Dobrý den, náš čtyřletý syn mi položil dotaz, na který jsem nedokázal vymyslet ani vyhledat jednoznačnou odpověď. Proto bych se rád zeptal vašeho týmu: Proč svíčka zhasne, když na ni fouknu? Ať už člověka napadne jakákoli otázka, skupina vědců se na ni vždy pokusí najít odpověď. Založili spolu projekt, který se jednoduše jmenuje Zeptej se vědce.

Covid přinesl i něco dobrého a tento projekt mezi takové věci patří. Vznikl totiž právě tehdy, během pandemie, kdy veřejným prostorem i mimo něj létalo kromě bacilů také spoustu polopravd a lží. Chemička Adéla Šimková byla tehdy na mateřské a strávila hodně času na telefonu jen proto, aby vysvětlovala to, co zaznívá v diskuzích, a dohledávala podklady pro všelijaká tvrzení.

Její kolegyně, Kristýna Blažková, měla tehdy nápad – rozjet komunikační most, který by překryl propast mezi laickou a vědeckou veřejností. Tak vznikl facebookový, instagramový a twitterový profil Zeptej se vědce, kam může kdokoli položit jakoukoli otázku a dostane na ni vyfutrovanou odpověď.

„Na úplném začátku nás bylo do deseti a ani jsme si nebyli jisti, že se někdo bude chtít ptát. Jen jsme to zkusili, protože jsme usoudili, že máme co nabídnout. Ještě ve dvaceti lidech jsme se organizovali v jedné skupinové konverzaci na Facebooku,“ líčí pro CzechCrunch Šimková. K ní a Kristýně Blažkové se přidala ještě Tereza Ormsby, která se ujala koordinování odpovědí, a tak má projekt jako zakládající členky tři ženy.

„To, že se občas skutečně někdo zeptal, jsme považovali za velký úspěch a ukazatel, že náš nápad není úplně mimo,“ dodává Šimková. Původně prý opravdu nečekali, že o dva roky později bude z projektu nezisková organizace, kde bude zapojeno přes dvě stě lidí a kterou budou sledovat desítky tisíc dalších.

Jen organizační tým dnes tvoří dvacítka lidí, která koordinuje chod projektu. Dalších asi sto jsou členové interního týmu a jsou součástí discordového serveru – tedy takové malé sociální sítě, kde členové komunikují. „Aktivita nebo kapacita odpovídačů se individuálně liší, takže část z nich tam chodí nepravidelně, po příchodu jsou však v kontaktu s tím, co se v projektu děje, a aktivně se zapojují do běhu. Další vrstva jsou takzvaní občasníci,“ popisuje Šimková.

Jde o lidi, kteří přislíbili součinnost v případě, že bude potřeba jejich odbornost. Skupina je eviduje jako e-mailové kontakty. Těch je asi další stovka. Zeptej se vědce ale buduje také spolupráce s různými výzkumnými institucemi. „Momentálně běží nábor nových členů, snažíme se rozšířit naše řady, abychom lépe zvládali pokrýt dotazy, které nám chodí. Zatím se nám přihlásilo úžasných devadesát nováčků,“ říká vědkyně.

Na dnešek jsme si pro vás připravili skoro až existenciální otázku – co když jsme všichni vzhůru nohama? 🤯

Helena vám vysvětlí, jak je to s polohou Země ve vesmíru. 🌌 pic.twitter.com/dZbhmrrZsP

— Zeptej se vědce (@Zeptej_se_vedce) October 12, 2022

Dotazů totiž chodí opravdu hodně. Na otázku, jak často na ně v Zeptej se vědce odpovídají, Šimková říká: „Pořád“. V současnosti chodí kolem šedesáti dotazů měsíčně. Nedávno jich ale bylo až devadesát. Tehdy skupina přistoupila k tomu, že zavedla měsíční kapacitu odpovědí.

„Pokud ji vyčerpáme, lidé mohou svůj dotaz poslat znovu další měsíc,“ vysvětluje chemička s tím, že konstantně mají vědci rozpracováno kolem dvou stovek odpovědí v různých fázích. Někde jde o zpracování zpětné vazby od odborníků, jinde o ladění formulací. V poslední době odesílají asi padesát odpovědí měsíčně, na většině pracují i víc než měsíc.

Délka zpracování záleží na tom, o jaký dotaz jde a zda má autor odpovědi na dané téma načtené. Někdy může jít o učebnicové znalosti, pak je to raz dva. Odpověď je třeba i za hodinu. Takových dotazů je ale menšina.

