Vlevo nádhera, vpravo padají omítky. Navštívili jsme zatím neopravené křídlo Fantovy budovy
Po rekonstrukci severního křídla budovy na pražském hlavním nádraží se letos Správa železnic pustí také do jižního. Podívejte se, jak to tam vypadá.
Sál, který vznikl vytvořením stropu v jižním podchodu
Je to krásný důkaz doby. Historickou Fantovu budovu hlavního nádraží v Praze se už podařilo zrekonstruovat z poloviny. A tak zatímco vlevo od hlavního vchodu do budovy je vidět ta nejčistokrevnější secese, vpravo dům zůstává ve stavu, do kterého jej dovedl komunistický režim. Nebe a dudy.
Správa železnic se pustila do opravy největší místní secesní budovy v roce 2017. V mezičase se podařilo opravit fasádu, která má nové omítky, kamenné a štukové prvky či 348 replik oken a dveří. Po rekonstrukci za 299 milionů korun se pozornost soustředila dovnitř, konkrétně do severního křídla. Obnova přinesla nádherné sály, které mají sloužit nejen eventům, v jednom z nich vznikla také nová kavárna. Stejný osud by měla přinést i obnova druhého křídla. Celková investice do budovy by měla být kolem jedné miliardy korun.
Rozdíl mezi jižním a severním křídlem je znát hned na první pohled. Vlevo jsou pastelové barvy a květinové motivy, vpravo opadávající omítky. V křídle, kde to vypadá, jako by se tam v nesprávnou chvíli zastavil čas, se nacházejí převážně kanceláře, je tu ale i obloukový sál a také vládní salonek.
Sál je přitom nepůvodní. V době vzniku šlo o příjezdový jižní podchod s velkorysými stropy. Komunisté ho rozdělili na dvě půle, přičemž z horní vytvořili zmíněný sál. Oblouk je tudíž tak nízko, že má člověk dojem, že se ho dotkne. „Odstraněním nepůvodní podlahy sálu nad příjezdovým podchodem vznikne vysoký prostor, jehož secesně zdobený strop bude z podchodu opět viditelný,“ líčí pro CzechCrunch mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová s tím, že i tady je cílem vrátit interiéry do stavu, který plánoval architekt Josef Fanta.
Vládní salonek má patřit k těm nejhonosnějším, jaké v Česku existují. Je tu panorama Hradčan i Staroměstského nebo Malostranského náměstí. Na zdech ale člověk spatří i Karlštejn. Obrazy jsou dílem Václava Jansy a Viktora Strettiho. Salonky vznikly pro honosnější klientelu, se kterou dráha vždy počítala.
A tak zatímco dříve se tu vítali králové, prezidenti či vojenští hodnostáři, v posledních letech sloužil prostor především pro různá jednání, setkávání nebo k pronájmu. Tato funkce mu nyní zůstane. Zrovna tak v jižním křídle zůstanou kanceláře, část bude využívat pravděpodobně Správa železnic, část se pronajme.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Provozovatel tuzemských železničních kolejí už vypsal tendr na zhotovitele stavby. Na konci letošního roku by pak práce mohly začít. Potrvají až do roku 2028, tím bude zrekonstruovaná celá Fantova budova. Vzhledem k tomu, že se zachovaly původní Fantovy plány, bude věrná svému obrazu z roku 1909.
Ovšem s nepatrným rozdílem. Fasádu zdobí mimo jiné dvě mužské postavy. Fanta je sem umístil nahé. Byl ale začátek dvacátého století století, a tak nazí muži pobouřili lid, který celou Fantovu budovu označil za nemravnou. Tehdejší ministerstvo železnic je chtělo dát odstranit, jeden z jejich autorů Stanislav Sucharda měl ale už v té době zvučné jméno, a tak nakonec mohly zůstat. S tím, že část soch bude zakrytá listy. A ty po obnově zmizely. Správa železnic skutečně rekonstruovala podle původních návrhů a k nim patří i obnažení muži.
