Vinohrady přivítaly novou gastronomickou oázu. Ráno láká na croissant, večer na víno a chutě Středomoří

Po menší prázdninové pauze je tady čerstvé vydání newsletteru Deli, které tentokrát potěší milovníky zmrzliny, příjemných barů a neokoukaných bister.

dk-nahled

Foto: Dark Kitchen

Na Vinohradech otevřel podnik, který láká na francouzskou pekařinu a moderní evropskou kuchyni

0Zobrazit komentáře

Také máte pocit, že jste třikrát mrkli a polovina prázdnin je fuč? Doufám, že vám léto aspoň pěkně utíká v doprovodu osvěžujících citronád, ledové kávy, orosených sklenic s vínem a pivem, vodních melounů a grilování s přáteli a samozřejmě zmrzliny. Té si nově mohou dopřát dosytosti obyvatelé Letné, jelikož zde otevřela oblíbená zmrzlinárna Crème de la Crème. Gastronomických novinek je ale jako vždy mnohem více, mimo jiné také na Vinohradech.

Každé dva týdny vám ukážeme tipy na zajímavé restaurace, bary i kavárny.

Newsletter Deli | Poslední vydání

Dark Kitchen

V Řipské ulici nedaleko Jiřího z Poděbrad se objevil nový podnik pod taktovkou gastronomické společnosti Spojujeme, která vede oblíbenou karlínskou restauraci Spojka nebo nedávno znovuotevřenou kavárnu ve Fantově budově na hlavním nádraží. Vyrazit sem můžete na servírované snídaně, polední obědové menu i à la carte večeře v doprovodu pečlivě vybraných vín od šedesáti dodavatelů z Česka, Itálie, Rakouska, Německa, Španělska a Francie, nadto tady nechybí ani šampaňské.

„Na lístku máme například Champagne Autreau de Champillon. Jde o třetí generaci vinařů, ale příběh rodiny sahá už do roku 1670. Jak je totiž zvykem v oblasti Champagne, začínala pěstováním vína, takže šampaňské nevyráběla, ale prodávala hrozny jiným vinařům. Před třemi generacemi si ale v rodině řekli, že zkusí šampaňské sami vyrábět, a je dobře, že tak učinili, protože mají skutečně nádherná vína,“ přibližuje someliérka Daria Bokhanova, která má vinný lístek v Dark Kitchen na starosti.

Mezi víny se vyjímá například také Gruner Veltriner Smaragd od rakouského vinaře Andrease Edera, Cigalus Blanc z biodynamického vinařství Gérard Bertrand nebo italské Fiano ze sicilského vinařství Planeta. Vína jsou vybraná tak, aby se dala vhodně párovat s jednotlivými chody na menu.

Obědové i večerní menu pak staví na sezonních surovinách a vychází z principů moderní evropské kuchyně, nejpatrnější jsou tady vlivy Středomoří. Ochutnat tady tak můžete například lososa marinovaného v ginu, jehněčí s humusem, domácí ravioly s ricottou a lanýžem, chobotnici s caponatou nebo zapečený mořský jazyk. Bistro usadí asi 14 hostů, takže má příjemnou, spíš komorní atmosféru.

Co nového se urodilo na domácí gastronomické scéně? Podívejte se na poslední vydání newsletteru Deli.

Rodinnou firmu Ollies jsme s bráchou téměř položili. Teď víme, že v naší rozdílnosti je síla

Jak překonat úskalí rodinných firem? A proč už nefrčí klasické zákusky? Poslechněte si podcast BrandStories s kreativní šéfkou Ollies Terezou Gondkovou.

Když sourozenci Jakub a Tereza Gondkovi před 15 lety převzali rodinný cukrářský byznys Ollies, nejdřív ho málem položili. Dnes mají obrat 110 milionů korun a míří ještě výš – do pěti let by chtěli mít 30 poboček formou franšíz a expandovat do zahraničí.

Cukrářské impérium Ollies vzniklo v roce 2009 v Ostravě – dnes má kromě slezské metropole pobočky také v Olomouci nebo luxusní butikový take away koncept v komplexu Masaryčka v centru Prahy. Přitom to chvíli vypadalo, že z dobře rozjeté rodinné firmy nebude nic. Když rodiče Ivo a Olga Gondkovi v roce 2014 předali otěže rodinné firmy svým dětem Tereze a Jakubovi, na začátku to totiž mezi sourozenci–podnikateli nefungovalo. Vůbec.

