Jejich videa sledují stovky tisíc lidí. Těm všem prezentují své názory a ukazují nejrůznější produkty a exotická místa… mezi nimi třeba i Čínu. V posledních dnech po sociálních sítích koluje video influencera Jana Michálka, které se dostalo i k mnohem širší skupině lidí, než jsou jeho fanoušci. Michálek v něm překvapeně vypráví historku, jak mu kdosi zaplatil výlet do Číny, a tak mu možná otevřel nový trh s miliardou potenciálních followerů. Realita má ale mnohem temnější obrysy. Čína akorát své praktiky postupně rozšiřuje z politiků a vědců i na influencery.

Pozvání do Číny na takzvanou all inclusive cestu není novinka, Peking se takto dlouhodobě snaží dostat do země i české politiky a občas se mu to povede. Do Číny svého času jezdil teď už bývalý poslanec ČSSD Jan Birke nebo poslanec současné vládní ODS Jan Skopeček. Čínské vlivné organizace lákaly podle Seznam Zpráv i tehdejšího předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO), ten ale nakonec na nabídku cesty nekývl.

K lanaření nových kontaktů mělo sloužit i Česko-čínské obchodní fórum, které se během prezidentství Miloše Zemana mezi lety 2014 a 2018 pořádalo na Pražském hradě. Akce se veřejně prezentovala jako čistě byznysová.

O způsobu, jakým se čínské tajné služby údajně dostávají k know-how českých vědců, mluvil pak ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09): „Všichni se diví, že Čína dohnala a někde i předehnala západní svět v oblasti vědy a výzkumu. Vykazují dnes vysokou úroveň, a přitom se jim celou dobu poskytovalo know-how ze západního světa skrz různé návrhy spolupráce, která byla asymetrická.“

A pak jsou tu influenceři. Jan Michálek, na sociálních sítích známější jako Honzi Michálek, je hvězda zápasů Clash of the Stars a především TikToku, kde ho aktuálně sleduje skoro milion lidí. V podcastu Hype-Cast se minulý týden rozpovídal o svých „pracovních“ cestách po světě. Na tom není nic zvláštního, je celkem běžnou praxí, že firma zaplatí influencerovi s dostatečně velkým publikem cestu, případně i dostane honorář výměnou za to, že vše zveřejňuje na svých kanálech. Situace se ale zásadně mění ve chvíli, kdy tím, kdo vše platí, není firma, ale organizace napojená na čínskou vládu.

„Vůbec nechápu, jak se mi to stalo. Stejně jako mi chodí nabídky na spolupráce, tak mi přišel čínský e-mail,“ říká Michálek šokovaně v podcastu. Přestože si nejprve myslel, že se jedná o podvod, na e-mail odpověděl a ukázalo se, že nabídka je seriózní. Michálek následně do Číny opravdu na dva týdny odletěl. „Měl jsem vše zaplacené, a ještě jsem dostal peníze,“ popisuje otevřeně v podcastu. Podle něj s ním celou dobu jezdil štáb s osmi kamerami, který natáčel dokument o tom, jak právě on poznává asijskou zemi. Číňané s ním prý mluvili celou dobu česky. Z další části podcastu je ale patrné, že si není úplně jistý, pro koho a kam byl materiál natáčený. Do Číny by se ale prý měl příští rok vrátit, a to dokonce na delší dobu.

Videa z jeho cesty bylo možné zhlédnout i na jeho účtu na Instagramu, kde ho sleduje dvě stě tisíc lidí. Ve chvíli, kdy Michálka redakce CzechCrunche kontaktovala s žádostí o vyjádření, ale byla smazána. Na dotazy redakce Michálek nereagoval.

Tento týden ale přece jen promluvil ve videu youtubera Sibiřana. Tvrdí v něm, že původní pozvání do Číny bylo na veletrh v Pekingu. Až na místě mu čínská strana nabídla i možnost cestovat po zemi. „Jel jsem tam jako obyčejný turista, který chce poznat tu zemi,“ říká Michálek ve videu.

