Průčelí jedné z posledních chalup před malebnou horskou osadou Jizerka se od ostatních chalup v okolí příliš neliší. To pravé rodeo nastává v momentě, kdy si běžkař projíždějící okolo odskočí za roh domu. Ten se v zadním traktu prostřednictvím skleněné přístavby rozevírá do okolní přírody. Zároveň se jedná o výlohu, skrze kterou lze obdivovat interiérovou fúzi dřevěné tradice vyhřívané kachlovými kamny a trendy z Manhattanu.

Tahle chalupa tu stojí přes sto let a podobně jako další stavby v okolí ji tvoří žula a smrkové dřevo vytěžené v okolí. Jenže do tradiční malebnosti hodili svůj pokrokový granát architekti libereckého studia Mjölk a chaloupce vtiskli kus charakteru moderních mrakodrapů. Ty reprezentují prosklené plochy, reflexní mosazné prvky a beton.

„Dům jsme opravili s myšlenkami na budoucnost, ale zároveň jsme se nechtěli vzdát všech těch krásných, divokých a nepohodlných vlastností, které mu zůstaly z minulosti. Bylo důležité, abychom chalupě nevzali její neviditelné srdce, vůni dřeva a zatuchlý chlad žulových bloků. Zachovali jsme, co jen šlo. To zbylé jsme doplnili novou kvalitou, která se s minulostí nesnaží soutěžit,“ popisují architekti svou filozofii přístupu k rekonstrukci.

Přístavba nahrazující původní kůlnu vytváří velkou prosklenou verandu, která vytahuje celý interiér chalupy hlouběji do zahrady. Dává možnost naplno si vychutnat absolutní horský klid, který se okolo domu rozprostírá, a užívat si pohled na závěje i čerstvou ranní rosu na lučním baldachýnu ostřice a mechu.

Samotná veranda slouží jako prodloužení tradiční dřevěné světnice s přiznaným roubeným trámovím, která nyní slouží jako jídelní prostor s divanem. Ve světnici nechybí ani kachlová kamna, která jsou jedním z prvků reprezentujících tradici, ovšem i zde se od konvencí spíše utíká. Tvar neodpovídá tradiční představě kamen, za která zalézáme v březnu, a chybí i typická olivová či pomněnková barva kachlů, které nahrazuje sterilní bílá.

Podobně jako v sobě kamna snoubí staré i nové, jsou zároveň pojícím prvkem mezi původní světnicí a moderní přístavbou. Ta hostí minimalistickou kuchyňskou linku a v betonu lehce utopenou obytnou část se sedačkou a krbem. To vše v odlesku leštěné mosazi, kterou jsou obloženy některé prvky konstrukce a také strop prosklené přístavby.

Změn ve jménu dnešní doby nebylo ušetřeno ani vrchní patro, do kterého vede ocelové schodiště. Na něj dopadá světlo skrze kulatý světlík zasazený v původní šindelové střeše, který prosvětluje i další části patra, jež jsou vyhrazena ke spánku i dětskému řádění. Spirit této části domu vytváří kombinace dřeva s červeně lakovanými stěnami. Krovy zůstaly obnažené a původní je i dřevěná podlaha. V částech, kde se prkna nepodařilo zachránit, bylo opět využito skla, díky čemuž vznikly průhledy celým domem.

Rudou na stěnách doplnil černě lakovaný minimalistický mobiliář, který se objevuje i ve zbytku domu. „Nechtěli jsme do domu násilně umisťovat kousky světového designu. Většinu nového vybavení tvoří autorský nábytek a doplňky, které jsme sami navrhli. Odráží se v nich kvalita ruční práce řemeslníků z Jizerských hor, kteří tu stále žijí a pracují. Nové kusy jsme doplnili starým nábytkem vybraným s láskou samotnými klienty,“ dodávají architekti.

Kompletní zážitek z chalupy podtrhuje nenápadná sauna, díky které budou celodenní běžkařské túry po Jizerských horách odměněny relaxací těla a mysli.