Stává se to častěji, než se o tom mluví. Když podnikatelé založí firmu a daří se jí, časem to může vést k nečekaným problémům – „sami vědí všechno nejlépe“ a jejich ego naroste natolik, že si nemusí uvědomit, že v dalším putování mohou být pro podnik brzdou. Zakladatel projektu Reknihy na to šel ale jinak a nyní po pěti letech předal vedení zkušenějšímu manažerovi. A přibližuje rady i pro další zakladatele.

V roce 2019 tehdy dvaadvacetiletý Tadeáš Kula zakládal udržitelné knihkupectví Reknihy s cílem nechat knihy v oběhu co nejdéle. Zaměřil se jen na tituly v dobrém stavu a plánem bylo dělit se s původními majiteli o provizi půl na půl. První knihy, které do platformy vložil, přitom patřily jeho otci – celou knihovnu začínající podnikatel nahrál na e-shop a ze dne na den jej spustil, aby svůj nápad mohl rychle otestovat v praxi. Rozběh byl úspěšný, po prvním roce měl na kontě téměř tisíc objednávek i zákazníků, téměř dva tisíce prodaných knih a obrat ve stovkách tisíc korun.

„Těch pět let pro mě byla jedna velká jízda. Z prvního na pátý rok jsme vyrostli stonásobně,“ bilancuje nyní Kula pro CzechCrunch. Během této doby si ve firmě prošel všemi pozicemi od balení objednávek přes nastavování procesů, marketing, vývoj e-shopu až po vedení většího týmu lidí. „Přirozeně jsem se posouval vždy tam, kde bylo potřeba pomoct,“ hodnotí. A nyní se posouvá opět.

Židli ředitele Kula přenechává svému nástupci Martinovi Němečkovi se zkušenostmi coby lídra evropské expanze Alzy nebo obchodního manažera v projektu pro digitalizaci zdravotnictví Medevio. Do týmu Reknih se přidal v loňském srpnu, oficiálním ředitelem se stal začátkem letošního března. „Služba mi dává velký smysl. Líbí se mi, že řeší reálný problém, který mám já i statisíce dalších čtenářů,“ vysvětluje přijetí nové výzvy Němeček.

Němeček přebírá vedení Reknih – které historicky investičně podpořil Jinej fond Jiřího Hlavenky a Jana Slámy – v době, kdy za uplynulých pět let odbavily 180 tisíc objednávek a mezi prodávající rozdělily provizi v hodnotě 27 milionů korun. Cíle jsou přitom nastaveny jasně. „Chceme prodat přes půl milionu knih a oslovit nové reknihaře v regionech, kteří stále skrývají velký finanční potenciál,“ komentuje Němeček.

Samotný Kula nadále zůstává v týmu, který aktuálně čítá asi šedesát lidí a bude se věnovat převážně rozvoji z pozice šéfa produktu. „Mít dobře poskládané vedení je za mě jeden z nejklíčovějších předpokladů úspěchu firmy. Musí to být tým profíků, kteří sdílí stejnou vizi. Já jsem vždycky měl hodně nápadů, kam by Reknihy měly směřovat, ale vnímám, že od určité velikosti firmy je třeba vizi spojit i se zkušenostmi, aby se člověk zbytečně nespálil,“ vysvětluje Kula.

V rychle rostoucích startupech a firmách přitom nejde o úplně běžnou praxi, že by jejich zakladatel předal přímé vedení dalším. To ale někdy souvisí i s neschopností podívat se na byznys z větší dálky a zhodnotit, zda k takovému kroku nenastal čas. Jak na to přišel samotný Kula?

„Vzhledem k tomu, že naše plány jsou silně růstové, jsme věděli, že potřebujeme doplnit vedení o zkušenosti, které nám pro tuto fázi růstu chybí,“ přibližuje a vyjmenovává přitom oblasti jako expanze, finanční udržitelnost firmy či vedení velkého množství lidí. „Kromě finančního kapitálu jsme tak začali řešit i personální obsazení C-level týmu, včetně ředitele,“ vysvětluje zakladatel s tím, že tento krok souvisel i s uvědoměním, že firma již není startupem.

„Po pěti letech na trhu a 35 milionech ročních tržeb za minulý rok už jsme vlastně střední podnik a čelíme úplně jiným výzvám než na začátku podnikání. Moje síla je právě v rozjíždění projektů, testování nových nápadů a v tom, udělat z myšlenky realitu. Martina naopak vnímám jako člověka, který má velké zkušenosti z Alzy s řízením již rozjetých e-commerce projektů a jejich rozvojem. A to je to, co Reknihy teď potřebují,“ komentuje Kula.

Proces hledání nového ředitele ve firmě rozběhli loni v červnu a celkem trval devět měsíců – po třech měsících hledání došlo na půl roku spolupráce z pozice externího byznysového konzultanta, oficiální převzetí funkce pak nastalo letos v březnu.

„Začali jsme tím, že jsme si definovali co nejpřesněji, koho hledáme a sladili jsme se na tom také s celým týmem. První jsme se dívali interně do firmy, zda nemáme vhodného kandidáta v týmu. Tohle ale nebyl náš případ, takže jsme oslovili agenturu, která nám pomohla. Jednoho den pak zavolali, a tak jsme se s Martinem sešli. A klaplo to,“ přibližuje Kula.

Zkušenosti s tímto procesem je podle něj těžké zobecnit, kdyby se ale měl rozhodovat znovu, jako zakladatel by si pokládal otázku, zda sám má všechny předpoklady pro vedení firmy o velikosti, kterou plánuje. „A zda své silné stránky nemohu ve firmě uplatnit lépe,“ říká Kula a přidává radu pro další zakladatele: „Nebojte se toho.“

„Čeká vás trocha nejistoty a pokoření vlastního ega, které říká: ‚Všechno zvládnu sám‘. Když se s těmito výzvami ale popasujete, zjistíte jako já, že jste právě odemknuli další potenciál firmy i sami sebe,“ dodává.