Kultovní snímek Vetřelec je ztělesněním nočních můr z kosmu. Děsivé stvoření s biomechanickým tělem a protaženou lebkou zakončenou sadou tesáků s neustále ukapávajícími slinami, které má navíc místo krve kyselinu, se nesmazatelně vepsalo do paměti každému, kdo první film z roku 1979 viděl. A jeho skalní fanoušci dobře vědí, že za vizuálním zhmotněním této vesmírné obludy stál švýcarský umělec Hans Rudolf Giger, který zároveň založil směr biomechanického surrealismu. Jeho fascinující a velmi znepokojivá tvorba je od 11. června k vidění v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou.

Gigerovi, který se nikdy netajil tím, že ho vždy fascinovalo dílo umělce Salvadora Dalího, vděčíme za naše pestré noční můry, ale také za obrovský přínos nejen filmové tvorbě. Právě noční můry byly to, co umělce na jeho originální tvůrčí styl přivedlo. Kolem roku 1970 se mu totiž zdál sen, na základě kterého vytvořil obrázkovou knihu Necronomicon. Ta se o několik let později dostala do rukou Ridleyho Scotta, který se rozhodl, že Giger navrhne podobu jeho Vetřelce.

Umělec vytvořil nejen jeho vzezření, ale zabýval se také vývojovým cyklem tohoto kosmického tvora – od jeho vylíhnutí z vejce až po přisátí na obličej oběti, aby do ní vložil zárodek, který v těle hostitele v krátkém čase dosáhne dospělosti. Znepokojivá atmosféra, která z Gigerova díla pramení, je přisuzována jeho zkušenosti s druhou světovou válkou. Sám Giger v některých rozhovorech mluvil o tom, že když vyrůstal, cítil strach svých rodičů. Ten ve společnosti přetrval v období studené války, zhmotnil ho tak ve své tvorbě.

Foto: Alšova jihočeská galerie / Hans Rudolf Giger

Giger stál za vznikem biomechanického surrealismu

Švýcarský umělec byl zapojen rovněž do realizace filmu Duna v podání režiséra Alejandra Jodorowského, který však bohužel nikdy nespatřil světlo světa. Nicméně Giger pro něj vytvořil impozantní vizuální ztvárnění rodu Harkonnen včetně jeho sídla na planetě Lankiveil. Vtiskl mu patřičnou porci temnoty, možná až nechutnosti, se kterou uměl ve své tvorbě skvěle pracovat. V té době se Giger setkal také se svým uměleckým vzorem Salvadorem Dalím, který se o jeho práci velmi zajímal a představil ji právě režisérovi Jodorowskému.

Tvůrce Vetřelce měl ale spojení také s Českem, jelikož byl fascinovaný Franzem Kafkou. Právě na to navazuje současná výstava v jižních Čechách, která nese název Metamorphoses (Proměny) – její nosným prvkem jsou Gigerovy kresby, které jako ctitel Franze Kafky vytvořil na základě slavné povídky Proměna.

Výstava Metamorphoses si dala za cíl představit Gigerovu tvorbu v co nejširším kontextu. Vystaveny tak jsou četné kresby, obrazy vytvořené airbrushem, díky kterému stvoření jeho imaginace ožila s mnohem větší vehemencí, a také plastiky. Nechybí ani výběr jeho ikonických realizací Necronomiconu, které vedly k tomu, že byl díky práci na Vetřelci v roce 1980 oceněn Oscarem za nejlepší vizuální efekty.

Alšova jihočeská galerie výstavu připravila ve spolupráci s Museem HR Giger ve švýcarském Gruyères, dále s umělcovou ženou Carmen Mariou Giger a sběratelem Marco Witzigem. Díla jsou vystavena v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou, při procházení expozice si tak divák může užít zajímavý kontrast mezi atmosférou anglických středověkých zámků obklopených zahradou s děsivými výjevy v podání velkého vizionáře 20. století. Výstava potrvá do 19. listopadu.