Viděli jsme první díly Andora. Nový seriál ze světa Star Wars je to nejlepší, co Disney+ nabízí

Andor se odehrává pět let před událostmi Rogue One: Star Wars Story. Seriál ságu posouvá do nových míst a slibuje komplexní příběh revoluce.

andor-disney-1

Foto: Disney+

Diego Luna jako Cassian Andor

Rogue One: A Star Wars Story je v kánonu Star Wars v zásadě zcela zbytečný film, který vznikl ve snaze dovysvětlit díru ve scénáři Epizody IV. Totiž to, jak se Rebelové dostali k plánům odhalujícím slabinu Hvězdy smrti. Je to ovšem také velice dobrý film, podle některých i jeden z vrcholů celé vesmírné ságy. Jeho zcela uzavřený děj, oddělený od ostatních dílů, tvůrcům totiž umožnil výrazně jiné pojetí, než je pro Star Wars typické. Andor, nový seriál o době pěti let před Rogue One, je pro kánon také zbytečný, vydává se podobným směrem a je zároveň tím dosud nejlepším, co pro Disney+ vzniklo.

S poznámkami o zbytečnosti je to samozřejmě trochu složitější. Rogue One, podobně jako většina prequelů, sice nerozšířil hlavní děj série z předaleké galaxie, ukázal ale dosud neviděná zákoutí světa a představil zajímavé postavy, jež mu přidaly hloubku. Andor ve čtyřech epizodách, které jsem měl možnost zhlédnout, dělá totéž. Nejde přitom o snahu kopírovat starší film na větší ploše, ale spíš stavění na jeho motivech a uměleckém pojetí.

Andor si z Rogue One přebírá postavu zloděje a pašeráka Cassiana Andora. Sleduje jeho radikalizaci paralelně s tím, jak roste povstalecké hnutí proti autoritářskému – až fašistickému – Impériu. Kromě hlavního hrdiny se poprvé setkáváme s hromadou dalších, zcela nových postav a navštěvujeme světy, kde jsme dosud nebyli. Není to ale žádné velké dobrodružství, nýbrž tvrdý, nebezpečný boj proti masivní převaze. V tom je Andor opět radikálně jiný než všechny ostatní tituly z jeho univerza.

andor-disney-star-wars-1

Reprofoto: Star Wars/YouTube

Záběr ze seriálu Andor

Problém, s nímž se Star Wars v posledních asi deseti letech potýkají, je snaha těšit fanoušky a držet se Skywalkerovy ságy. Mezi tím zbývá málo prostoru na nová zajímavá pojetí. A pokusy o ně, jako v případě Posledního z Jediů, jsou maximálně kritizované. Star Wars zkrátka znamenají rodinu Skywalkerů, Dartha Vadera, Hana Sola, Tatooine apod., takže vznikají bezradné filmy jako Solo: A Star Wars Story, Vzestup Skywalkera nebo seriály typu Obi-Wan Kenobi a Boba Fett: Zákon podsvětí.

Z toho, jak dopadly, je často viněno studio Disney, ale pod jeho vedením vznikly i široce chválené tituly. Jsou to právě ty, které jsou kanonickým postavám Star Wars vzdálené, představují nové a s nimi také zajímavé příběhy či kreativní pojetí – jako Rogue One a Mandalorian. Pokud chce mít zkrátka sága z předaleké galaxie ještě co říct, musí se nové přírůstky do ní odvážně pustit tam, kam se ještě nikdo nevydal. Novému seriálu se to prozatím daří.

Jak přibližuje článek serveru Variety, Disney původně Andor chtělo natočit bez tvůrců předchozího filmu, kteří o Star Wars neměli zájem. Záměrem přitom bylo vytvořit seriál o dobrodružstvích Cassiana Andora a droida K-2SO před útokem na pevnost Citadela – v zásadě něco podobného jako ostatní tituly Star Wars pro Disney+. Studio ale scénář poslalo Tonymu Gilroyovi, spoluscenáristovi Rogue One, který tento nápad důkladně zkritizoval a přišel s tím, co teď skutečně míří na obrazovky.

Gilroy, který v minulosti napsal třeba scénáře k trilogii filmů o Jasonu Bourneovi, se rozhodl do světa Star Wars vnést vlivy špionážních thrillerů a zároveň prozkoumat životy nižších sociálních tříd nebo podsvětí s šedou morálkou. První záběry Andoru tak připomínají spíše Blade Runnera nebo dystopickou budoucnost Westworldu než ostatní tituly Lucasfilmu. Sám hlavní hrdina se přitom hned v úvodu zaplete se zkorumpovanými strážníky v nevěstinci a výsledek ho ukáže jako morálně problematickou postavu.

