Voskové ubrousky jako náhrada plastových sáčků. Slovenské Peelo bojuje proti jednorázovým obalům

Voskové ubrousky na potraviny Peelo

Foto: Peelo

Martina Ivanová s Tomášem Bukovenem společně rok pracovali na Novém Zélandu. Téměř celý čas přitom trávili na cestách ve vlastní upravené dodávce, kde také spávali, a protože k dispozici neměli lednici, oblíbili si balení potravin do voskovaných ubrousků vyrobených ze včelího vosku a bavlny. Po návratu z cest na rodné Slovensko pak zjistili, že podobné produkty není v Evropě téměř vůbec možné sehnat a situaci proto vzali do vlastních rukou.

A tak v roce 2019 vznikly voskové ubrousky Peelo, náhrada plastových potravinových fólií nebo mikrotenových sáčků. Nejde ovšem o nejnovější vynález, naopak vychází ze starodávného způsobu uchovávání potravin, který používali lidé už před tisíci lety například v Egyptě. Oproti konvenčním způsobům balení vydrží takto zabalené potraviny déle čerstvé – chléb zůstane měkký pět až sedm dnů, několik dnů vydrží i rozřezané avokádo a například parmazán se nezkazí asi měsíc.

„Všechny potraviny se postupem času kazí, jde o přirozený proces. Peelo ale tento proces schnutí nebo plesnivění dokáže zpomalit a prodlužujeme tak životnost potravin,“ vysvětluje v rozhovoru pro CzechCrunch Martina Ivanová s tím, že životnost samotného Peela je jeden až dva roky. Poté si je může uživatel převoskovat, čímž chtějí zákazníky motivovat, aby to udělali sami doma a produkt jim vydržel co nejdéle.

V případě, že se už obal opět využít nedá, je možné jej rozstříhaný zahodit do klasického kompostu nebo díky vosku využít jako podpal do ohně. To je ostatně vedlejší produkt samotné výroby, kterou Peelo drží bezodpadovou – využívá se celá směs a z odřezků se tvoří přírodní podpalovače pod dřevo. Podle původních plánů přitom mladí Slováci vlastní výrobu ani rozbíhat nechtěli.

peelo-martinatomas-min

Martina Ivanová a Tomáš Bukoven, zakladatelé projektu Peelo

Foto: Peelo

„Původně jsme chtěli začít jen zlehka a produkty ani nevyrábět. Potenciální dodavatele jsme ale našli jen v Číně, nabízeli nízkou kvalitu a neřešili certifikace na využití v potravinách, což bylo nevyužitelné. Zjistili jsme, že nám produkt podle našich představ nevyrobí nikdo, museli jsme jej udělat sami,“ vypráví Ivanová.

Spoluzakladatelka Peela navíc zdůrazňuje, že všechna výroba probíhá na Slovensku. Produkce voskových obalů na rozdíl od dalších výrobců neprobíhá ručně, protože jde o zdlouhavý a drahý způsob výroby, což by zvyšovalo jeho cenu a lidi víc odrazovalo od nákupu.

Podnikatelská dvojice proto spojila síly s otcem Tomáše Bukovena a společně navrhli strojový a poloautomatizovaný výrobní proces. Vývoj technologie trval asi rok, vlastní stroj látku namáčí do směsi a následně ji řeže do požadovaných tvarů. Výroba tak probíhá opačně než v případě ručního postupu.

Samotné Peelo se vyrábí z bavlněné látky, jež se napouští směsí namíchanou primárně z včelího vosku, který díky svým antibakteriální účinkům potraviny chrání, lepicí pryskyřice a jojobového a kokosového oleje, jež obalům přináší ohebnost. Díky těmto složkám podle tvůrců obaly umožňují potravinám „dýchat“.

Fungují vlastně jako slupka, která je chrání přirozeně podobně jako v přírodě. Obecně se Peelo nejvíc hodí na ovoce, zeleninu, sýry nebo bylinky a dokáže se přizpůsobit různým tvarům misek nebo nádob, proto je možné využívat ubrousky i na cestách. Cenově se podle tvarů a velikostí obaly a ubrousky pohybují od sto korun výš.

