Výčepní kohouty z Plzně šíří lásku k ležáku po světě. Reklamu si neplatí, proslavily se přes Instagram
Pípy od české firmy Lukr sdílejí na sociálních sítích sládci po celém světě. Pak se k nim sjíždějí, aby správně načepovali hladinku, šnyt či mlíko.
Zakladatel společnosti Lukr Lubomír Krýsl
V pivovarnické branži udávají trendy. A to nejen v Česku, ale dokonce i globálně. O pípách s vyraženým názvem Lukr se píše nejen ve specializovaných barmanských magazínech, ale třeba i v amerických denících Washington Post nebo The New York Times, které popisují, jak si hospody ve Spojených státech potrpí právě na kohouty od plzeňské značky. Jen ve Spojených státech prodá Lukr až 2 000 výčepních kohoutů ročně.
Plzeňská rodinná firma Lukr existuje už od roku 1993 a její jméno vychází z iniciál samotného zakladatele Lubomíra Krýsla, prostředního ze tří bratrů, který byl původně konstruktérem lokomotiv v plzeňské Škodovce. Po sametové revoluci ale neměla strojírenská firma jistou budoucnost, a tak se Krýsl rozhodl pustit do vlastního podnikání.
Jeho mladší bratr Josef v té době působil v Pivovaru Plzeňský Prazdroj a měl hned několik nápadů. S pomocí mladšího bratra začal tak Krýsl jako jeden z prvních nabízet pivní sanitaci, vyráběl chladiče a také opravoval staré výčepní kohouty. Postupně si ale uvědomil, že místo oprav by mohl vyrábět vlastní produkty, a tak vznikla společnost Lukr. Firmu vede dodnes společně se svým synem Lubomírem Krýslem mladším.
pivní vak – dává se do pivního tanku. Jedná se o jednorázovou fóliovou vložku, která pivo chrání před vzduchem a tím zajišťuje jeho čerstvost
výčepní hlava – výčepní stojan s kohouty, dominanta výčepního pultu
výčepní kohout – ventil na výčepní hlavě, který reguluje průtok piva při čepování
I když se Lukr po světě proslavil především díky svým kohoutům, v sortimentu má veškeré příslušenství, které je potřeba k tomu, aby se pivo dostalo ze sklepa až do půllitru. Nabízí tak pivní tanky a vaky do nich nebo třeba vlastní řadu mycích a sanitačních prostředků pro pivní gastronomii. Ty pro společnost navrhl zase Svatopluk Krýsl, nejstarší ze tří bratrů, který je chemik.
Za jejich úspěchem přitom stojí kromě samotných výrobků i aktivita na sociálních sítích. „Když jsem před deseti lety začal spravovat náš Instagram, měl třicet sledujících. Teď jsme na deseti tisících a už jen většinou sdílím vybrané příspěvky a příběhy, kde jsme označeni,“ vysvětluje pro CzechCrunch Jan Havránek, který má na starost prodej píp do ciziny.
Výčepní kohout Lukr
„Nechtěli jsme jít cestou placené reklamy či sponzorovaných příspěvků. První rok jsem tak trávil komunikací na Instagramu několik hodin denně a lidé náš účet začali postupně objevovat a sledovat. Věříme, že náš produkt je prostě dobrý a organický růst je zdravější a udržitelnější,“ popisuje, jak výčepní kohouty z Česka znají teď i lidé ve světě. Cena jednoho se pohybuje od 4 500 do 7 000 korun. Celé výčepní hlavy jsou pak v řádech desítek tisíc, záleží na počtu zvolených kohoutů, jejím typu a na samotném materiálu.
S popularitou firmě ale logicky pomáhá hlavně její produkt a čím dál větší poptávka po českém ležáku – a to nejen v USA. Z České republiky se loni vyvezlo 6,13 milionů hektolitrů piva do více než 70 států. Tím export ležáku vzrostl oproti roku 2023 o čtyři procenta. Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko uvedl pro německý web Inside Beer že, „mimo klasické odběratele našeho piva (Německo, Polsko a Slovensko), pozorujeme rostoucí zájem o český ležák ve státech, kde se tradičně pije spíše víno, jako je Francie, Španělsko nebo Portugalsko.“
šnyt – jedná se vlastně o malé pivo v půllitrové sklenici s bohatou vrstvou pěny, díky které má jemnější říz. Poměr pěny a piva se dá měřit podle prstů – dva prsty piva, tři prsty pěny, jeden prst pod okraj
mlíko – půllitr je plný pěny a připomíná tak právě sklenici mléka. Má jemnou a sladkou chuť a doporučuje se vypít na ex
čochtan – čepuje se téměř bez pěny a v létě osvěží. Musí se ale vypít rychle, protože rychle zvětrá
Mimo západní země je české pivo populární i v Asii. Zejména pak v Jižní Koreji, která je největším odběratelem Kozla mimo Evropu. Přestože celková spotřeba piva i jeho dovoz v zemi po pandemii covid-19 klesají, zájem o české pivo tam naopak roste – jeho import se loni zvýšil o více než 27 procent.
