Velké ambice v malé krabičce. Startup hledá s umělou inteligencí druhou nejsmrtnější rakovinu
Tři odborníci na technologie z Brna se rozhodli využít svých zkušeností z byznysu i výzkumu. Teď svůj projekt dostávají nemocnic.
Na první pohled je to malé zařízení, které se vedle velkého přístroje spíš ztrácí. Ale krabička o velikosti zhruba 10 na 20 centimetrů, kterou v Česku začal rozšiřovat brněnský startup Maia Labs, má velké ambice – chce pomoct zvrátit nepříjemné statistiky ohledně rakoviny tlustého střeva. Rovnou při vyšetření lékaře upozorňuje na abnormality, které můžou v budoucnu ukazovat na nádor.
To, co je zajímavé, není viditelné na samotné zmíněné krabičce, ale na monitoru, na který hledí lékař při kolonoskopii. Umělá inteligence analyzuje vše, co vidí specialisté při běžném vyšetření. Dokáže lékaře upozornit i na špatně znatelné abnormality. Dělá to v reálném čase, tedy přesně ve chvíli, kdy k vyšetření dochází. A pak mimo jiné pomáhá třeba i se závěrečnou zprávou, kterou lékař po vyšetření jinak běžně musí sepsat.
„Na trhu existuje mnoho firem a startupů, které používají umělou inteligenci pro čtení snímků a detekci,“ říká Lukáš Loun, CEO a zároveň jeden ze spoluzakladatelů. A popisuje, že technologie v jeho projektu je postavena na jiném principu učení a zpracování. Systém v Maia Labs se totiž neučí na obrázcích, ale na videích. A díky tomu se má učit rychleji.
„Rozdíl je stejný, jako když vám řeknu, ať se naučíte lyžovat z fotek. Nějak se to naučíte. Ale k pochopení potřebujete spoustu fotek s popisy. Nebo vám dám video, kde uvidíte jednotlivé pohyby včetně dynamik. To pochopíte mnohem rychleji a taky bez chyb,“ přirovnává Loun. A svá slova dokládá výsledky. Zařízení nazvané Maia Box je v sedmi nemocnicích v Česku a na Slovensku. Pilotní nasazení firmě oficiálně založené v srpnu loňského roku už přineslo víc než milion korun. Mladá společnost spolupracuje s fakultními zařízeními i Českou gastroenterologickou společností.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsČesko bylo dlouho zemí s vůbec nejvyšším výskytem nádorů tlustého střeva na světě. Díky bezplatnému preventivnímu vyšetření se statistiky o něco vylepšily, nicméně tato rakovina je v Česku ročně diagnostikována 7,5 tisíce pacientů a téměř 3,4 tisíce lidí nemoci podlehne. V Evropě pak tato nemoc způsobí úmrtí každé tři minuty a je to druhá nejsmrtnější varianta rakoviny.
Kolonoskopické vyšetření dokáže odhalit problémy, zakladatelé Maia Labs však vysvětlují, že podle statistik i zkušený lékař nevidí kolem 20 procent útvarů, které se můžou rozvinout v nádor. Maia má zvýraznit oblasti, které vypadají problematicky. Podle tvůrců pomáhá s detekcí, klasifikací a měřením rizikových nálezů, ale také zánětlivých onemocnění tlustého střeva, jako je například Crohnova nemoc. A využívá k tomu mimochodem i aktuálně všude skloňované dialogové systémy, jako je ChatGPT.
„Používáme stejný princip jako velké jazykové modely, kde se ChatGPT dívá do minulosti v textu, aby pochopil kontext. Stejného principu využíváme my, kdy dokážeme efektivněji extrahovat informace z předchozích snímků videa. Tím dokážeme zvýšit kvalitu samotného videa, lékař vidí mnohem kvalitnější obraz v reálném čase než bez použití našeho zařízení, ale především posouváme kvalitu detekcí,“ říká Loun.
„Naším cílem je v budoucnu učit náš systém autonomně bez pomoci lékaře, ale pouze z lékařských zpráv a video záznamu z vyšetření,“ vysvětluje Michal Hradiš, další ze spoluzakladatelů.
Kromě Louna a Hradiše (nyní CTO) je spoluzakladatelem medicínsko-technologického startupu také Petr Musil, který má na starosti vývoj a výzkum. Dohromady se můžou pochlubit zkušenostmi z různorodých profesí z byznysového prostředí, průmyslu, dopravy i akademické půdy. Zařízení s umělou inteligencí vyvinuli spolu a navrhli ho tak, aby mohlo být připojeno ke všem stávajícím modelům endoskopů.
Maia Box je prý postaven na stejné architektuře jako AI moduly umělé inteligence v prvních Teslách, je to tedy malý průmyslový počítač s velkým grafickým výpočetním výkonem. „Je dvakrát výkonnější než MacBookPro M a má desetkrát nižší spotřebu než podobné výkonné počítačové alternativy,“ říká Loun. Na projektu zakladatelé pracují zhruba rok a vložili do něj jednotky milionů korun. S výjimkou jednoho grantu, který získali, zatím peníze směřovaly od nich. Zakladatelé ale aktuálně řeší pre-seedovou investici.
Zatím se systém dál učí. Potřebuje ještě dál vyvíjet a cílem dalších instalací je sbírání záznamů z vyšetření a vytváření datasetů pro další fáze. Loun věří, že byznysově se už ukázalo, že zájem o jejich zařízení je. Služby by si měly nemocnice a zdravotnická zařízení předplácet, cílem však prý je, aby si technologii mohly dovolit i malé ambulance. Pokud vše bude fungovat, umělá inteligence mimo jiné zajistí rychlejší vyšetření. A to by zas mohlo zkrátit čekací lhůty na něj. Ty teď běžně dosahují až čtyř měsíců.