Vedle Řípu vznikne terminál vysokorychlostní trati do Drážďan. Má splynout s přírodou a neplýtvat energií

Eliška NováEliška Nová

Terminál vysokorychlostní trati v Roudnici nad Labem

Foto: Rusina Frei architekti

Terminál vysokorychlostní trati v Roudnici nad Labem podle Rusina Frei architekti

0Zobrazit komentáře

Cesta z Roudnice nad Labem do Prahy dnes trvá vlakem kolem čtyřiceti minut. Že by se to dalo zvládnout za půlku času, zní jako sci-fi. Přesně za tak dlouho, tedy asi 19 minut, by ale měly vzdálenost mezi oběma městy překonat vlaky na vysokorychlostní železnici. Na cestě mezi hlavním městem, Ústím nad Labem a německými Drážďany má právě v Roudnici vzniknout nový terminál. Jak bude vypadat, už je jasné. V architektonické soutěži uspěli Rusina Frei architekti.

Terminál má fungovat jako brána do Podřipska, ostatně nachází se jen kousek od Řípu. Kromě samotného nástupiště architekti řešili i parkoviště, parkovací dům, servisní základnu a silniční napojení. „Vzhledem k bezprostřední blízkosti národní kulturní památky Říp jsou všechny nadzemní stavby terminálu redukovány na nezbytné minimum,“ líčí architekti. Z dálky bude terminál působit v podstatě jako most nebo pavilon v krajině.

Stavba je z ocelové konstrukce s vnitřní prosklenou odbavovací halou. Přístupná bude z obou stran trati. Na jedné straně na ni naváže prostor pro kryté stanoviště městské hromadné dopravy, taxi a K+R. Na straně druhé budou moci cestující nasednout rovnou na kolo, povedou odtud cyklotrasy do Roudnice, Terezína i na Říp. Před terminálem proto budou i stání pro kola. Venku má být piazzetta, tedy vydlážděný prostor s lavičkami, koši a osvětlením.

Uvnitř cestující najdou čekárnu s výhledem na Říp a České středohoří, ale i další služby. „V hale jsou volně rozmístěny zaoblené a částečně prosklené vestavby s infocentrem a prodejem lístků, prodejními stánky, toaletami a zázemím pro zaměstnance,“ pokračují v popisu architekti.

Terminál vysokorychlostní trati v Roudnici nad Labem

Foto: Rusina Frei architekti

Terminál vysokorychlostní trati v Roudnici nad Labem podle Rusina Frei architekti

Parkoviště navrhli architekti také po obou stranách trati tak, aby docházková vzdálenost k terminálu nebyla delší než 200 metrů. Jedno by mělo poskytnout 781 míst, druhé 751 míst. Na to by mělo navázat ještě jedno záchytné parkoviště s kapacitou dalších 720 míst. K dispozici bude ale i kryté zázemí pro auta, a to v podzemí – tam se vejde 750 aut. Dohromady budou moci v Roudnici zaparkovat tři tisíce aut.

Architekti dbali ale také na začlenění nového terminálu do krajiny. Místnosti určené provozu a údržbě mají být od krajiny odděleny zeleným valem. To znamená, že při pohledu z Řípu budou prakticky neviditelné. Parkoviště nemá být jen z betonu, auta budou stát na povrchu, který umožní vsakování i zadržování dešťové vody.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Na plochy stání budou použity různé formy zatravňovacích dlažeb, v případě záchytných a rezervních stání pak přírodně zpevněné povrchy, jako je například štěrkový trávník,“ uvedli Rusina Frei architekti s tím, že stání budou oddělena třímetrovými vegetačními pásy, kde porostou traviny, keře i stromy. Parkoviště má mít také dobíjecí stanice pro elektromobily.

Všechny budovy mají být energeticky mimořádně úsporné. K tomu pomohou zemní valy, vhodná orientace, ale i materiály, které mají dobré tepelně-izolační vlastnosti. „Budovy terminálu budou řízeně větrány, vytápěny a případně chlazeny. K tomu budou použity udržitelné systémy, které využívají rekuperaci a obnovitelné zdroje energií, jako jsou geotermální vrty a tepelná čerpadla,“ vysvětlují architekti ze studia Rusina Frei s tím, že vysokorychlostní železnice je perspektivní a udržitelný způsob mobility šetrný ke klimatu. Stejně šetrně přistupovali také k samotné trati. Tu by měly lemovat lesy, remízky a vsakovací poldry.

