Nečekaná pandemie s sebou přinesla celou řadu změn, omezení i novot. Jak ale ukazuje třeba Londýn, koronavirus má potenciál zcela proměnit i prostředí měst. Primátor Londýna Sadiq Khan nyní oznámil, že zavře rozsáhlé části anglické metropole pro automobilovou dopravu, aby se lidé mohli po městě bezpečně pohybovat pěšky či na kole a až poté případně sáhli po městské hromadné dopravě.

Jedna z největších iniciativ omezující automobilový provoz na světě uzavře v Londýně celou řadu hlavních dopravních tepen. Auta se nebudou moci pohybovat po hlavních ulicích mezi London Bridge a čtvrtí Shoreditch, mezi oblastmi Euston a Waterloo či mezi Old Street a čtvrtí Holborn. Všechna tato dopravní spojení budou vyhrazena pouze pro chodce, cyklisty a autobusy.

Khan navíc nechce zůstat jen u toho. Jedná i s místními samosprávami a podobné restrikce by chtěl uvalit rovněž na další menší silnice v Londýně. Autům by mohl být zapovězen vjezd i třeba na mosty Waterloo Bridge a London Bridge.

Dominanty Londýna

Po dobu největších omezení v rámci boje se šířením nákazy koronaviru se hustota dopravy v Londýně snížila až o 60 procent. Vedení města se ale bojí, že rozvolnění opatření povede k opětovnému obnovení dopravních zácp, k nebezpečnému zaplnění prostředků hromadné dopravy a obecně k přetlaku lidí v ulicích.

Právě proto je podle expertů v rámci boje s epidemií klíčové, aby se lidé naučili do práce chodit pěšky či jezdit na kole, protože pohyb v přeplněném MHD a v dopravních zácpách je velkým rizikem. Není tedy až tak překvapivé, že starosta Londýna nastalou situaci označil za největší výzvu v dějinách londýnské hromadné dopravy.

„Jak jsou karanténní opatření poměrně uvolňována, zachování bezpečné společenské vzdálenosti ve veřejné dopravě bude vyžadovat monumentální úsilí všech Londýňanů. To znamená, že musíme minimalizovat počet lidí, kteří používají veřejnou dopravu. A nemůžeme dopustit, aby byly cesty hromadnou dopravou nahrazeny používáním automobilů, protože naše silnice by se okamžitě staly nepoužitelně zablokovanými a došlo by k toxickému znečištění ovzduší,“ popisuje.

Vyšší poplatky za automobilový vjezd do města

Řešením této nelehké situace je právě hromadný přechod lidí k dojíždění na kole či chození pěšky – londýnská hromadná doprava totiž dokáže při zachování bezpečného dvoumetrového rozestupu mezi lidmi obsloužit asi jen 15 procent dojíždějících.

Práce na uzavření inkriminovaných silnic má začít okamžitě a město má být tímto způsobem přetvořeno v horizontu následujících šesti týdnů. Automobilový provoz chce londýnský starosta tlumit také zvýšením poplatku za vjezd do centra města (tzv. congestion charge), a to z 11,50 na 15 liber (ze zhruba 350 na 460 korun).

V Londýně dostanou cyklisté větší prostor

Hlava Londýna však obyvatele varuje, že změny budou bolestivé. „Pokud chceme zajistit, aby byla doprava v Londýně bezpečná, a udržet Londýn konkurenceschopným v celosvětovém měřítku, nemáme jinou možnost, než londýnské ulice rychle přetvořit tak, aby sloužily lidem,“ říká Khan, který stojí v čele Londýna od roku 2016.

„Zajistíme, aby oživení našeho města bylo zelené, a vypořádáme se s toxickým znečištěním, což je zcela zásadní pro to, abychom jednu krizi veřejného zdraví pouze nenahradili jinou. Vyzývám všechny čtvrti, nechť s námi spolupracují, aby toto bylo možné,“ zmiňuje Khan chystané plány.

Nejde jen o Londýn

Londýn není se svými iniciativami na tomto poli úplným unikátem. Ačkoli opatření londýnského starosty vynikají svým rozměrem, v Evropě i ve světě se objevují i další iniciativy, jak města přetvořit ve zdravější prostředí, které upřednostňuje bezpečný pohyb pěšky či na kole. Tento vývoj je v moderní společnosti přirozený, ale nastalá koronavirová situace pozitivní vývoj podle všeho urychlí.

Jak popisuje deník The Guardian, velmi ambiciózní plán má například italský Milán, který chce jen za léto přetvořit 35 kilometrů silnic v prostředí vhodné pro pohyb pěších a cyklistů. Pařížská starostka pak alokovala 300 milionů eur (8,3 miliardy korun) na vybudování sítě cyklopruhů, z nichž mnoho bude kopírovat aktuální trasy linek metra a uživatelé tak díky nim získají přímou alternativu k hromadné dopravě.

Takovéto kroky ve prospěch bezemisní přepravy ale nejsou jen evropskou specialitou a za pozornost stojí například také iniciativa kolumbijské metropole Bogotá. V hlavním městě jihoamerického státu je systém zhruba 120 kilometrů silnic, které jsou běžně jeden den v týdnu vyhrazeny cyklistům. Nyní budou tyto silnice určeny cyklistům trvale a otevřeno bude dalších 75 kilometrů cyklopruhů, které mají za cíl snížit zácpu ve městě a zlepšit v něm čistotu ovzduší.