„Když se otázka týká tématu, které je méně probádané, nebo třeba vědní oblasti, která se zrovna rychle posouvá, je to náročnější. Řada dotazů je na pomezí odborností a dá nám zabrat spojit několik vědců z různých oblastí. Někdy může autorovi odpověď zabrat pět až deset hodin vědecké rešerše. Dohledávání informací v odborné literatuře je spíše pravidlem než výjimkou,“ říká spoluzakladatelka projektu.

Psaní odpovědí ale paradoxně není ta nejvíc časově náročná část. Někdy zabere dlouhou dobu najít vhodného vědce, protože jde třeba o oblast, kterou nemají dobře personálně pokrytou. Hodně času zabere i cizelování textu. Minimálně jeden další vědec z oboru odpověď připomínkuje, takže ji v podstatě odborně recenzuje, pak se řeší také stylistika a srozumitelnost odpovědi.

Jaká je nejbizarnější otázka, která přišla? „Těch je celá řada. Pro mě jako pro chemika šlo třeba o otázku o živé vodě. Velký úspěch měl dotaz, proč při vaření kolínek zalezou menší kolínka do větších. Kolegy také dost zaujala otázka, zda je pro naši imunitu prospěšnější cunnilingus (druh orálního sexu – pozn. red.), nebo Actimel. Dotazy jsou různorodé a neuvěřitelně originální,“ uvádí Šimková.

Největší úspěch má Zeptej se vědce na Twitteru a Instagramu. Liší se ale témata, která rezonují. Na Instagramu je mezi sledujícími například víc žen. Obecně také platí, že mimořádný ohlas mají témata, která se týkají dětí a jejich zdraví. Reakce jsou pozitivní ze všech stran, a to i od dalších vědců, kteří skupině fandí.

„Něco si přej!“ pobízí přátelé, zatímco sfoukáváte svíčku na svém narozeninovém dortu. 🎂

Pokud jste si přáli pochopit, proč ta svíčka pak zhasne, tak jste na správné adrese. 💁‍♂️ pic.twitter.com/VgMQ0Rd9IC

— Zeptej se vědce (@Zeptej_se_vedce) August 20, 2023

Projekt nicméně daleko přesáhl to, co na jeho začátku zakladatelky očekávaly. Proto teď také rozjely kampaň na serveru Donio. Chtějí z ní zaplatit především koordinátora. „Doposud jsme dělali všechno čistě na dobrovolnické bázi. U vědců to ale znamená, že když dopisujete grant nebo publikaci, nemáte na věci kolem čas a z projektu se přechodně vypnete. V menším objemu práce jsme to vzájemně vykryli, projekt ale narostl do rozměrů, že výpadek odpovědné osoby z organizačního týmu se vykrývá špatně a hodně to projekt bolí,“ popisuje Šimková.

„Proto jsme se rozhodli jít cestou placeného člena týmu, který nám ostatním bude dělat servis, nebude odpadávat a zachová se potřebná kontinuita,“ dodává s tím, že finance pomohou zajistit udržitelný růst projektu. V plánu mají vědci vybrat 200 tisíc korun, do konce zbývají ještě dva týdny.

Stálice v nejistém světě plném otázek

Nikdy se ale projekt patrně nedostane do té fáze, aby ho vědci nedělali zadarmo ve svém volném čase. Vědkyně říká, že kdyby měli zaplatit všechny, kteří na otázky odpovídají, pak by se nedoplatili.

„Je to příliš sofistikovaná a časově náročná práce příliš velkého množství lidí. Chceme ale profesionalizovat vnitřní strukturu a zaplatit lidi, kteří se budou starat o koordinaci naší činnosti, komunikaci navenek a sociální sítě,“ dodává spoluzakladatelka.

V plánu jsou také různé benefity pro členy projektu, zejména pak ve formě workshopů na rozvoj dovedností spojených s komunikací vědy. Zeptej se vědce se tak pomalu stává stálicí v nejistém světě plném otázek.

A jak že to tedy je s tou svíčkou? Minutová odpověď zní, že ke zhasnutí dojde odfouknutím plamene mimo knot a jeho skokovým ochlazením. Mírné fouknutí do plamene svíčky může naopak plamen zvětšit, díky nadbytku okysličovadla. Vědci ale vždy chystají ještě dlouhý rozbor k odpovědi. Ten už najdete na sítích. A pokud vás zajímá něco jiného, pak se Zeptejte vědce.