Většina jezdců Formule 1 má mezi závody přesně naplánovaný režim: trénink, testování v simulátoru, trochu odpočinku. Max Verstappen, čtyřnásobný mistr světa, se ale rozhodl udělat něco úplně jiného. Během pauzy v kalendáři si zabalil helmu, sedl do závodního Ferrari určeného pro jiný druh závodů, než je F1, a odjel čtyřhodinový vytrvalostní závod na Nürburgringu. Tedy na trati, která měří přes pětadvacet kilometrů, má víc než 170 zatáček a říká se jí Zelené peklo, protože dokáže potrápit i zkušené profesionály. Verstappen na ní nikdy předtím nezávodil. Přesto vyhrál a rozvířil debatu, jestli to bylo razítko na to, že je nejlepším jezdcem historie.

„Bylo to super,“ smál se po závodě. „Auto fungovalo skvěle a neudělal jsem žádnou velkou chybu. Vyhrát tady hned napoprvé je fantastické.“ Jeho jízda přitom nebyla jen pohodové kroužení. Z kvalifikace startoval až třetí, ale hned po pár zatáčkách se prohnal před soupeře a převzal vedení. Dvě hodiny jel téměř bezchybně, proplétal se mezi desítkami pomalejších aut, reagoval na nehody a zpomalené úseky.

Když po polovině čtyřhodinového závodu Verstappen zajel do boxů, nebyl to konec jeho příběhu, ale součást pravidel vytrvalostního závodění. Takové podniky trvají několik hodin a auta se v nich dělí mezi dva či tři piloty. Každý odjede svůj nepřerušený úsek a pak předá volant dalšímu jezdci, zatímco mechanici doplní palivo a vymění pneumatiky. Verstappen tedy po dvou hodinách předal Ferrari 296 GT3 svému spolujezdci Chrisi Lulhamovi s náskokem přes jednu minutu.

Lulham nebyl jen náhodný náhradník. Je to mladý britský závodník, který se prosadil ve vytrvalostních sériích GT a zároveň patří mezi elitu profesionálních virtuálních závodů na simulátorech. Právě ve světě e-sportu se potkal s Verstappenem: oba roky závodí v legendárním týmu Team Redline, který vyhrává největší online podniky včetně virtuálních 24 hodin Le Mans a připravuje řadu jezdců i pro skutečný motorsport. Verstappen tam tráví volné večery, trénuje strategie a z online světa přenáší do reálných závodů cit pro tempo i adaptaci na nové vozy.

Díky minutovému polštáři, který Verstappen vybudoval, mohl Lulham zbytek čtyřhodinovky kontrolovat a dovézt vítězství. „Provoz na trati byl šílený, po nehodách jsme měli několik zpomalených úseků. Ale auto bylo perfektní a Max mi předal luxusní náskok, který jsem mohl hlídat,“ popsal Brit po dojetí do cíle.

Pro člověka, který motorsport běžně nesleduje, může znít „vyhrál jiný závod“ obyčejně. Ve skutečnosti je to něco, co se dnes téměř neděje. Kategorie GT3 používá sportovní auta od Ferrari, Porsche nebo Mercedesu, jde ale o upravené závodní stroje, které se chovají úplně jinak než monopost F1. Jsou těžší, mají menší přítlak, brzdí jinak a vyžadují odlišný styl řízení. A Nürburgring je jedna z nejtěžších tratí světa: úzká, hrbolatá, často mokrá a nepředvídatelná. Jen projet ji rychle znamená roky tréninku. Verstappen přitom po pár dnech tréninku hned porazil závodníky, kteří tu jezdí celou kariéru.

Před desítkami let bylo přitom běžné, že piloti Formule 1 nastupovali i do jiných závodů, třeba Le Mans nebo rallye. Dnešní F1 je ale tak náročná a týmy tak opatrné, že podobné výlety téměř zmizely. Piloti se bojí zranění, odlišná auta jsou náročná na adaptaci a kalendář je nabitý. O to víc překvapí, že Verstappen nejen odjel závod, ale hned vyhrál. A nemuselo by to být vše. Po dojetí totiž řekl, že by rád jednou startoval i ve slavné čtyřiadvacetihodinovce na Nürburgringu, legendárním vytrvalostním závodě, který trvá celý den a noc. „Jednou bych to opravdu rád jel,“ prohlásil.