Snaha získat ho pro spolupráci ale podle něj začala mnohem dříve. Ve videu líčí, jak ho už před dvěma lety oslovila domnělá marketingová agentura pro spolupráci s čínským influencerem. Michálek měl pomoci s jeho zviditelněním a agentura se zapřísahala, že influencer není nijak napojený na vládní režim. Tehdy spolu točili videa o čínské kuchyni, aktuálně má prý čínský influencer na svém účtu videa týkající se situace v Tibetu.

Ukazují jen kousek skládačky

Michálkovo vystoupení v podcastu zaznamenala i Bezpečnostní informační služba (BIS). Ta dlouhodobě monitoruje čínské i třeba ruské aktivity v Česku a poslední roky na ně upozorňuje ve své výroční zprávě. Mluvčí BIS Ladislav Šticha pro CzechCrunch uvedl, že ho způsob provedení cesty Jana Michálka do Číny v ničem nepřekvapil. „Je to pouze pokračování stále stejného modu operandi, který Čína už dlouhé roky praktikuje. Jediné, co se mění, jsou cílové osoby či skupiny. Dochází k rozšiřování na další vlivné skupiny lidí.“

Podle Štichy má Čína jako hlavní cíl ovlivňování svého obrazu ve světě. Chce, aby byla respektována a vnímána jako ekonomická i politická velmoc, jako stát budoucnosti. K tomu využívá všechny nástroje, které jsou k dispozici. To by samo o sobě ještě nevybočovalo ze snah kterékoliv jiné země.

„Problematické ale je, že Čína ukazuje jen tu tvář, kterou chce, a velmi agresivně postupuje proti jakýmkoliv zmínkám o temných stránkách fungování čínské společnosti, o lidských právech, menšinách, její agresi vůči sousedním zemím, kyberšpionáži nebo celosvětovém ovlivňování čínské diaspory,“ vysvětluje Šticha. To paradoxně potvrzuje i Jan Michálek ve zmiňovaném podcastu: „Byli jsme zrovna v části Číny, kde se staly nějaké vyhlazovací tábory, ale neřekli nám k tomu nic, byli na to opatrní.“

To snad neni mozny ))))) pic.twitter.com/Gnw7JU0JOd

— Jan Vrobel (@gnostic_punk) November 4, 2024

Podle Štichy jsou pozvánky hojně využívaným nástrojem, kdy čínská strana poskytuje jakési all inclusive a dokáže své hosty ohromit, ale také zavázat. Zároveň ukazuje pouze to, co ukázat chce. „V případě politiků se vždy jednalo o snahu ovlivnit jejich rozhodování, které by mohlo mít na Čínu nějaký dopad, u akademiků jde o získání možnosti přístupu k novým objevům, patentům, technologiím a podobně. V případě novinářů, celebrit a nově influencerů jde o šíření pozitivního obrazu Číny co nejširšímu publiku v daných zemích,“ vysvětluje mluvčí BIS.

Podle Ivany Karáskové, která vede analytický tým zaměřený na aktivity Číny v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO), se asijská země posunula od strategie ovlivňování tradičních médií, která jsou spíše globálně na ústupu a jsou také více na očích, k ovlivňování zahraničního publika pomocí influencerů. „Snaží se o to několik posledních let po celém světě. Influenceři jsou výhodní, protože mají vlastní, pro čínská média jinak obtížně dostupná publika a lidé jim často věří,“ říká Karásková pro CzechCrunch.

Karásková zároveň potvrzuje, že zaměření Číny na svět influencerů je poměrně nová taktika. „V České republice sleduji větší aktivitu směrem k influencerům zejména v tomto roce. Je to ale jen pokračování jiných technik, které tu Čína v minulosti zkoušela, jako byly investice do médií, vkládání placených příloh, tajné ovlivňování českých rádií a podobně,“ vyjmenovává.

