Větrné elektrárny mají potenciál stát se spolu s těmi solárními a dalšími zdroji obnovitelné energie základem energetické soběstačnosti pro řadů států. S jejich rostoucím počtem však bude časem nutné řešit i jejich co možná nejekologičtější likvidaci. Především u problematických obřích lopatek vyrobených z kompozitních materiálů.

Na délku měří 30 až 40 metrů, a když se do nich pořádně opře vítr, jsou schopny se pohybovat rychlostí až 300 kilometrů v hodině. Řeč je o listech vrtulí větrných elektráren, které jsou nejčastěji vyrobeny z jediného kusu lehkého, ale vysoce odolného sklolaminátu či z jiných kompozitních materiálů. Ty sice nabízejí maximální účinnost, zároveň jsou však jednou z největších slabin celé technologie z pohledu její udržitelnosti.

Předpoklady hovoří o tom, že v roce 2030 bude každoročně v Evropě demontováno zhruba 5 700 větrných turbín, což znamená spoustu obřích sklolaminátových kusů, se kterými bude nutné určitým způsobem naložit. Jenže ekologická likvidace takového odpadu je velmi problematická, a tak prozatím končí rozřezané vrtule na skládkách.

Ve Španělsku však vznikla první specializovaná společnost svého druhu v Evropě, která chce vracet materiál, ze kterého jsou lopatky vyrobeny, zpět do oběhu. Firma EnergyLOOP, založená španělskou energetickou společností Iberdola, má v plánu vybudovat závod, ve kterém nebudou lopatky likvidovány, ale recyklovány.

Závod vznikne na severu země, v regionu Navarra, který byl zvolen ze strategického důvodu. Právě zde je totiž koncentrováno nejvíce větrných elektráren v celém Španělsku.

EnergyLOOP počítá s tím, že během deseti let zainvestuje do závodu až 10 milionů eur, tedy přibližně 247 milionů korun a vytvoří v regionu až stovku nových pracovních míst. Náplní závodu by mělo být především drcení lopatek a využívání vzniklého produktu v sektorech, jako je energetika, letecký a automobilový průmysl, při výrobě textilu, v chemickém průmyslu či ve stavebnictví.

Foto: Foto: Depositphotos

Problematický je i transport desítky metrů dlouhých dílů

Že lze s lopatkami nakládat kreativněji než je jen ukládat na skládkách, dokazuje hned několik projektů. Ty méně nápadité zvolily pyrolýzu, která však řeší jen dílčí část problému. O něco nápaditější jsou snahy o využití lopatek při stavbě protipovodňových zábran a valů. Tou vůbec nejlepší cestou je však pokoušet se o recyklaci materiálu, ze kterého jsou lopatky vyrobeny.

Americká společnost GE Renevable Energy testuje ve spolupráci se stavební firmou Holcim využití drti jako paliva při výrobě cementu. Zároveň ji přidává i přímo do cementové směsi. Další možností je myslet na případnou recyklaci již během výroby lopatek.

Tímto směrem se chce vydat několik společností provozujících větrné elektrárny, mezi kterými jsou například španělsko-německá Siemens Gamesa či dánské firmy Orsted a Vestas.