Někde ve vývoji nových léků se vždy musí objevit drastický proces – než se dostanou k lidem, zkoušejí se na zvířatech. Etický rozměr ale není jediným problémem. Pro zavedení některých látek je složitá i skutečnost, že jiné tkáně nejsou dost podobné těm lidským, a to platí třeba pro srdce. Onemocnění s ním spojená jsou přitom celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Rakouští vědci se rozhodli, že problémy vyřeší tím, že – velmi zjednodušeně řečeno – nechají srdce růst v laboratoři. Do projektu se penězi zapojily i český i&i Biotech Fund a Tensor Ventures.

Biotechnologická firma HeartBeat.bio vyvíjí platformu pro objevování léčiv kardiovaskulárního systému. V rámci ní nechává růst miniaturizované a zjednodušené verze konkrétního orgánu, takzvané lidské organoidy. Ty nedorostou do celého orgánu, jde však o buňky, které mají kýžené vlastnosti, v tomto případě stejné jako srdce. A stačí na to, aby odborníci mohli sledovat působení jednotlivých léčiv na něj.

Jde o stále důraznější obor, který už získal svůj název: klinická studie v misce. Že je možné vypěstovat buňky lidského srdce v laboratoři, není převratnou novinkou, to se odborníkům už podařilo. Propracovaný způsob testování na lidské miniaturní verzi srdce zatím ale neprobíhal.

Vytvořit takový kousek srdce umožnili dárci, tkáň se přitom zpravidla nebere ze srdce, ale například z podkožních buněk. Při kultivaci pak buňky mohou dál růst a samy se organizovat. Především ale reagují stejně jako srdce na léčiva, která jim odborníci předloží. Roste přitom jen kousek daného orgánu, ne celý. I tento shluk buněk však dokáže bít. A stačí na to, aby se zásadně snížil počet pokusů na zvířatech.

K práci v laboratoři firma přidává mimo jiné umělou inteligenci, která jí pomáhá data analyzovat a vývoj léků tak urychlovat. „HeartBeat.bio je startup, ve kterém se prostřednictvím revoluční platformy potkává biotechnologie s hardwarovým inženýrstvím a umělou inteligencí,“ komentuje Roman Smola, spoluzakladatel fondu Tensor Ventures, jednoho z českých účastníků, který do firmy poslal peníze.

Financování má pomoct dokončit platformu, jejímž cílem je objevovat novou léčbu onemocnění, jako je infarkt nebo i genetické poruchy, srdeční problémy spojené s cukrovkou, ale také následků srdeční remodelace. Na kardiovaskulární problémy zemře ročně kolem 18 milionů lidí a nejčastěji vrozené vady jsou právě ty týkající se srdce.

„Věříme, že technologie společnosti HeartBeat.bio má skutečný potenciál přispět k efektivnějšímu vývoji léků na kardiovaskulární onemocnění,“ komentoval aktuální investiční počin Tomáš Maršálek, finanční ředitel i&i Biotech Fund.

Firma už získala ze soukromých i veřejných zdrojů 10 milionů eur, tedy skoro 250 milionů korun. Aktuální kolo, kterého se účastnily český i&i Biotech Fund a Tensor Ventures, zahrnuje i rakouský fond Invest AG a program Seed Rakouské propagační banky (AWS). Dohromady projektu všichni aktuální investoři v takzvaném pre-seedovém kole poslali 4,5 milionu eur, tedy skoro 111 milionů korun.