Už druhý terminál s konkrétní podobou

Terminál vznikne na připravovaném, zhruba šedesátikilometrovém úseku vysokorychlostní trati v Podřipsku. Poslouží jako přestupní uzel, proto zde také vznikne stanoviště pro MHD a parkoviště – nacházet se bude poblíž dálnice D8. Přestoupit bude ale možné i na regionální trať mezi Roudnicí a Staňkovem. Vlaky tudy pojedou rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Stavba by měla probíhat v letech 2027 až 2030.

Terminál vysokorychlostní trati v Roudnici nad Labem

Foto: Rusina Frei architekti

Terminál vysokorychlostní trati v Roudnici nad Labem podle Rusina Frei architekti

V dalších letech by měla trasa pokračovat až do Ústí nad Labem a později také do Drážďan. Do Ústí by se cestující měli dostat za třicet minut, do německého města pak za méně než hodinu. V plánech Správy železnic je také vysokorychlostní trať mezi Prahou, Brnem, Ostravou a Brnem a Břeclaví a pak také mezi Prahou, Hradcem Králové a polskou Wroclaví.

Terminál v Roudnici je přitom už druhý, který dostal konkrétní podobu. Soutěž byla vyhlášená také na terminál Praha-východ, který má stát u středočeských Nehvizd. Právě tady se bude trať větvit buď do Brna, nebo do Hradce Králové. Přestupovat se tu ale opět bude i na regionální železnici a na autobus. Pro auta tu bude parkoviště P+R, vejde se jich sem na tři tisícovky.

Nehvizdský terminál vznikne podle návrhu sdružení projekční společnosti Metroprojekt, která původně vznikla pro stavbu pražského metra, s architekty Jiřím Opočenským a Štěpánem Valouchem. Se stavbou by se mělo začít v roce 2025.

nadrazi-1

Vizualizace: Dousek-Záborský

Vítězná podoba chystaného terminálu vysokorychlostní železnice u Nehvizd

Podívejte se na novou Cibulku. Usedlost manželů Vlčkových promění architekti, kteří pracovali i na Pražském hradě

Eliška NováEliška Nová

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

Foto: Petr Hájek Architekti

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

0Zobrazit komentáře

Kdyby budovy mohly vyprávět, jeden z nejcennějších příběhů by řekla usedlost Cibulka, jejíž počátky sahají až do 14. století. Zažila třicetiletou válku, která ji zanechala poničenou, zase opravenou ji koupil pokladník královského berního úřadu Karel Schönfeld. Zažila ale i pasovského biskupa Leopolda Linharta Thun-Hohensteina. Ten ji nechal přestavět na klasicistní zámeček s rozsáhlým parkem. Dalším, kdo se významně zapíše do historie usedlosti, budou manželé Vlčkovi, kteří představili, jaká bude Cibulka budoucnosti.

Ředitel firmy Avast Ondřej Vlček a jeho žena Katarína měli od začátku v plánu přiblížit místo co nejvíce původní podobě. Nejblíže se tomuto přání v architektonické soutěži přiblížilo studio Petr Hájek Architekti. „Výsledek jsme vybrali s ohledem na to, že nejlépe kombinuje dvě hlavní priority – nejvhodnější možné budoucí využití areálu pro vážně nemocné děti a jejich blízké a zachování celé stávající části usedlosti s maximálním respektem k historii. Vybraná varianta je s ohledem na tato kritéria nejlepší,“ uvedl vedoucí projektu architekt František Brychta, který pracuje pro Nadaci rodiny Vlčkových.

Nadace nenechala nic náhodě a k výběru vítězného návrhu přizvala také Národní památkový ústav, podle kterého se podařilo dospět do „velmi utěšeného modelu“ plánované obnovy. Nyní čeká Vlčkovi proces změny územního plánu, která je pro projekt klíčová. Cibulku má v budoucnu obývat Středisko dětské paliativní péče s lůžkovým hospicem. Vlčkovi ale chtějí z místa udělat nejen moderní zdravotnické zařízení, ale také ho částečně vrátit veřejnosti. Část tak bude veřejně přístupná.

