Vodíkové zepelíny se vrací. Americkou vzducholoď bude vodík pohánět i nadnášet, sama ho bude rozvážet
Nejjednodušší chemický prvek si postupně podmaňuje dopravu. O budoucnosti aut na vodík se mluví nejčastěji, teď se ale na nebe vydá vodíkem poháněná i nadnášená vzducholoď. Zepelín od kalifornského startupu H2 Clipper by měl tento plyn navíc nejen pohánět, ale i převážet. A z hangáru má vylétnout už v roce 2027.
Kalifornský startup chce se svou vzducholodí otevřít cestu nejen k levnější letecké přepravě, ale i k dalšímu využití vodíku. Pokud by totiž tento plyn měly v budoucnu ve velkém využívat i další dopravní prostředky, pak bude potřeba k nim vodík bezpečně přepravit. Přesně k tomu je zepelín H2 Clipper určený – bude přepravovat vodík z míst, kde je levnější, na trhy, kde bude potřeba k dalším zeleným projektům.
Stroj budou pohánět vodíkové palivové články spojené s elektrickými motory, které mu poskytnou maximální rychlost 280 kilometrů za hodinu s doletovou vzdáleností bezmála deseti tisíc kilometrů. Pro srovnání, průměrné dopravní letadlo létá rychlostí 800 až 900 kilometrů v hodině. Jenže vzducholoď bude bezemisní a levnější. Cena přepravy má být totiž až o sedmdesát procent nižší než u letadel. A byť rychlostí se letounům nevyrovná, stále bude až desetkrát rychlejší než lodní přeprava.
V nákladovém prostoru s objemem sedm a půl tisíce metrů krychlových uveze H2 Clipper 150 tun nákladu. První prototyp kalifornští konstruktéři plánují na rok 2024, za další tři roky by už vzducholodní přeprava nákladu měla být v ostrém provozu.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPotenciál nebeského obra vidí i inovační program společnosti Dassault Systémes. Ten se zaměřuje na firmy, které přicházejí s udržitelnými nápady a jsou v souladu s cíli stanovenými Organizací spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje. Podpořil tak například už projekt, který si klade za cíl detekování neurologických patologií, geoponické zemědělství nebo nabíječky pro auta na elektřinu.
Prvním úkolem nového projektu vzducholodi na vodík však bude především odolat srovnání s jinou, slavnější vzducholodí nadnášenou tímto plynem – s německým strojem Hindenburg. Ten v roce 1937 po čtrnácti měsících brouzdání po nebi vzplál nad americkým letištěm Lakehurst. Při katastrofě zahynulo třináct cestujících, 22 členů posádky a jeden muž z pozemního personálu.