Vědec z MIT vytvořil kyberkvětinu, která se díky propojení s robotem dokáže přemístit ke zdroji světla

Nela VítováNela Vítová

kyberkytka
0Zobrazit komentáře

Je pravda, že v roce 2018 pro nás už málokterá technologická novinka zní neuvěřitelně. Nové zprávy o samořiditelných i létajících autech nebo kolonizování Marsu čteme téměř každý den, a proto některé z nás jen těžko překvapí, že existuje něco jako kyberkvětina. Tu představil Harpreet Sareen, vědec z americké výzkumné univerzity MIT, který tvrdí, že města budou jednou napůl robotických rostlin plná.

Kyberkvětinu jménem Elowan představil Sareen se svým týmem letos v prosinci. Jde vlastně o úplně běžnou květinu vylepšenou o propojení pomocí drátů a elektrod s pohyblivým robotickým přístrojem, který ji umí dopravit ke zdroji světla. Při svém nápadu vědec využil vlastnosti květin, kterou je jejich přirozená schopnost komunikace s vnějším prostředím.

Květiny běžně reagují na okolní podmínky, jako jsou změny okolního světla, gravitace, mechanická stimulace či poškození, teplota a další vlivy životního prostředí. Právě k tomu, aby května reagovala, využívá bioelektrochemických signálů, které vede mezi pletivem a svými dalšími orgány, a díky tomu je poté schopna například pohybu.

Propojení přírody s technologií

Toho, že květiny jsou elektricky aktivními systémy, využil Sareen při sestavení své kyberkvětiny Elowan a propojil ji s technologií, která vylepšuje její stávající vlastnosti. V případě, že se rozsvítí světlo, květina vyvolá bioelektrochemické signály vedoucí do elektrod a základny s kolečky, na které je umístěn samotný květináč. Právě díky tomu ji poté robot jednoduše přemístí ke zdroji světla.

Elowan je však víc než jen pojízdná květina. Je to pokus o názornou ukázku toho, co může znamenat technologické vylepšení přírody. Robotická základna totiž funguje v symbióze s květinou a právě taková souhra přírody s umělou inteligencí může být využita pro zajištění lepší výživy, růstu i nových obranných mechanismů.

Využití biohybridů v budoucnosti

Pohybové centrum působí přesně tak, jak květina svými bioelektrochemickými signály určí. Tvůrce společně se svým týmem tvrdí, že jejich projekt je příkladem napůl živého a napůl umělého fenoménu, který bude v budoucnu pravděpodobně mnohem častější. Velké množství funkcí, které pro nás nyní zajišťuje elektronika, jako je například schopnost monitorovat okolní prostředí a následně sbírat data, pochází právě z přírody.

puma-1

Přečtěte si takéPuma opět začala prodávat chytré tenisky RS Computer z roku 1986, které mají zabudovaný krokoměrPuma opět začala prodávat chytré tenisky RS Computer z roku 1986, které mají zabudovaný krokoměr

Vědci nyní doufají, že pokud přijdou na přesný způsob fungování rostlin, dokáží je změnit na tzv. biohybridy, které se budou moci přizpůsobit své technologické části. Celá myšlenka kyberrostlin je zahrnuta pod projektem s názvem Cyborg Botany, který je založený na myšlence, jež tvrdí, že rostliny mohou tvořit základ některých technologických systémů nebo je dokonce i zcela nahradit.

Ačkoliv nyní využíváme rostliny většinou pouze jako plodinu, v některých asijských kulturách slouží například stromy jako mosty, protože přecházejí z jednoho břehu řeky na druhý. Další nevyužitý potenciál rostlin je také kupříkladu v tom, že dokáží monitorovat vnější prostředí, proto by mohly sloužit jako ukazatelé vodního znečištění a jednou tak nahradit uměle vytvořené senzory.

elowan–2

Foto: MIT Media Lab / YouTube

Čeští VRgineers představují novou verzi svých VR brýlí, které mají patentované čočky pro lepší zážitek

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

vrgineers

Foto: VRgineers

VR brýle XTAL od VRgineers

0Zobrazit komentáře

Už v létě, kdy česká společnost VRgineers představila nové brýle XTAL, šlo o jediné dostupné brýle pro virtuální realitu na světě, které měly horizontální rozlišení 5K, funkci AutoEye pro automatické přizpůsobení polohy čoček očím uživatele, zabudovaný senzor Leap Motion i ovládání hlasovými povely. Nyní VRgineers svůj špičkový produkt posouvají ještě dále, když do něj přidávají nové patentové čočky.

Nová verze brýlí XTAL přináší navíc non-Fresnelovy čočky, díky nimž má být zážitek z VR ještě věrnější, protože nové čočky umožňují menší zkreslení a maximální diagonální zorné pole 180 stupňů. VRgineers si je vyvinuli na míru poté, co na trhu nenašli žádné čočky, které by vyhovovaly jejich požadavkům.

vrgineers-xtal-vr-lenses

Foto: VRgineers

Čočky VR brýlí XTAL od VRgineers

VRgineers sídlící v pražských Holešovicích a s americkou pobočkou v Los Angeles proto založili společný podnik Join Venture VR Optics s izraelským optickým konsorciem, které se specializuje na vývoj a výrobu VR a AR optiky. Jeho výsledkem je zvládnutí procesu výroby tlustých free form čoček pro VR, které pomohly zmodernizovat brýle XTAL pro širší zorné pole, menší zkreslení a navíc využívají maximum pixelů displeje pro zlepšení panoramatického výhledu.

„Nové non-Fresnelovy čočky brýlí XTAL zajistí širší zorné pole a binokulární překrytí, větší tzv. sweet spot a mnohem menší zkreslení ve srovnání se současným modelem,“ vysvětluje Marek Polčák, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti VRgineers, čím se české brýle liší od konkurence. „To je pro naše zákazníky maximálně důležité. Při navrhování například nového automobilového modelu designér uvidí současně větší část vozu a více než kdy jindy se přiblíží obrazu z reálného života.“

bps-space2

Přečtěte si takéAmeričan Joe Barnard staví funkční repliky raket od SpaceX. Používá k tomu 3D tiskárny Josefa PrůšiAmeričan Joe Barnard staví funkční repliky raket od SpaceX. Používá k tomu 3D tiskárny Josefa Průši

Využití brýlí XTAL je ovšem celá řada. Ostatně VRgineers se snažili při vývoji vyjít vstříc všem potřebám průmyslových designérů a techniků, kteří při své práci vyžadují jak vynikající kvalitu obrazu, přesnost a široké zorné pole, tak zároveň snadnou integraci a bezpečnost dat. S VR brýlemi XTAL je tak možné virtuálně navrhovat, vytvářet, připravovat prototypy, ale také učit nebo školit, pro což běžné brýle pro virtuální realitu určené k hraní her nebo k zábavě nedostačují.

Do budoucna navíc VRgineers plánují využít know-how získané při vývoji VR čoček pro výrobu cenově dostupnější VR řešení, které nabídne i koncovým zákazníkům. Prozatím se zaměřují především na průmyslové využití virtuální reality, kvůli čemuž začala pražská firma spolupracovat také s mnoha specializovanými firmami, jako jsou Autodesk nebo NVIDIA, aby dosáhla co nejlepší softwarové i hardwarové optimalizace. Vylepšené brýle XTAL jsou v prodeji od dnešního dne za 4 900 eur (přes 125 tisíc korun) bez daně.