Zatímco Visa a Mastercard učinily pro svůj byznys velmi znatelný krok tím, že se stahují z Ruska, země pod diktátem Vladimira Putina se zřejmě už před nějakou dobou rozhodla, že se takovou akcí zasáhnout prostě nenechá. Největší ruské banky oznámily, že pracují na vydání nových karet navázaných na vlastní systémy. Případně že už zahájily spolupráci s Čínou.

Visa, Mastercard a také American Express přitom na vypnutí svých služeb v zemi teprve pracují, přičemž mají odejít během několika dní. „Ve skutečnosti však není třeba používat budoucí čas. Rusko se na něco takového dávno připravilo. Je to vidět vzhledem k předchozím krokům, které probíhaly od roku 2014. Přísnější sankce očekávali. Mají alternativy. A relativně slušně vybudovanou spolupráci s Číňany,“ popisuje pro CzechCrunch Dominik Stroukal, hlavní ekonom platební instituce Roger.

Mir neboli svět

Rusko zkoumá možnost vydávat platební karty buď v rámci vlastního systému Mir, nebo s využitím čínského systému UnionPay. Například největší ruská soukromá banka Alfa Bank rovnou oznámila, že na nabídce karet s využitím systému UnionPay už pracuje. A další bankovní domy zmiňují, že se k tomu chystají co nejdříve.

UnionPay zajišťuje většinu plateb kartami v Číně a funguje ve 180 zemích. Je konkurencí právě pro Visu a Mastercard a působí pod dohledem Čínské lidové banky. Dominik Stroukal přitom zdůrazňuje, že vůbec nejde o malý platební systém – je zhruba tak velkým zpracovatelem transakcí jako Visa a Mastercard dohromady.

Nicméně co do počtu akceptačních míst se UnionPay západním systémům nevyrovná, dodává bývalý šéf tuzemské pobočky Mastercardu Miroslav Lukeš. Do problematiky dobře vidí: aktuální člen správní rady projektu Bankovní identita působil jako senior vice prezident společnosti Mastercard v New Yorku a roky předtím vedl firmu v Česku a okolních státech.

Oproti tomu ruský platební systém Mir má omezenější dosah, je možné přes něj platit jen v několika zemích, třeba v Bělorusku, Turecku, Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu. „Mir znamená rusky svět. Chtějí vybudovat alternativu amerických platebních systémů,“ vysvětluje pro CzechCrunch Lukeš a doplňuje, že se takový plán setkal se smíšeným úspěchem.

„Nezískali tu globální akceptační síť. A troufám si odhadnout, že vybudovat systém bylo daleko dražší, než původně zamýšleli. Asi nedosáhli toho obchodního výsledku, který si představovali. Na druhou stranu to jistě nebylo primárním motivem,“ vysvětluje. Ovšem karty napojené na tento systém přijímá třeba AliExpress a podle některých médií i ruský McDonald’s.

Síla sankce už byla obnažena

Rusko k polovině loňského roku podle agentury Reuters vydalo v rámci Miru už 95 milionů karet. Země ho přitom zprovoznila teprve v roce 2015. Právě s cílem, aby měla vlastní systém, kdyby se už tehdejší sankce západního světa proti ní snad přitvrdily. „Rusko si tím prošlo už v roce 2014, kdy došlo k vypnutí řádově dvaceti tisíc platebních karet spojených s bankami, na něž byli napojeni nebo které financovali ruští oligarchové,“ popisuje Lukeš s odkazem na reakce na anexi Krymu.

„To byla na jednu stranu citelná sankce pro konkrétní jedince. Ti si na druhou stranu rychle našli alternativu a způsob, jak nařízení obejít. Bohužel došlo k obnažení síly té sankce. A díky tomu Rusko začalo budovat svůj platební systém,“ dodává Lukeš. Výsledek je v rámci ruské rétoriky těžké odhadnout. Podle vlastních, nepotvrzených výpočtů Miru už údajně víc než polovina Rusů kartu napojenou na tento systém vlastní.

Zdaleka však nejde o jediný krok, kterým Rusko samo sebe už delší dobu od možných západních sankcí chrání. „Například si začali překlápět devizové rezervy z dolarů do čínských jüanů a do zlata. Když se potkal Putin s oligarchy, řekl jim, že se sankcemi počítal. Asi si snadno dokázal představit, co se může stát. Jsou ale zásadnější sankce, se kterými nepočítal,“ uvádí ekonom Dominik Stroukal.

Odkazuje na zmrazení devizových rezerv a zákaz dolarových plateb pro ruské banky. To bylo podle něj pro zemi neočekávaným krokem a zároveň něco, co tamní ekonomika i bohatí reálně pocítí.

Bez prémiových služeb

A dál se nové rozdíly proti starému životu pomalu sčítají. Kvůli „vnějším omezením ve spojitosti s našimi hlavními poskytovateli služeb“, tedy Mastercardem a Visou, oznámila streamovací platforma Spotify, že v Rusku nebude dostupné předplatné její služby Premium.

Přerušení aktivit oznámil také American Express, který se stahuje i z Běloruska. Své služby v Rusku pozastavil i americký poskytovatel platebních služeb PayPal, a to včetně mezinárodní služby Xoom. Ta má ještě po určitou dobu umožňovat výběry a zajistí, aby byly zůstatky na účtech převedeny v souladu s platnými zákony a předpisy. Firma ale už minulý týden přestala v zemi přijímat nové klienty.

Visa a Mastercard své služby v zemi vypnou v rámci několika dní. Přesto je majitelé karet vydaných v Rusku budou moci díky putování transakcí přes zmíněné sítě dále používat k lokálním nákupům i výběrům z bankomatů. Pokud by však kartami vydanými v Rusku chtěli platit v zahraničí, fungovat jim nebudou. Stejně tak nebudou moct majitelé zahraničních karet vybírat ani platit v Rusku.

Je to podle odborníků jeden z relativně menších kroků, jejichž kombinace ale dopady má. Rusové už podle hlavního ekonoma platební instituce Roger v posledních letech ekonomický propad pocítili. A pociťovat ho ještě mají. „Přesto, i kdyby Rusko zbankrotovalo – kolaps státních financí není konec. Prostě dál nebudou splácet své dluhy. To neznamená, že by musely být nové volby,“ upozorňuje Stroukal.

„Tipl bych si, že pokud budou v Rusku hledat alternativy, budou se orientovat na mobilní platební aplikace. A poohlídnou se po Asii. Což povede k prohloubení příkopu mezi západními demokraciemi a východním světem. Ovšem myslím si, že je tak jako tak nevyhnutelný,“ dodává Miroslav Lukeš.