Bájný loupežník Robin Hood úřadující v lese Sherwoodu měl silnější i slabší chvilky a byly momenty, kdy nad ním měl nottinghamský šerif navrch. Jeho elektronický jmenovec z 21. století právě teď jednu takovou krizovou hodinu prožívá – burzovní aplikace Robinhood přitáhla miliony lidí k obchodování s akciemi, jenže ti s prvními náznaky ekonomického ochlazení utlumili svou aktivitu. A tak musí propouštět a hlásit výsledky, které mají daleko k euforii.

Nejnovější blogový příspěvek zakladatele a šéfa Robinhoodu Vlada Teneva se nečte zrovna dobře: „Milý Robinhooďáci, v rámci větší reorganizace firmy jsem právě oznámil, že budeme redukovat počet našich zaměstnanců zhruba o 23 procent. Přestože se to dotkne zaměstnanců ze všech oddělení, změny se projeví především v provozní, marketingové a programové sekci.“

A Tenev, který si za svůj byznysový cíl vytkl demokratizaci investování, pokračuje: „Dříve v letošním roce jsem oznámil, že propustíme devět procent pracovníků a že se soustředíme na větší provozní disciplínu uvnitř firmy. Bohužel to nestačilo. Od té doby jsme svědky dalšího propadu makroekonomického prostředí, inflace je na čtyřicetiletém maximu a trh s kryptem se zhroutil. To vše dále snížilo obchodní aktivitu našich klientů a objem prostředků, které jsou v naší správě.“ Celkem Robinhood pouští k vodě na tisíc lidí.

Současně s tím Robinhood zveřejnil výsledky za druhý kvartál roku 2022. Ani ty nedávají mnoho důvodů k velkému optimismu, ačkoli ryze bídné čtení to není. Ztráta byla 292 milionů dolarů, což je ale o 100 milionů dolarů méně než mezi lednem a březnem. Celkové tržby vzrostly o šest procent na 318 milionů dolarů, jenže dramaticky tomu pomohly zvýšené bankovní úroky, příjmy z transakčních poplatků naopak o sedm procent klesly. Snížily se také provozní náklady, jenže dolů šel i počet aktivních uživatelů, a to o 1,9 milionu na 14 milionů. V plánu ale prý je být do konce roku na černé nule.

Na burzu vstoupil Robinhood loni v létě. Patří k firmám, na které ekonomické ochlazení zvýrazněné válkou na Ukrajině a dramatickým růstem cen energií těžce dolehlo – patří totiž mezi mladé technologické společnosti, které jsou ztrátové a které se v minulosti zaměřily na růst, ale nikoli na generování zisku. Takovým titulům se ale v těžších dobách nedaří, zvlášť když na rozdíl od časů pandemie výrazně zdražují peníze. Akcie Robinhoodu jen letos ztratily 50 procent své hodnoty.

Opačným příkladem a také celkem překvapivým je Uber. Ten už lze jen stěží označit za vysloveně mladou technologickou společnost, protože jeho kořeny se datují k roku 2009, nicméně na burze v New Yorku se s jeho akciemi obchoduje teprve třetím rokem. A také byl po většinu času výrazně ztrátový. V úterý nicméně jeho šéf Dara Khosrowshahi analytikům oznámil, že ve druhém kvartálu firma dokázala vygenerovat pozitivní cashflow na úrovni 382 milionů dolarů. To je v její třináctileté historii milník.

Jak uvádějí Financial Times, „do této chvíle Uber spálil 25 miliard dolarů na své cestě za rychlou globální expanzí“. Celkem za druhé čtvrtletí Uber utržil osm miliard dolarů, což je o 105 procent víc než před rokem, kdy na něj těžce doléhala pandemie. Hodně mu nyní pomohla i služba na rozvoz jídel Uber Eats. Ve finále ale Uber i teď skončil formálně ve ztrátě 2,6 miliardy dolarů, hlavně kvůli nepříliš vydařeným investicím do startupů jako Zomato nebo Aurora.

Obecně ale Uber překvapil, protože jeho oznámení bylo plné optimismu v tom směru, že lidé i přes ekonomický útlum s ním chtějí jezdit a že se mu také daří nacházet nové řidiče, což byla dlouhodobě jeho velká slabina. Akcie reagovaly na výsledky silným růstem.