„Svrchně kvašené pivo, jako je IPA nebo APA, je sice zajímavé, ale dáte si jedno, maximálně dvě,“ vysvětluje Havránek, jak se světová hospodská kultura inspiruje tou českou. „Ležák se pije snadno, a když si dáte jeden, většinou následuje druhý, třetí, čtvrtý, a pokud máte výdrž, vypijete jich klidně deset,“ směje se. Majitelé pivovarů a hospod si toho všímají a postupně tak mění své pivní menu.
Výčepní kohout Lukr v akci
To ale neznamená, že by kohout od české společnosti nemohl čepovat i jiné typy piv, jako je zmíněná IPA nebo třeba stout. Právě ležáky je ale Lukr proslavený a načepovat takové pivo správně je skoro královská disciplína. A tak se sládci z různých koutů světa sjíždějí do Evropy, aby kulturu kolem hořkého piva s pěnou pořádně poznali.
„Většinou se vydávají do Německa a samozřejmě také do Česka, jelikož u nás mají ležáky a piva plzeňského typu dlouholetou tradici a věhlasnou kvalitu,“ říká Havránek. „Začali si všímat toho, že čepování piva s pěnou je neodmyslitelnou součástí dobrého českého ležáku a patří k jeho autenticitě. Když pak pátrali, co je to za zvláštní kohouty, ze kterých se tu pivo čepuje, zjistili, že většina z nich pochází právě od nás.“
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„S rostoucím počtem prodaných kohoutů do zahraničí rostlo také množství příspěvků a příběhů, ve kterých jsme označováni. Díky tomu jsme ale zjistili, že výčepní často neumí pivo správně načepovat,“ vypráví Havránek. A tak Lukr přidal ke svému byznysu ještě jednu věc: kurzy pro výčepní. Dobré pivo totiž dělá firmě i dobrou reklamu. „Pokud se setkáte se správně načepovaným pivem, už to prostě nechcete jinak,“ říká Havránek, který se také stará o veškerou komunikaci se zahraničními zákazníky firmy.
Kurzy provozují v domovské Plzni, kde otevřeli Perfect Pour Academy. „Zde učíme výčepní z celého světa, jak čepovat pivo z našich kohoutů, ale také to, jak se o ně a celý výčep správně starat, aby výsledný zážitek byl co nejlepší,“ líčí Havránek. Výuka probíhá pod vedením Ondřeje Rozsypala, výčepního a vítěze prestižního ocenění Pilsner Urquell Master Bartender 2022. Zajít si sem ale mohou kromě profesionálů i běžní fanoušci piva, kteří si ho chtějí správně načepovat třeba doma.
Kromě kurzů v Plzni vyráží Lukr společně s Ondřejem Rozsypalem také školit personál pivnic a barů po světě. Loni v říjnu strávili dva týdny na východním pobřeží Spojených států, kde učili čepovat barmany ve vyhlášených podnicích od New Yorku po Filadelfii.
Zmíněná školení nicméně nejsou jedinou iniciativou ve výčepní osvětě. Ministerstvo zemědělství již několik let ve spolupráci s českými ambasádami v USA a Kanadě pořádá tzv. incomingové mise. Vytipují si sládky a majitele různých řemeslných pivovarů a zvou je na návštěvu České republiky, během které jim ukazují všemožné firmy z pivovarnické branže – producenty chmelu, sladu i samotné pivovary. „Skupina během návštěvy Plzně pokaždé zavítá i k nám, kde jim děláme krátkou demonstraci perfektního čepování piva z našich kohoutů,“ dodává Havránek.
Lukr si výčepních obecně velmi váží, jelikož jsou důležití pro výsledný zážitek z pití piva. Mají tak mezi nimi po světě mnoho přátel, třeba Jacka Maliszewského z Polska, který vyhrál předloňskou Pinkasovu noční můru, což je závod certifikovaných výčepních Pilsner Urquell, každoročně konaný v Praze. Nebo Kotara Nonomuru z Japonska, který čepuje v jediné Pilsner Urquell hospodě v Tokiu. Mezi světové špičky kromě českých výčepních Havránek řadí právě ty z Japonska. „Jsou velmi trpěliví a pečliví. Každý pohyb pilují do dokonalosti. Představte si například japonského mistra sushi, jak pečlivě krájí ryby. Jejich přístup k čepování piva je stejný,“ uzavírá.
Nepřehlédněte:
