Vlastimil Hrabal z Oriente: Jak Filipínci vykoupili všechna kuřata v Manile aneb učíme Asiaty finanční odpovědnosti

hrabal2Komentář

Foto: Vlastimil Hrabal (archiv)

Vlastimil Hrabal, Vice President Sales ve společnosti Oriente

0Zobrazit komentáře

Půjčku „pro lidi“ nabízí kdekdo. Ale produkt opravdu šitý na míru lidem musí odpovídat infrastruktuře a vyspělosti jejich země. Půjčky, a finanční servis jako takový vůbec, jsou v různých zemích vnímány rozličně. V Asii, největším trhu světa, si tuto logiku osvojil fintechový startup Oriente a s pomocí umělé inteligence a strojového učení zde nabízí škálu produktů od tzv. nano financingu, tedy půjček ve výši třeba jen sto korun, po úvěry kolem deseti tisíc korun.

Jako viceprezident pro obchod působí v Oriente Vlastimil Hrabal, který v Asii již několik let působí a žije. Nejprve rozjížděl na zelené louce Home Credit v Indii, pak se přesunul na Filipíny a nyní pendluje mezi Hongkongem a dalšími státy právě při rozvoji Oriente. Pro CzechCrunch popisuje, jak učí Asiaty finanční zodpovědnosti a proč jsou odložené platby na východě mnohem zásadnější než u nás.

***

Nemají kreditku, ale mají mobil

Zatímco v Evropě jsou odložené a kreditní platby zlepšovákem, který uživatelům „jen“ usnadňuje život, v jihovýchodní Asii jsou nutností. Bankovnictví je jen pro bohaté. Vždyť například 67 % Filipínců a Indonésanů nemá účet u žádné finanční instituce a jen 2 % vlastní kreditku. Online nakupování je sice na vzestupu, ale stále tvoří naprosté minimum z celkového retailového objemu, 97 % prodaného zboží pochází z klasických kamenných obchodů. V Asii neexistuje přístup k penězům pro jakýkoli případ nouze. Lidé se jako první obracejí na rodinu nebo kamarády. Další možností jsou lichváři, kteří půjčují s nehorázným úrokem a nezodpovědně.

Nicméně penetrace smartphonů v populaci je na podstatně vyšší úrovni než u nás v Evropě (v Indonésii je to 132 %, na Filipínách 116 %). Mobilní aplikace jsou denním chlebem většiny Asiatů, kteří na svém chytrém telefonu tráví deset hodin denně, z toho čtyři a půl hodiny na na sociálních sítích. K růstu digitalizace přispívají technologické firmy tím, že vytvářejí tu správnou infrastrukturu.

jollibee

Foto: Jollibee

Kuře z Jollibee je na Filipínách velmi populární

Součástí této velké digitalizace je také Oriente, které prostřednictvím telefonní aplikace zpřístupňuje peníze všem bez rozdílu lokace a nebo společenské úrovně. Například naše aplikace Cashalo pro Filipíny po 18 měsících dosáhla přes pět milionů stažení a 2,8 milionu registrovaných uživatelů. V Indonésii registrujeme po 12 měsících působení podobná čísla. Daří se i ve Vietnamu.

Filipínci si půjčí klidně na kuře ve fast foodu

Popularitu nových technologií a využívání kreditu na běžné životní výdaje dokládá jeden příklad z akce při zavádění Cashalo na Filipínách. Nově zaregistrovaní uživatelé mohli zaplatit pouze polovinu útraty za kuřecí stehna v místním fastfoodovém řetězci Jolibee, což je je filipinský ekvivalent McDonald’s. Zbytek jsme jim půjčili my. Za den se zaregistrovalo přes 5 000 lidí, což po 14 dnech vedlo k vyprodání kuřat v celé Manile. Příklad navíc ilustruje, jak jsou v byznysu důležití silní lokální partneři.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jedná se o tzv. nano financing. První produkt jsou malé částky do 10 dolarů s měsíční splatností, které pomáhají vybudovat tzv. kreditní skóre. Až na základě dobrého kreditu můžeme nabídnout i vyšší částky. Navazuje druhá služba – půjčka v rozmezí 40 až 400 dolarů, sloužící k nákupu určitého produktu a se splatností až devět měsíců.

Na Filipínách je totiž běžné, že lidé vycházejí se mzdou doslova z měsíce na měsíc a na konci si obvykle půjčují, aby pokryli běžné životní náklady; rychlé peníze na zaplacení nájmu, elektřiny, nové pračky či potřeb do školy pro jejich děti. A často jim nezbývá nic jiného, než si půjčovat často za nehorázné úroky od různých pochybných firem. Proto jsme založili také Cashalo Academy, která se snaží zvyšovat finanční gramotnost uživatelů. Často totiž nevědí, jaký je princip půjček nebo jak si spočítat úroky.

manila

Foto: Charles Deluvio/Unsplash

Manila, hlavní město Filipín

Stejně tak ale musí být návodná samotná aplikace. Cashalo nejenže dokáže půjčit jakoukoli částku, jejíž maximální výše se postupně s budováním osobního kreditu posouvá, ale dokáže přehledně shrnout veškeré podmínky – tedy kolik si uživatel půjčí, kolik splatí a do kdy musí danou částku vrátit. Naše aplikace má navíc u největších retailových partnerů své lidi, kteří pomáhají novým zákazníkům s vysvětlením aplikace, její instalací a provedou je procesem registrace.

Riziko zneužití hlídají technologie 

Celé kouzlo tkví v tom, že Oriente se snaží budovat celý platební ekosystém. Možností financování je v jihovýchodní Asii díky specifičnosti trhu více, než kolik variant se nabízí aplikacím v EU. Sociální rozdíly mezi Evropanem a například Filipíncem jsou obrovské. A tomu je potřeba finanční produkty přizpůsobit.

radim-smicka-boxed

Přečtěte si takéV devíti lidech dělají byznys za 85 milionů korun ročně. Radim Smička by ale Bazoš neprodal ani za miliarduV devíti lidech dělají byznys za 85 milionů korun ročně. Radim Smička by ale Bazoš neprodal ani za miliardu

Proto pokrýváme všechny akviziční kanály – online a offline – a také všechny klienty, včetně těch, kteří nemají žádné kreditní skóre, bankovní účet nebo využívají jen základní služby, protože jim banka více nenabídne. To je z pohledu Evropana naprosto nepředstavitelné. Stejně tak mu bude cizí nano financing – služba, která půjčí pár dolarů, u nás neexistuje a pro spoustu lidí bude znít naprosto nepředstavitelně.

Jenže to funguje. Cashalo využívá přes 100 největších retailových společností na Filipínách na více než 600 pobočkách. Implementace systému jim průměrně přinesla navýšení tržeb o 20 %. Průměrná doba schválení půjčky je díky strojovému učení pouhých 8 minut. Ze základních údajů tak dokáže vyhodnotit bonitu klienta a zajistit maximální bezpečnost zneužití. Systém pomáhá i s vyhodnocováním rizika a posuzováním schopností splácet. Něco takového umí v České republice například skóringový nástroj Nikita, která je srdcem risk managementu Twista.

Bylo první, které v Evropě vydalo bankovky, teď je může jako první zrušit. Švédsko testuje digitální národní měnu

Filip HouskaFilip Houska

stockholm-krona

Foto: Raphael Andres/Unsplash

Stockholm, hlavní město Švédska a sídlo centrální banky

0Zobrazit komentáře

S tím, jak roste globální obliba bezhotovostních plateb, na síle nabírá i otázka, zda je ještě nutné, abychom v roce 2020 stále používali mince a papírové bankovky. Většina důležitých transakcí se přesouvá na internet, lidé díky službám typu Apple Pay a Google Pay začínají chápat pohodlí, které placení telefony představuje, a kryptoměny ukázaly, že digitální platidla mohou fungovat i ve skutečném světě, byť to v jejich případě stále ještě místy trochu drhne.

Po stránce výhod digitální měny oproti té fyzické můžeme zmínit i vyšší bezpečnost a koneckonců i hygienu – peníze jsou jedním z největším přenašečů bakterií na světě. Jakmile se tyto aspekty spojí dohromady, vize plnohodnotné státní virtuální měny může dávat smysl. Podobné debaty se vedou napříč různými státy, nicméně všechny předbíhá Švédsko.

Sveriges Riksbank, centrální banka Švédska, totiž nově zahájila pilotní testování virtuální varianty své národní měny – švédské koruny. Ta vznikla v prosinci minulého roku jako nápad s teoreticky podchyceným technickým zajištěním, až nyní se ale dostává do oběhu, v rámci kterého se bude experimentovat s tím, zda může být jednou z alternativ k tradičnímu fyzickému formátu.

sweden-3709422_1280

Švédské bankovky

Švédská národní banka má se svou digitální měnou, nazvanou jako e-krona, poměrně velké plány. Už při prvotním testování jí má být připraveno stabilní rozhraní založené na blockchainové platformě Corda. V rámci něj mohou lidé zkoušet nejen placení, ale také vybírání a vkládání peněz do virtuální peněženky v telefonu.

Je pravděpodobně, že Švédi si tento princip oblíbí. Je to právě tento skandinávský národ, jenž pomalu dává sbohem tradičním papírovým bankovkám. Podle agentury Reuters, která o této zprávě informovala, je v bankovkách uloženo pouhé jedno procento jejich hrubého domácího produktu, čímž si vysloužili status světově nejméně závislé země na hotovosti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jejich progresivní smýšlení jim pak dovoluje konat velké kroky vstříc moderním technologiím, na které se ostatní vyspělé země jen stěží dotahují (výjimkou může být Estonsko se svým e-governmentem). Kontextuální zajímavostí je také to, že Švédsko bylo první zemí, která v Evropě papírové bankovky okolo roku 1661 vydala z důvodu nedostatku stříbrných mincí. Nyní může být světově první zemí s národní měnou v digitální formě.

Cesta je dlouhá a trnitá

Ačkoliv Švédsko testování virtuální národní měny spustilo, má to zatím několik háčků. V první řadě se jedná o proces, do něhož nevstupují běžní občané, nýbrž odborné týmy, které mají za úkol chování lidí a bank simulovat. Dále může trvat až sedm dalších let, než se tamní centrální banka ve spolupráci s vládou rozhodne k plošné implementaci.

facebook-calibra

Aplikace Calibra od Facebooku

Screenshot

Přečtěte si takéChcete cítit volant formule v rukou? Pusťte si haptický trailer F1Jaké to je cítit brnění volantu formule v rukou Brada Pitta? Pusťte si první haptický trailer

Současně není zaručeno, že by běžné papírové bankovky z trhu zcela vymizely, byť tomu vývoj napovídá. Vše závisí především na adaptaci lidí a chytré technologické integraci, na čemž se podílí i konzultační firma Accenture, se kterou e-krona vznikla. O konkrétnějších výsledcích tak bude možné mluvit až v průběhu času. Dost možná již v únoru příštího roku, kdy má první etapa testování skončit.

Na druhou stranu neexistuje příliš mnoho situací, které by digitalizaci měny omezovaly (vyjma dílčích nesouhlasů ze stran některých bankovních či vládních představitelů). Do toho je nutné brát v potaz trend, jehož zázemí se líbí i technologickým gigantům jako Facebook, který připravuje svou vlastní digitální měnou Libra, byť naráží na celou řadu problémů. V budoucnu se k tomu může připojit i Apple, o čemž svědčí jeho důrazný vstup do finančního sektoru prostřednictvím Apple Pay a Apple Card, a potenciální i další velké technologické firmy.