Vědci uřízli žábě nohu a obalili ji speciálním silikonem. Po roce a půl z rány vyrostla nová končetina

Luboš KrečLuboš Kreč

zaba-1

Foto: KENPEI/Wikimedia Commons

Drápatka vodní

0Zobrazit komentáře

Podle odhadů bude po roce 2050 jen v USA každý rok přes tři miliony lidí trpět problémy spojenými s buď chybějící, nebo vážně poškozenou končetinou, a to v důsledku cukrovky nebo poranění. Na celém světě to pak budou desítky milionů lidí. Přestože dorůstání údů je výsadou jen mála tvorů (a člověk mezi nimi není), nyní svitla i nám určitá naděje. Vědcům se podařilo „vypěstovat“ amputovanou nohu žábě a teď se chystají na savce.

Obojživelníkem, na němž experti Tuftovy univerzity z amerického Bostonu prováděli experiment, byla drápatka vodní, zhruba deseticentimetrová žába původně z Afriky, která má – co se regenerativních schopností týče – podobné vlastnosti jako člověk. Tedy nic extra, minimálně ve srovnání s kraby, jimž doroste klepeto, nebo s ploštěnci, které když přeříznete uprostřed, prostě si druhou polovinu dotvoří a vzniknou tak dva červi.

„Předchozí pokusy podnítit regeneraci končetin u modelů bez schopnosti regenerace vedly jen k omezeným úspěchům,“ vysvětlují autoři v úvodu studie, která vyšla v magazínu Science Advances. A dodávají, že zkoušeli nasadit elektrickou stimulaci, biomateriály či buněčnou transplantaci. Až poslední pokus, který proběhl na několika desítkách žab, se ukázal jako perspektivní. O co šlo?

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Poté, co vědci drápatkám amputovali zadní nohu, pahýl obalili na čtyřiadvacet hodin speciální silikonovou gázou, která obsahovala mix léků a přípravků, které měly podpořit tvorbu kolagenu, zbrzdit zánětlivost či uspíšit růst nervových buněk a tkání. Unikátní na výzkumu je, že silikonový obal obepínal ránu pouze jeden den, pak je vědci odstranili… a čekali. Už po pár týdnech bylo zřejmé, že jsou na stopě mimořádnému objevu, protože v místech, kde bývala noha, začalo „cosi“ rašit.

V podstatě kompletní noha, která reagovala na dotyk, měla prsty, pohybovala se a byla citlivá, dorostla po osmnácti měsících. „Zakrytí rány silikonem s tekutinou a se správnou kombinací léků může poskytnout potřebné signály, aby rozpohyboval proces regenerace,“ citoval britský deník The Guardian spoluautora experimentu Michaela Levina.

U savců včetně člověka je taková regenerace v přirozených podmínkách nemožná. Dětem například mohou dorůst konečky prstů, když o ně přijdou, lidská játra se mohou sama opravit, ale aby dorostla ruka, noha nebo ucho, to možné není. Mimo jiné kvůli příliš intenzivnímu hojení a tvorbě jizev. A přestože žáby mají obecně lepší schopnosti regenerace než savci, je toto mimořádné zjištění. Tým, který se o ně zasloužil, teď bude své experimenty provádět na savcích.

zaba-2

Foto: Tuftsova univerzita/Science.org

Proces růstu končetiny

Nemluví, jen makají. Ve skladech logistického giganta DHL budou pomáhat roboti od Boston Dynamics

Filip HouskaFilip Houska

boston-dynamics-1

Foto: Boston Dynamics

Skladový robot Stretch ve službách DHL

0Zobrazit komentáře

Nemluví, jen plní rozkazy – zdá se tak, že jde o ideálního zaměstnance pro místa, kde se jede ostošest. Například ve skladech logistického giganta DHL. Právě tam si vyzkouší práci jeden z pokročilých robotů americké firmy Boston Dynamics. Konkrétně stroj jménem Stretch, který používá silné s rameno s přísavkami, jež dokáže pohnout i paletami. Plány s ním má DHL poměrně velké.

Roboti značky Boston Dynamics patří nepochybně k tomu nejlepšímu, co moderní robotika nabízí. Ostatně se stačí podívat na humanoida Atlase, který vystřihne akrobatické kousky jako z učebnice gymnastiky, nebo rovnou na žlutého robotického psa Spota, jehož pokročilé schopnosti testují i na ČVUT nebo v Alze. Stretch je mezi nimi nejnudnější, ale aspoň teď získá legitimní práci.

Potenciál v jeho silném mechanickém rameni, které má uzvednout až třicetikilové náklady, vycítila mezinárodní logistická společnost DHL, od Boston Dynamics objednala flotilu těchto robotů v hodnotě 15 milionů dolarů. Chce je totiž nasadit pro repetitivní (a mnohdy fyzicky náročnou) práci ve skladech.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Jsme nadšeni, že můžeme ve spolupráci se společností Boston Dynamics nasadit v našich skladech její nejlepší robotiku. Robot Stretch řeší složité průmyslové problémy přes flexibilní automatizaci, kterou budeme moci replikovat a rozšiřovat regionálně i globálně,“ komentuje nové plány Sally Miller, šéf IT v DHL Supply Chain.

První roboti se ve vybraných skladech DHL napříč Severní Amerikou začnou objevovat na jaře. Pokud se osvědčí, začnou být nasazováni i do dalších skladů v průběhu několika příštích let. A jejich primární úkol? Vykládka kamionů. DHL však nevylučuje, že je postupem času bude používat i pro další činnosti – nespecifikuje však jaké.

Vzhledem k tomu, že má Stretch i speciální stožár, na kterém se nachází senzory a kamery pro pohyb, jsou možnosti jeho využití poměrně široké. Jakmile dokončí vykládku balíků z kamionů, může je následně i řadit do regálů ve skladech, případně odnášet na distribuční místa. Také se může osvědčit při uklízení poškozených balíků a palet.

Stretch má být navíc i velmi výkonný a jen tak se „neunaví“. Podle papírových specifikací má zvládnout přemístit zhruba 800 krabic za hodinu a na jedno nabití pracovat až osm hodin. Teoreticky to má odpovídat schopnostem lidského pracovníka, který ovšem do svého výkonu musí započítat proměnné, například únavu během směny.

Ostatně nahrazení lidského skladníka za toho robotického se řeší už dlouhé roky, přičemž i pandemie koronaviru, kdy lidé objednávali více zboží z internetu, čímž zatěžovali logistiku (a také sklady), ukázala, že prakticky neúnavných pracovníci jsou velmi cenní. Boston Dynamics ovšem uvádí, že žádnou úroveň automatizace nevyužívá stále okolo 80 procent světových skladů.