„Neuměli jsme spolu komunikovat. Oba jsme měli velké ego, každý jsme žili ve svém světě, respektive části firmy, což pro zvládání krizových situací není úplně ideální. V nejhorší fázi jsme se spolu téměř dva roky nebavili. Až když byla firma těsně před bankrotem, nezbývalo nám nic jiného – buď jsme se mohli usmířit, nebo firmu položit úplně,“ popisuje Tereza Gondková v podcastu Brandstories. Pustit si ho můžete na YouTube, Spotify či v Apple Podcastech nebo v přehrávači výše.

Trvalo deset let, než k sobě sourozenci našli pracovní cestu a začali ve svých rozdílných pohledech a silných stránkách vidět výhodu. Zatímco Jakub Gondek působí v pozici výkonného ředitele a zodpovídá za exekutivu, procesy a peníze, Tereza se věnuje kreativnímu směřování firmy a vývoji produktu.

Pojedeš do Paříže, tam je to nejlepší. Několikaměsíční kurz ve Francii pro nás tehdy představoval velkou investici, ale právě díky tomu jsme se tak rychle posunuli.

„Brácha myslí ve velkém, nebojí se věci škálovat. Což je věc, ve které jsme si občas nerozuměli. Na druhou stranu máme společnou touhu se neustále posouvat. Když jsem například chtěla jít na cukrářský kurz, řekl: Pojedeš do Paříže, tam je to nejlepší. Několikaměsíční kurz ve Francii pro nás tehdy představoval velkou investici, ale právě díky tomu jsme se tak rychle posunuli,“ popisuje Gondková sourozeneckou dynamiku.

Když firmu od rodičů přebírali, činil obrat pět milionů ročně. Ollies tehdy ještě neměli žádnou vlastní pobočku, výrobky pouze zaváželi do ostravských podniků. Aktuálně roční obrat činí 110 milionů korun. K existujícím pobočkám a cateringovému byznysu plánují přidat franšízy v krajských městech a okukují terén pro expanzi ve střední Evropě.

„Zajímá nás Rakousko, Německo, Polsko, Slovensko. Myslím si, že tam velmi dobře může uspět i český věneček nebo větrník, jen jim dodáme trochu přívětivější podobu, aby byl atraktivní i pro tamní zákazníky – říkáme tomu Ollies twist,“ tvrdí Gondková.

Trendem jsou podle ní menší dezerty. Zákazníci si tak místo jednoho velkého kusu dortu raději objednají více menších zákusků, aby mohli ochutnat více variací a textur. Ollies také najíždí na vlnu „zdravých“ dezertů.

„Ptali jsme se našich zákazníků, jaké novinky by uvítali, a low-carb dezerty byly nejžádanější. Třeba náš dezert Bruno je úplně bez cukru a bez přidaných sladidel, bezlepkový – je vyrobený převážně z kokosu, kokosového mléka, hořké čokolády a lesního ovoce,“ říká cukrářka. Právě důraz na kvalitu a originalitu receptur je podle Terezy Gondkové důvodem, proč se lidé do Ollies vrací, i když se jedná o dezerty s vyšší cenovkou než v průměrné české cukrárně.

„Vždy tu bude část zákazníků, která upřednostňuje jen „něco sladkého“ v kdovíjaké kvalitě a s nižší cenou. My chceme i přes dynamický růst pořád zajistit maximální kvalitu a jedinečnost našich sladkostí. Abyste měl jako náš zákazník pokaždé pocit – jo, to musím mít znovu!“ říká podnikatelka.

Poslechněte si celý rozhovor v novém díle podcastu BrandStories na YouTube, Spotify či v Apple Podcastech. Dozvíte se v něm také:

  • Jak budou fungovat chystané franšízy?
  • V čem je mít rodinnou firmu motivační?
  • Které trendy dezerty v Ollies propadly a co je naopak favorit?
  • A co nejvíc frčí ve firemní cateringu?
CC Native

Partnerem článku je Ollies