Ochrana před blesky je poměrně jednoduchá. Pokud nechcete, aby udeřily do vašeho domu, opatříte stavení hromosvodem. Jestli nechcete, aby blesk trefil vás, nepůjdete v bouřce pouštět draka na kopec. K poměrně přímočarým řešením by se v budoucnu mohlo přidat i jedno mnohem sofistikovanější – ochrana laserem, který elektrostatický výboj usměrní.

Laserové paprsky nacházejí nespočet použití ve výzkumu, zábavě i průmyslu. Tým evropských vědců jejich potenciál rozšířil novým směrem. Výzkumníci namířili laser do oblak a změnili směr blesku v bouři. Výsledky své práce nyní uveřejnili ve vědeckém časopise Nature Photonics.

Využití laseru coby hromosvodu není novým konceptem, odbornou pozornost láká už od devadesátých let. Následně se vědcům povedlo usměrnit výboj v laboratorních podmínkách. Vědci však poprvé dokázali myšlenku převést ve skutečnost v podmínkách polních. Tedy vlastně horských, svůj bleskosvodný laser zkoušeli během předloňského léta na švýcarském vrcholku Säntis.

Praktický experiment na 2 504 metrů vysoké hoře spočíval v instalaci laseru v blízkosti 124metrového vysílače, který ročně zasáhne stovka blesků. Přístroj s výkonem jednoho kilowattu po spuštění do nebe vysílal tisíc pulzů za sekundu, reakce paprsku s molekulami v ovzduší následně vedla k vytvoření dráhy s nižším elektrickým odporem. Tento koridor vydrží pouze několik milisekund, stačí však k usměrnění dráhy blesku.

Foto: UNIGE

Snímky blesku lapeného laserem z vysokorychlostních kamer na sousedních vrcholech

Mezi červencem a zářím byl laser v provozu dohromady pouze šest hodin, přesto tímto způsobem vědci dokázali ovlivnit blesk čtyřikrát. Ke smůle nevědeckých nadšenců však byly podmínky pro zaznamenání jevu na video vhodné jen jednou. Vysokorychlostní kamery zachytily 24. července blesk, jenž se po laseru svezl v délce asi padesáti metrů.

Ačkoliv k naplnění především minulými dekádami oblíbeného hesla „poručíme větru, dešti“ je od pokusu ve švýcarských horách daleko, výsledky experimentu dláždí cestu pro rozšířenější využití laserových hromosvodů. Ty totiž mají mnohem větší potenciál zabránit ničivým dopadům přírodního jevu oproti už více než dvě století používaným kovovým tyčím.

„Kovové hromosvody chrání jen do vzdálenosti několika metrů nebo desítek metrů. My doufáme v to, že použitím dostatečně silného laseru tento rozsah navýšíme na stovky metrů,“ cituje francouzského fyzika a jednoho z autorů experimentu Auréliena Houarda deník Guardian. Spolu se svými kolegy tak přímo zmiňuje potenciální použití laserového hromosvodu například k ochraně letišť nebo startovacích ramp.

V takových lokalitách by totiž byla potlačena potenciální nevýhoda – kromě experimentální povahy a vysokých nákladů – tohoto řešení. Silný paprsek může oslnit piloty v oblasti, během pokusu tak byla letecká doprava nad Säntisem odkloněna. Právě zmiňovaná letiště nebo odpalovací plochy jsou však obvykle chráněné přísnými pravidly vzdušného provozu v jejich okolí, laserová ochrana by tedy neměla nikoho ohrozit.

Blesky ročně způsobí smrt tisícovek lidí, tým vědců ve své práci také cituje statistiky hovořící o bleskem způsobených škodách na majetku ve výši několika miliard dolarů každý rok. Teplota výboje se může pohybovat kolem 30 tisíc stupňů Celsia, pětkrát více než na povrchu Slunce. Naše planeta přitom každý den čelí klidně i čtyřiceti tisícům bouří.