Věznice, kde úřadoval Grebeníček s elektrickými botami, dostane nový smysl. Bude tu soud i památník
V někdejší věznici bude sídlit soud i okresní státní zastupitelství. Přibude i památník věznice, který připomene, jak se tu úřadovalo během totality.
Za druhé světové války tu popravili ty, kteří pomáhali na Slovácku dvěma parašutistům, i přesto ale místo čekaly ještě krušnější časy. Uherskohradišťskou věznici později využívala StB a odehrávaly se tu výslechy politických vězňů, například pomocí takzvaných elektrických bot. Tu podle serveru Místa Paměti národa vynalezl Alois Grebeníček, proto se této mučící metodě přezdívalo Grebeníčkovy boty. I to připomene nový příběh nechvalně proslulé věznice, kterou promění architekti.
Bývalá věznice bude mít několik funkcí. Místo tu bude pro okresní soud i okresní státní zastupitelství. Zároveň tu bude sídlit i probační a mediační služba a vznikne také Památník Věznice Uherské Hradiště. Ten má připomínat všechno to, co se tu odehrálo v nevalných časech. „Připravovaná obnova přináší příležitost nově interpretovat význam tohoto místa. Vytvořit novou identitu celého objektu a stát se moderní demokratickou institucí s historickou pamětí,“ popisují tvůrci ze studia Opočenský Valouch architekti.
Ti pracovali zejména s pěti dvory. Prvním je muzejní a justiční dvůr, který bude určen široké veřejnosti. „Centrálním prvkem každého z dvorů je zapuštěný pobytový trávník, který poskytuje prostor pro různé druhy aktivit,“ popisují svůj návrh. Podél zdi tu podle návrhu vzniknou lipové stromořadí a trvalkové záhony.
Dalším dvorem je vnitřní pietní, který má sloužit expozici muzea. Probační dvůr je zase orientován do centra města a má být předprostorem státního zastupitelství a mediační a probační služby. Pátým je dvůr služební, který má sloužit pro příjezd justiční stráže, počítá se se zázemím soudu a chráněným prostředím pro eskortu vězněných. Tvořit ho má kamenný štěrk a nové stromy, přičemž by mělo jít o okrasné slivoně.
„Štěrk zobrazuje dvůr ve své syrovosti, konfrontuje návštěvníka s tragédií místa, odráží zvuky kroků a posiluje tak dramatickou atmosféru místa původní věznice a popraviště,“ vysvětluje studio. Slivoně pak mají být památkou na popravené a mučené vězně a také symbol naděje, pokračování života a smíření.
Architekti navrhují také nové náměstí. Prostor před areálem by měl navázat na městskou zástavbu a sloužit by měl i jako vstup do muzea. Počítá se s kašnou s pítkem i trampolínami pro děti, zároveň vzniká i prostor pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, kde je možnost pořádat různé obchodní akce nebo venkovní výstavy školních prací.
Víc než jako o věznici se v Uherském hradišti dlouhá léta hovoří o potřebě změnit celý brownfield, funkcí se sem tak vejde mnoho. „Stávající budovy kapacitně nestačí zadanému programu, pro některé provozy je nevýhodou dispoziční dvoutrakt, dlouhá chodba a množství malých místností. Navrhli jsme dostavby umístěné v duchu původní kompozice areálu. V parteru budovu nově lemuje prosklená dostavba, která rozšiřuje vstupní prostory všem provozům a budovu symbolicky otevírá veřejnosti a veřejné kontrole,“ popisují architekti s tím, že dostavba zahrnuje dvě křídla spisoven.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsAteliér Opočenský Valouch architekti vyhrál na přestavbu místa architektonickou soutěž. Tu vypsal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Zajímavostí je, že to pro něj byla první architektonická soutěž vůbec. Teď úřad naváže zpracováním dokumentace pro územní rozhodnutí a následné stavební povolení. Rekonstrukce by mohla začít v roce 2025, o tři roky později by se rozsáhlý areál mohl otevřít veřejnosti.
„Věznice má mimořádný potenciál stát se důležitým místem paměti nejenom regionu východní Moravy, ale celé České republiky. Památník by měl připomínat jedno z nejtemnějších období naší národní historie, ale také být živým paměťovým pracovištěm s odbornou knihovnou, badatelnou a zejména výstavními a edukačními programy primárně zaměřenými na školní mládež,“ říká k vizi památníku ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.
Věznice v Uherském Hradišti byla dostavěna v roce 1897. Nejdříve sloužila jen pro vězně odsouzené za kriminální zločiny, už v roce 1920 se sem ale dostali i první političtí vězni. Bylo to v souvislosti s takzvanou prosincovou generální stávkou, což byla akce radikální levice, která měla získat silnější pozice uvnitř sociální demokracie. „Ve skutečnosti byli tito vězni souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality,“ uvádí Slovácké muzeum.
Za druhé světové války věznici využívalo gestapo i německý úřední soud. Kromě příběhů dvou parašutistů a těch, co je ukrývali, lze zmínit také příběh z konce války, kdy bylo sedm lidí odvlečeno z věznice do Napajedel, kde byli zastřeleni a vhozeni do Moravy. Následovala éra komunismu, během které úřadoval ve věznici zmíněný Grebeníček, jenž byl kvůli mučení vězňů dokonce obžalován. K rozsudku nakonec nedošlo kvůli špatnému zdravotnímu stavu někdejšího vyšetřovatele Státní bezpečnosti.
Věznice se uzavřela už v roce 1960 a tím se tu život zastavil. Existovaly různé návrhy, nakonec ale vždy vzaly za své. Jen Okresní soud v Uherském Hradišti budovu využíval k uskladnění spisů. V roce 1991 se vlastníkem věznice stalo město, které jí o tři roky později prodalo státu. Od roku 2017 je areál ve správě ÚZSVM, který letos v srpnu vypsal architektonickou soutěž.