Dopravní prostředky, zařízení bankovních služeb, chytré telefony i automatické pračky. Počítače a jejich systémy jsou ve všem kolem nás. A všechny musel někdo naprogramovat. Aby však zařízení fungovala tak, jak od nich čekáme, je třeba část z nich pravidelně aktualizovat. To je ale velmi zdlouhavé a drahé. Vyřešit tento problém má velkou cenu – a právě na zjednodušení a zlevnění aktualizací takzvaných programovacích jazyků dostali vědci na Fakultě informačních technologií ČVUT grant ve výši 77 milionů korun.

Elektronická zařízení v sobě mívají schovaný čip (nebo víc), na kterém zjednodušeně řečeno běží netriviální program, který je řídí. I taková pračka, pokud chce vyprat prádlo podle zvoleného nastavení, potřebuje vyřešit velké množství složitých procesů, které musel výrobce naprogramovat. Na ČVUT se snaží jazyky, pomocí kterých se tak děje, zlepšovat.

Když pak takový programovací jazyk zastará, prakticky zestárne i celý přístroj. Aby jeho možnosti odpovídaly technologickému vývoji a očekávání uživatelů, je nutná aktualizace jazyka. Jenže takové změny jsou pro firmy extrémně finančně a časově náročné. A o to víc pak stojí výrobky a služby.

Když firma přijde s novou verzí jazyka, není to jen otázka vylepšeného programu. Je nutné také vytvořit veškerou dokumentaci, tedy manuály, návody, školení či třeba příklady na internetu, aby korespondovaly s novou verzí. Následně musí programátoři přepsat starý kód na nový, aby nové změny přístroj používal.

„Sečtou-li se náklady na tohle všechno, vychází nám ohromující částky. Například každá nová hlavní verze Javy (rozšířený programovací jazyk, pozn. red.) přijde Oracle na zhruba 50 milionů dolarů,“ vypočítává profesor Jan Vítek, který vede výzkumnou skupinu laboratoře v rámci prestižního Advanced ERC grantu.

Fakulta informačních technologií ČVUT se teď blíží k ukončení grantu. V jeho rámci pracuje právě na zefektivnění a zlevnění aktualizací programovacích jazyků a hledá řešení, jak jejich průběžně vyvíjené inovace co nejrychleji, nejsnáze a bez zbytečné chybovosti aplikovat. A ideálně celý proces zautomatizovat.

Tři miliony eur, v přepočtu 77 milionů korun, tu jdou především na platy odborného mezinárodního týmu, vývoj softwaru, ale i na nákup specializovaných a velmi výkonných serverů pro komplikované výpočty.