V listopadu se v Brně loučilo. V někdejším obchodním domě Prior, pozdějším Dornychu, který stojí hned vedle brněnského nádraží, se v průběhu měsíce konalo několik rozlučkových večerů, které daly staré hranaté budově navždy sbohem. Teď se začne bourat. Za tři roky by se pak v samotném centru Brna měl otevřít multifunkční projekt, který dostal jméno Dornych – jako upomínka na staré časy.

Plány na přeměnu území tu měla už společnost Tesco, která tu koupila někdejší obchodní dům Prior. Nakonec ale přestavbu území vzdala. Od britské firmy koupila budovu i s pozemky už v roce 2017 developerská společnost Crestyl, která se tak pustila do vůbec prvního projektu mimo hlavní město Česka. Nyní je to tu na spadnutí, a to doslova.

Staré obchodní centrum se na konci října uzavřelo a vyklízí se, pak ho čeká postupná demolice. Bourat se začnou sousední objekty, v lednu přijde na řadu hlavní budova. Demolice má probíhat čtyři měsíce, pak se začne stavět. Projekt bude rozložený v šesti mezi sebou propojených budovách na rozloze 33 tisíc metrů čtverečních, z níž 25 tisíc metrů by mělo zůstat veřejnou plochou. Crestyl tak v Brně staví de facto celou novou čtvrť, která se svými rozměry vyrovná dalším developerským projektům Crestylu jako je Hagibor či Savarin.

Ostatně Savarin se brněnskému Dornychu podobá patrně nejvíc. V Praze půjde o průchozí budovy s aktivním vnitroblokem. V Brně má namísto jednoho obřího projektu vzniknout částečně zastřešený volně přístupný veřejný prostor, kolem kterého vznikne šest menších budov. Ty budou mít maximálně sedm až osm pater.

Foto: Crestyl

+5

V nich se bude nacházet lifestylový NYX Hotel Brno se 170 pokoji. Dále tu má být 186 nájemních bytů a zhruba 50 tisíc metrů čtverečních kanceláří, restaurací, obchodů a služeb. Jednu budovu pak obsadí klinika EUC, která tu bude mít kromě ordinací také zázemí a dvě lékárny. A usadí se tu také Scott.Weber Workspace, který tu na více než pěti tisících metrech čtverečních plánuje největší coworkingové centrum v Jihomoravském kraji. Zázemí by tu mělo najít také 600 zaměstnanců společnosti, kteří budou mít k dispozici privátní pětisetmetrovou terasu.

Jídlo a pití tu bude hrát speciální prim. Budou tu dva různé koncepty. Samostatné provozy a vedle takzvaná food hall, tedy v podstatě moderní tržnice. Počítá se s bistry, restauracemi, bary, kavárnami, foodtrucky, klasickými hospodami i s jídlem do ruky.

Za návrhem stojí polské architektonické studio MTDI, které má za sebou například bratislavské multifunkční centrum Eurovea, kde jsou kanceláře, obchody, byty, restaurace, park a promenáda na nábřeží Dunaje. Polskému ateliéru pak v případě Dornychu sekunduje také jedno lokální (tedy brněnské) studio Arch.Design. Architekti samozřejmě mysleli i na urbanismus celého projektu, to znamená, že projekt bude napojený na současnou uliční síť, zachovali i oblíbenou myší díru, což je průchod pod nádražím.

Crestyl přitom počítá i s variantou, že právě nádraží tu jednou nebude. „Denně projde těmito místy sedmdesát tisíc lidí. Pokud dojde k přestěhování vlakového nádraží, o čemž se dlouhodobě mluví, nijak nám to neublíží, máme spočítané, že vytíženost projektu by zůstala stejná,“ uvedl před časem pro CzechCrunch šéf Crestylu Simon Johnson s narážkou na desítky let trvající dilema Brňanů, potažmo celého státu, zda zdejší hlavní nádraží přesunout, či nikoli.

Crestyl počítá s tím, že si celý projekt, který vyjde asi na sedm miliard korun, nechá ve správě, a to včetně nájemních bytů. Ty by měly být převážně menší, maximální rozloha počítá s 3+1. Cílit s nimi bude developer na mladé lidi a rodiny. Zároveň chce britská společnost dostat takové nájemce, kteří tu až dosud nepůsobí. V Brně by se tak mohly objevit nové obchodní značky.

Lákat je bude mimo jiné na udržitelný projekt, který počítá s dobíjecími stanicemi pro elektromobily a elektrokola, úsporným osvětlením, kolárnou a šatnami se sprchami v kancelářích. V místě by mělo docházet k plnému využití dešťové vody, a to nejen na závlahu zeleně, ale také na splachování. Umístěná tu budou tepelná čerpadla na bázi země-voda. To by mělo Dornychu snížit spotřebu až o čtyřicet procent ve srovnání s jinými obdobnými projekty.