„Od začátku jsme to vnímali jako příležitost ke spolupráci na projektu, který je zajímavý a lidsky úžasný. Dali jsme do toho veškerý potenciál našeho týmu. Dopadlo to dobře a jsme moc rádi, že můžeme pokračovat,“ komentoval vítězství v soutěži Petr Hájek. Vítěze soutěže vybírali architekti i lékaři a samozřejmě také manželé Vlčkovi a ředitelka jejich Nadace Ivana Plechatá.

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

Foto: Petr Hájek Architekti

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

Stávající budovy mají po rekonstrukci sloužit jako kanceláře Nadace, sídlo tady ale bude mít i další organizace, za kterou Vlčkovi stojí, a to Zlatá rybka, která se rovněž soustředí na vážně nemocné děti. V historických budovách budou pokoje pro rodiče nemocných dětí, místnosti pro terapii, bistro nebo sál sloužící pro vzdělávání expertů, kteří pečují o nemocné děti.

To všechno by mělo být hotové v roce 2026, a to 22. října. Datum není vybrané náhodně. Souvisí již se zmíněným biskupem Thum-Hohensteinem, za jehož života dosáhla Cibulka největšího rozkvětu. Za čtyři roky uplyne 200 let od jeho úmrtí. Mezi prvními se má začít s opravou takzvaného domku zahradníka, kterou bude mít na starosti architekt Brychta. Začít by se s ní mělo už příští rok.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V domku vznikne kavárna. „V přilehlé zahradě vybudujeme také letní posezení a dětské hřiště, vše veřejně přístupné z parku,“ uvedla již dříve Plechatá. Nejprve bude kavárna ve spodním patře, hořejšek využije Nadace, než budou hotové historické budovy. Časem by se kavárna mohla rozšířit i do patra. Případně by tady mohla vzniknout klubovna nebo prostor pro komunitní akce.

Domek by se měl vrátit do podoby, kterou měl ve 20. letech 19. století. Tehdy ji mimochodem navštívil i sám císař, František I. To znamená, že budou v domku odstraněny všechny nepůvodní příčky, obnoví se zazděná okna i bohatě zdobené fasády. Někdejší ráz bude mít také zahrada, za jejímž kouzlem bude stát především jalovec virginský, který je ve střední Evropě ve větší velikosti vzácný, na Cibulce ale měl své místo.

„Chceme, aby Cibulka začala co nejdříve žít a sloužit místní komunitě a lidem, kteří chodí do okolního parku na procházky. Domek zahradníka je svou polohou pro kavárnu ideální, protože je přirozeně oddělený od zbytku usedlosti, jejíž rekonstrukce bude samozřejmě náročnější a bude trvat déle,“ vysvětlit již dříve Brychta.

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti.

ticketportal-mvp

Přečtěte si takéEstonci ovládli český ticketingový trh. Od Mafry kupují TicketportalEstonci ovládli český ticketingový trh. Po GoOutu a Ticketstreamu kupují od Mafry také Ticketportal

Nadace Vlčkových koupila chátrající usedlost v roce 2021. K tomu účelu vložili manželé Vlčkovi do nadace na začátku 1,5 miliardy korun s tím, že třetina půjde na nákup a rekonstrukci a první fázi provozu celého objektu a nadace. Projekt se nakonec s největší pravděpodobností prodraží.

Na Cibulce už probíhají nejnutnější práce. Hlavní budova získala provizorní střechu. Přibyly konstrukce, které podpírají zdi. To vše proto, aby se stav budovy ještě více nezhoršil. Není proto třeba mít obavy a jít Cibulku už teď navštívit. V bývalé konírně je k vidění pře finálních návrhů a také ten vítězný, od Hájkova studia. Hájek už několikrát pracoval na historických objektech. Na starosti měl například úpravy veřejných ploch horního náměstí v Olomouci, úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě, pracoval rovněž na Arcidiecézním muzeu v Olomouci.