Každé technologii se na začátku alespoň částečně přisuzuje potenciál změnit svět k dobrému – a umělá inteligence není výjimkou. Proti přehnanému technologickému optimismu však nestojí jen román 1984 George Orwella, ale i realita v zemích jako Čína, kde úřady používají umělou inteligenci ke sledování a hodnocení poslušnosti místních. K něčemu podobnému se nyní chystá i Írán, který chce technologii nasadit pro hlídání toho, jestli ženy správně nosí šátek hidžáb.

Íránská vláda má v plánu technologii rozpoznávání obličejů využívat ve veřejné dopravě k identifikaci žen, které poruší přísné nařízení o povinném nošení hidžábu, kterým si zahalují vlasy, krk, ramena a dekolt. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Rozhodnutí navazuje na dekret vydaný v srpnu konzervativním prezidentem islámské země Ebráhímem Raísím, který zpřísnil pravidla pro oblečení žen. Tajemník íránského Úřadu pro podporu ctnosti a prevenci neřestí v nedávném rozhovoru oznámil, že vláda plánuje využívat sledovací technologii i na dalších veřejných místech.

Ve veřejné dopravě tamní zákony segregují ženy od mužů, stejné je to na spoustě jiných veřejných místech, například ve škole, v posilovnách nebo na plážích, píše íránský zpravodajský web Iran International.

Podle nařízení bude trestem za porušení pravidel pokuta. Kromě toho bude vládním zaměstnankyním hrozit výpověď, pokud jejich profilové fotky na sociálních sítích nebudou odpovídat islámským zákonům.

Foto: Depositphotos

Dodržování zákonů vůči ženám bude v íránské MHD kontrolovat umělá inteligence

Od roku 2015 íránská vláda postupně zavádí biometrické průkazy totožnosti, jejichž součástí je čip, který uchovává údaje, jako jsou snímky oční duhovky, otisky prstů a snímky obličeje. Výzkumníci se obávají, že se tyto informace budou nyní úřady spolu s technologií rozpoznávání obličejů využívat k identifikaci lidí, kteří porušují nařízení ohledně oblékání, a to jak na ulicích, tak v kyberprostoru.

„Íránská vláda si už dlouho pohrává s myšlenkou využívat rozpoznávání obličejů k identifikaci osob, které porušují zákon,“ uvedla Azáde Akbaríová z Twentské univerzity v nizozemském Enschede. Tamní režim podle ní kombinuje násilné staromódní formy totalitní kontroly převlečené do nových technologií.

„V této národní bance biometrických údajů je nyní velká část íránské populace, protože mnoho veřejných služeb začíná být závislých na biometrických průkazech totožnosti,“ řekla Akbaríová. „Vláda tak má přístup ke všem tvářím – ví, odkud lidé pochází, a může je snadno najít. Osoba na virálním videu může být identifikována během několika sekund,“ dodala.

„Prezident Raísí je skutečný ideolog,“ uvedla Annabelle Srebernyová, emeritní profesorka Centra íránských studií na londýnské univerzitě SOAS. „Írán čelí strašlivým ekonomickým a ekologickým problémům. Míra inflace nyní dosahuje 50 procent, vláda se ale rozhodla zaměřit na práva žen,“ vysvětlila. „Myslím si, že je to nedílná součást selhávající vlády, která tyto obrovské infrastrukturní, ekonomické a environmentální problémy prostě neřeší. A ženy jsou považovány za měkký cíl,“ uzavřela.

V Íránu zákon ženám ukládá nosit na veřejnosti hidžáb od islámské revoluce z roku 1979. V průběhu let však mnoho íránských žen toto pravidlo porušilo a zároveň posunulo hranice toho, co představitelé íránských úřadů považují za přijatelné oblečení.

Nové nařízení vstoupilo v platnost měsíc po Národním dni hidžábu a cudnosti, který vyvolal rozsáhlé protesty žen. Na sociálních sítích sdílely videa, na nichž se objevují v ulicích, autobusech a ve vlacích bez pokrývky hlavy. Íránské úřady na protesty v posledních týdnech reagovaly zatýkáním, zadržováním a vynucováním doznání v televizi.

Některé z žen, které policie ve sváteční den zatkla za porušení nového nařízení, identifikovala na videích sdílených na internetu. Zachycují, jak je spoluobčané ve veřejné dopravě obtěžovali kvůli tomu, že neměly správně nasazený hidžáb.

Osmadvacetiletou Sepíde Rašnovou třeba zatknuli poté, co se na sociálních sítích rozšířilo video, ve kterém kvůli „nevhodnému oblečení“ čelí nadávkám spolucestující. Podle skupiny pro lidská práva Hrana Rašnovou po zatčení zbili a donutili ji, aby se cestující, která jí nadávala, omluvila v televizi.

Nejde přitom o první podobný případ. V roce 2014 íránské úřady odsoudily několik občanů, tři muže a tři ženy, k jednomu roku vězení a 91 ranám bičem poté, co video, na němž v Teheránu tančí na píseň Happy od Pharrella Williamse, získalo více než 150 tisíc zhlédnutí.

S přispěním ČTK.