Do budoucna Peelo plánuje svoji výrobu automatizovat – dnes je automatizovaná jen částečně, na padesát procent, čímž také tvůrci vysvětlují, proč jde zatím o trochu dražší produkt. Další vývoj v technologii jim pomůže snížit i cenu.

„Recept na směs je veřejně dostupný, ale existují jich stovky různých druhů, každý si je může vyrobit také doma. Je to ale dlouhý a špinavý proces, což mnoho lidí odradí stejně jako nízká kvalita domácích produktů. My jsme asi pět měsíců současně s výrobou stroje zkoušeli a testovali rozličné poměry směsí, až jsme našli ten nejvíc vyhovující,“ říká Ivanová. Do budoucna však Peelo chce i nadále svoji výrobu vylepšovat.

„Chceme vyvíjet nové produkty, ale také zlepšovat ty existující. Bavlna je při výrobě extrémně náročná na vodu, hledáme proto udržitelnější materiály, dnes už se textilie dělají například i ze slupek ovoce. Zatím ale podobné alternativy nejsou moc dostupné,“ doplňuje slovenská podnikatelka.

peelo-3

Voskové ubrousky na potraviny Peelo

Foto: Peelo

V mezičase Ivanová s Bukovenem chtějí pracovat na rozšíření Peela mezi běžné zákazníky. Ti si obaly mohou objednat na e-shopu a výrobky se pomalu dostávají také na „pulty“ běžných obchodů, v tuzemsku jde třeba o online supermarket Košík.

„Nejvíce k němu inklinují lidé, kteří na Košíku nakupují ekodrogerii, využívají potraviny ze sekce Budoucnost bez obalu nebo dobrovolně volí zálohované PET lahve a plechovky. Na druhou stranu se ukazuje, že kupní síla této české zelené skupiny zatím není taková a to sama o sobě vzrostla za poslední roky výrazným způsobem,“ popisuje za Košík František Brož.

„Pro zákazníky je produkt zajímavý a atraktivní, nemají problém dát mu přednost před běžnými řešeními. Jen čekají na cenu, která bude odpovídat možnostem jejich domácnosti,“ hodnotí Brož.

Naplňujeme naši základní misi – snižovat spotřebu jednorázových obalů a potravinového odpadu v domácnosti, který často vzniká špatným skladováním.

Peelo pracuje na rozšíření do dalších obchodů, kromě prodeje koncovým zákazníkům obaly nabízí také firemním klientům a vyváží například i do Velké Británie nebo Francie. Téměř polovinu celého obratu, který byl za loňský rok v řádu nižších jednotek milionů korun, nyní tvoří e-shop, do budoucna by se měl poměr otáčet víc právě ve prospěch retailu i firemních klientů.

„V začátcích jsme ani nehledali investory, protože jsme si chtěli produkt otestovat na trhu. Do rozběhu jsme vložili stovky tisíc korun a po krátké době od vstupu na trh jsme ziskoví, protože jsme operovali s tím, co máme. V červených číslech bychom nemohli pokračovat. Je to takový antistartupový přístup,“ směje se Ivanová.

Podporu na další rozvoj Peelo navíc získalo také od nizozemsko-dánského akcelerátoru Rockstart AgriFood Fund, jež do firmy investoval sto tisíc eur, tedy asi 2,6 milionu korun. Díky podpoře chce firma více prorazit na skandinávských trzích, zároveň je v plánu práce na nových byznys modelech.

„I díky tomu chceme více rozšířit povědomí o Peelu mezi běžnými lidmi. Přinášíme reálnou přidanou hodnotu a naplňujeme naši základní misi – snižovat spotřebu jednorázových obalů a potravinového odpadu v domácnosti, který často vzniká špatným skladováním,“ dodává Ivanová.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.