Vosa a gekon posloužili jako inspirace pro dron, který utáhne čtyřicetinásobek své váhy
Komerční drony mají v současné době několik hlavních problémů. Jedním z nich je výdrž baterie, tím druhým může být fakt, že kvůli malé nosnosti uzvednou sotva samy sebe. Právě druhé úskalí se snaží obejít inženýři ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne a se svým experimentálním minidronem zatím dosáhly úctyhodného výkonu.
Přístroje zvané FlyCroTugs vypadají na první pohled jako klasické kvadroptéry, které se vejdou do dlaně, avšak disponují třemi funkcemi, jež je dělají jedinečnými: kotvou, dovolující přichytit se k objektu, navijákem a samolepicími silikonovými podstavci, díky kterým se stroj může upevnit k zemi. Výsledkem je tažná síla o čtyřicetinásobku hmotnosti zhruba stogramového dronu.
Běžně stroje o podobné velikosti unesou jen to, co samy váží, a tak bylo potřeba přijít na jiný způsob, jak s drony přesouvat objekty. Inspirace na tento systém přitom pochází ze zvířecího světa – když vosa uloví kořist, která je nad její váhovou kategorií, do skrýše ji může dotáhnout po zemi s pomocí přichycení k zemi svými končetinami.
Jeden dron tak nemá problém táhnout například lahev s vodou. Divy se ale dějí hlavně při zapojení více kusů – dva drony už stačí na otevření dveří, ačkoliv takový manévr trvá několik minut. Tím se podle tvůrce projektu Stefana Mintcheva výrazně rozšiřují možnosti využití dronů, které byly doposud komerčně využívány hlavně na foto a video. Celé roje mikrodronů by do budoucna mohly pomoct například s odklízením trosek po živelných katastrofách, samozřejmě za předpokladu, že na obou stranách navijáku bude dobře fungovat přichycení.
Jako gekoní chodidla
Částečně se vývojáři inspirovali i u chodidel gekona, které tomuto malému ještěrovi dovolují chodit i po zdech a zároveň nohy bez problémů zvedat. Stejně tak i FlyCroTugs jsou schopny svižného letu i rychlého upevnění zároveň. Fyzikálně se jedná o důsledek van der Waalsových sil, které působí na molekulární úrovni a v podstatě tak přitahují molekuly obou povrchů k sobě.
Foto: reprofoto Youtube