Nezvykle dlouhé – v českém kontextu – čekání na výsledky voleb je u konce. Hlasování do europarlamentu s přehledem vyhrálo hnutí ANO s více než 26 procenty hlasů a ziskem sedmi mandátů, druhá skončila koalice Spolu s 22,27 procenta. Že budou na čele tyto formace, se v podstatě čekalo, v posledních dnech se maximálně zdálo, že rozestup bude menší. K urnám ale přišlo rekordně hodně lidí: 36,45 procenta. A to pravé překvapení se odehrálo na dalších příčkách. Je možné, že bude mít poměrně výrazné dopady na politické dění v Česku v dalších týdnech a měsících, které vyvrcholí za necelý rok a půl sněmovními volbami.

Třetí nejsilnější kandidátkou se nakonec stali Motoristé s Přísahou, kteří dostali přes deset procent hlasů. To je o dost víc, než naznačovaly průzkumy. V posledních dnech se navíc na lídra kandidátky Filipa Turka upřela poměrně intenzivní a dost negativní pozornost – mimo jiné kvůli jeho údajným sympatiím s nacismem nebo kvůli šarlatánským knihám, které v minulosti vydával.

Nebyla to jen média, kdo se na něj zaměřil, ale i politická konkurence. A je otázka, jestli mu tím nepomohla. Jde především o Danuši Nerudovou a Starosty, kteří si z Turka udělali jakýsi neformální středobod vyčerpané kampaně pár dní před volbami. Turek se do Nerudové sice dlouhodobě strefoval, ale tím, že ona mu to začala vracet a šla s ním i do debaty v televizi, jej v očích mnohých ještě víc zviditelnila.

Jak Turek, tak Nerudová se hodně zaměřovali na mladé lidi, byť každý na jiné – zjednodušeně on na ty, které Evropa štve, a ona ty, kteří Evropu mají rádi. Vítězem tohoto nepravděpodobného duelu se ovšem stal macho youtuber, který dostal přes 150 tisíc preferenčních hlasů a jeho strana přes 10 procent hlasů. Starostové s Nerudovou v čele dosáhli „jen“ na 8,7 procenta. To je o dost méně, než na co Vít Rakušan a spol. cílili, ačkoliv v europarlamentu budou mít stejně jako Přísaha a Motoristé dvě místa. Zásadně se vzdálila i vidina toho, že se Nerudová stane eurokomisařkou.

Výsledkově se mezi Starosty a Přísahu ale vklínila ještě Kateřina Konečná se svou koalicí Stačilo!, což jsou komunisté a různé další více či méně extrémní a okrajové formace. Ti jen relativně těsně minuli deset procent a také budou mít dva mandáty. Že se Konečné podaří minimálně pro evropské volby probudit z klinické komunistické smrti, se očekávalo. Že to bude znamenat i křeslo pro Ondřeje Dostála, už ale ne.

Kdo z jejího a Turkova úspěchu určitě nemůže mít (vedle liberálních demokratů) radost, je Tomio Okamura, protože nemalá část jejich voličů se nepochybně rekrutovala právě z jeho tábora. Ostatně Okamurova SPD se do europarlamentu dostala jen těsně, protože získala pouhých 5,7 procenta. Zdá se, že kouzlo letitého politika vyprchává a je otázka, zda se mu ještě podaří ho získat zpět.

Volební zisky jednotlivých kandidujících subjektů, které překročily nutnou 5% hranici hlasů. #volby #EUvolby2024 pic.twitter.com/B51TvF8J9h

— ČSÚ (@statistickyurad) June 9, 2024

Mezi Okamurou a Nerudovou se pak s 6,2 procenta hlasů umístila Česká pirátská strana, pro kterou je jedno křeslo pro Markétu Gregorovou také poměrně drsným probuzením z vládní letargie. Ostatně partaje, které tvoří nynější kabinet Petra Fialy, získaly v součtu lehce přes 37 procent hlasů… A to je asi ta nejdůležitější zpráva. Mají totiž více než rok na to, aby s tímto nepříliš pozitivním trendem něco zkusily udělat.

Jinak v Evropském parlamentu jako celku k zásadním mocenským přesunům nedojde, protože i nadále budou nejsilnějšími frakcemi ta lidovecká a sociálně-demokratická.