Prosadit se svými plodinami jako farmář na obřím čínském trhu není vůbec jednoduché. Zemědělci se navíc často nacházejí v chudých oblastech a mají tak náročný život. Mnoho z nich však začalo objevovat nový fenomén, který přináší do jejich byznysu zcela nové možnosti. Jde o živé vysílání toho, jak na svých farmách a polích pracují a během toho například popisují, co a jakým způsobem vlastně pěstují.

Živé streamování poprvé představilo před dvěma lety obří čínské internetové tržiště Taobao, které patří pod miliardovou Alibabu, a své produkty díky tomu prostřednictvím živého vysílání začalo představovat mnoho prodejců od módních značek po potraviny a postupně se ho chytili i farmáři z chudšího čínského venkova. Na Taobao už vysílá zhruba 100 tisíc pěstitelů, kteří díky tomu oslovují nové zákazníky.

Popularita streamujících farmářů dokonce roste tak závratným tempem, že se čínský internetový gigant Alibaba rozhodl, že otevře speciální program, který by chudým farmářům na venkově pomohl. Alibaba chce například přímo inkubovat kolem tisíce streamujících farmářů, kteří už nyní díky této příležitosti přichází na úplně nový zdroj příjmů.

Podle serveru Abacus dokázal jeden farmář díky streamování své práce prodat během pouhých 13 dní milion kilogramů svých pomerančů. Pěstitelka Chen Jiubei například na Taobao streamuje o tom, jak zpracovává a ošetřuje maso či vajíčka, a také vaří, čímž zároveň oslovuje nové zákazníky. Zatímco v Evropě nebo Spojených státech zatím nejsou světy live streamingu a e-commerce příliš propojené, v Číně jde o stále významnější oblast, na kterou naskakují vedle Alibaby také další firmy.

Švýcarská banka Credit Suisse letos vypočítala, že celý tento byznys má hodnotu 3 miliard dolarů, a pro šestadvacetiletého farmáře Liu Jin Yina to znamená, že s sebou do bambusových hájů a na rýžová pole nosí také svůj iPhone, se kterým vše, co dělá, přenáší stovkám milionů na internetu aktivních spoluobčanů. Podle magazínu NPR se letos Liu dostal na 200 tisíc odběratelů, kteří mu formou virtuálních dárků vyplácejí kolem 1 500 dolarů měsíčně, což je přes 33 tisíc korun. Na takový plat si nikdo z Liuových kolegů v jeho vesnici nepřijde.

Někteří lidé si chtějí prostřednictvím detailního pohledu na aktivitu jednotlivých farmářů ověřit, zda jsou jejich produkty například skutečně tak pěstované a ošetřované, jak se tvrdí, a nebo se zkrátka chtějí z ruchu velkoměst podívat na to, jak to vlastně vypadá na venkově, se kterým nemají žádný kontakt. V obou případech to nicméně vede u mnoha farmářů k významnému nárůstu objemu objednávek nebo odměn prostřednictvím jednotlivých platforem. Někteří z nich se dokonce stali internetovými celebritami.

Jde například o bratrskou dvojici, která chová hlodouny čínské, což jsou hlodavci žijící v bambusových porostech především v jižní Číně, a na každém videu vždy vymýšlí zábavné důvody, proč mají vybraného hlodouna sníst. Své vlogy vysílají na platformě Watermelon Video, kde se staly virálními a dokonce byla na základě jejich humorných scén vytvořena i mobilní hra. Navíc se díky tomu významně zvýšil prodej všech hlodavců, což inspiruje další pěstitele, aby úspěch čínských bratrů napodobovali a snažili se dát jejich byznysu nový rozměr.