a celý proces o tutéž dobu ještě prodloužit.

Samotný odběr, pokud není spojený s jiným zákrokem, nehradí pojišťovny. Může ale vyjít zhruba na 25 tisíc korun, popisuje Stejskal. Uchování zamražené tkáně pak vychází řádově na tisícikorunu ročně. „S asistovanou reprodukcí je to tak, že realita předbíhá zákony. Dříve jsme si ani neuměli představit například to, že embryo by nebylo spojené s matkou, toto je podobné,“ přibližuje možnost, že do budoucna se zájem zdravotních pojišťoven může změnit.

U myší po jejich přechodu implantace mladé vaječníkové tkáně prodloužila očekávanou délku života o 40 procent. „U lidí taková možnost aktuálně není, protože potřebujeme, aby to byla pacientčina vlastní tkáň,“ říká Fishel. Ale pokud se prý podaří vyřešit odmítání cizího tělesa organismem, výsledky by mohly směřovat podobným směrem i u lidí, představuje si.