Místo mediálních domů sociální sítě

Snahu ovlivňovat zahraniční publikum skrze infuencery popsal v loňském roce i deník Financial Times, který v článku odkazuje na výzkum think-tanku Australian Strategic Policy Institute. Ten říká, že nárůst počtu zahraničních influencerů reportujících o Číně má ztížit západním vládám a jednotlivcům možnost rozlišovat na sociálních sítích mezi běžným obsahem a propagandou. Podle deníku tento krok čínské vlády souvisí i s tím, že Čína od roku 2020 vyhostila řadu zahraničních novinářů a omezila možnosti pro získání novinářského vstupního víza.

Mezi zahraniční influencery, kteří působí v Číně, ale na jejich sociálních sítích se dá najít obsah i v angličtině, a tak mohou zasáhnout západní publikum, patří například Novozélanďan Andy Boreham. Ten za své aktivity dokonce získal před dvěma lety od vedení Šanghaje ocenění, které je udělováno cizincům za významné přispění k rozvoji města a za mezinárodní spolupráci.

FEELING HAPPY: 🏅Today I was honored to receive a Magnolia Silver Award from the Shanghai government, awarded to foreigners who have made notable contributions to the city’s development and international cooperation. 😊 pic.twitter.com/9mWNi8o9M9

— Andy Boreham 安柏然 (@AndyBxxx) December 18, 2022

Případ Jana Michálka ale přece jen Karásková považuje za specifický. „Nejen že otevřeně přiznává placenou spolupráci, ale vůbec si neuvědomuje následky této spolupráce. Z videa, které sdílel na sítích, je jasné, že pro čínské státní médium točil i v Sin-ťiangu. Sám přitom říká, že netuší, s kým vlastně spolupracoval, a nemá žádnou kontrolu nad výstupy této spolupráce. Jen ‚doufá, že to nesestříhají nějak blbě‘,“ reaguje na jeho výstup v podcastu.

Dodává, že vyhledat si informace o tom, proč není dobrý nápad jet do Číny točit propagační videa, není zas tak těžké. „Tyto informace v AMO dlouhodobě zveřejňujeme v češtině a je k tomu dostupné neuvěřitelné množství výzkumů v různých jazycích. Nejedná se o nějaký neznámý jev,“ argumentuje Karásková. Zároveň doplňuje, že si Michálek zřejmě neuvědomuje, že spoluprací s čínským komunistickým režimem podstoupil značné reputační riziko a může se to projevit v dalších placených spolupracích s jinými partnery a v kredibilitě, kterou u svých followerů má.

Sama sociální síť TikTok, na které působí právě i Michálek, je problematická. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal už loni v březnu varování, že instalace a používání aplikace je podle něj ohrožením kybernetické bezpečnosti. Podle úřadu dokáže „šmírovat“ mobilní zařízení, na kterém je nainstalována, včetně soukromých konverzací uživatele, a získaná data pak ukládat na servery čínské společnosti ByteDance, která sociální síť vlastní. Ta je podle čínských zákonů povinná dle potřeby předávat informace čínské vládě nebo i tamním zpravodajským službám.

Byť cesta Jana Michálka do Číny vzbudila minimálně na sociální síti X odsuzující komentáře, české zákony tím influencer nijak neporušil. „Cestovat do Číny nebo šířit její propagandu nemůžeme a nechceme jako stát zakazovat,“ říká Ladislav Šticha a dodává, že společnost si musí umět sama vytvořit obranné mechanismy. „Proti propagandě musíme umět postavit fakta. Občané musí vědět, proč je pro nás Čína problém a jaký dopad má její politika na život každého z nás,“ vysvětluje a dodává: „Zjednodušeně řečeno, kdo šíří čínskou propagandu, pracuje proti zájmům své vlastní země a našich občanů.“