Okamžitě je tak jasné, že máme co do činění s „dospělým“ seriálem z univerza dříve mířícího spíš na děti, případně rodiny. Samozřejmě zde zcela absentuje explicitní násilí či nahota. Vše ale působí méně jako dobrodružná fantazie z dálek a naopak více jako autentické prostředí, které má jen zvláštní technologii či kulturu.

Andor jsou dospělé, špinavé a komplexní Star Wars

Dobře tento posun demonstruje způsob, jakým se představuje Impérium. Dříve ho reprezentovaly snadno pochopitelné metafory a ztělesnění zla jako Darth Vader s černou kápí, helmou, zlověstným dechem nebo škrcením na dálku. Zlou moc režimu zase zosobňují všudypřítomné zástupy bílých stormtrooperů. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na Sílu, typicky chápanou v binárních protipólech světlé a temné.

Andor se místo toho spoléhá na subtilnější paralely se skutečným světem. Vidíme hlavně vliv Impéria na podružných planetách. Obyčejní lidé žijí ve skromných podmínkách až chudobě a pracují v obrovských dolech devastujících životní prostředí, zatímco na ně z jiné, bohatší planety dohlíží bezpečnostní složky. Jinde zase sledujeme vytěsňování původních obyvatel z jejich domova.

Nevidíme performativní ikonografii Impéria, ale praktické podmínky života v imperialismu a kolonialismu. Později explicitně zaznívají také poznámky o propastných rozdílech mezi bohatými a chudými. A dokonce se objevuje vládní organizace připomínající CIA.

Gilroy šel proti proudu ostatní tvorby Disneyho také při vizuálním zpracování Andora. Zatímco filmy Mandalorian, Obi-Wan i Boba Fett se natáčely ze značné části před obřími LED obrazovkami zvanými Volume, které nahrazují zelená plátna, novinka tuto technologii vůbec nepoužila. Místo toho se v co největší míře pracovalo se skutečnými kulisami a točilo na skutečných lokacích. Andor díky tomu vypadá mnohem taktilněji, epičtěji a jednoduše dráž.

Seriál, respektive jeho první čtyři epizody, není bez zádrhelů. Podobně jako Andor v Rogue One nepatřil mezi nejzajímavější postavy, ani zde nejsou motivace jeho jednání vždy srozumitelné. V úvodu například urputně hledá sestru a paralelně s jeho příběhem se odvíjí série flashbacků, které ukazují zásadní moment z dětství sourozenců. Propojení těchto linií pak ve třetí epizodě vytvoří první emoční vrchol seriálu. Andorovo mentální rozpoložení ale přesto není příliš čitelné a často ho spíš pozorujeme, než abychom dění prožívali s ním.

andor-disney-star-wars-3

Reprofoto: Star Wars/YouTube

Záběr ze seriálu Andor

Rozjezd seriálu je navíc trochu pomalejší, což je paradoxně dané relativně krátkou stopáží úvodních epizod. Až ve zmíněné třetí nastane výraznější posun děje a předtím je znatelný efekt čekání na rozestavění všech figurek na hracím poli, než dojde k jejich střetu.

Jak se Andor vypořádá se svou hlavní výzvou, přitom teprve uvidíme. Tvůrci seriálu totiž zvolili nezvyklý přístup k vyprávění, který celou řadu dělí na několik segmentů po třech epizodách s menším dějovým obloukem. Segmenty pak na sebe mají navazovat a posouvat kupředu hlavní příběhovou linii sledující počátky Aliance rebelů. V prvních epizodách přitom Andor hlavně uvádí do děje a představuje postavy.

Základy jsou nicméně položeny velice dobře. Tak dobře, že by opravdu mohlo jít o revoluci v tom, jak o Star Wars do budoucna přemýšlíme. Nemusí to být jen příběh vyvolených, co všechny zachrání díky specifické moci či statusu, ale také příběh obyčejných lidí, co spojí síly. Nemusí to být jen o tom, kdo se přikloní na světlou a kdo na temnou stranu. Ale také o tom, že skutečnost tuto volbu často tak docela neumožňuje. Andor má rozhodně ambice diváky přenést do fantastického světa, ovšem zároveň ho zajímá ten reálný.

Tomáš Chlebek

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.